Lednová nezaměstnanost vzrostla. Vyšší byla jen při krizi ve 30. letech

Praha - Míra nezaměstnanosti přesáhla v lednu podle staré metodiky deset procent, byla tak nejvyšší v novodobé historii. Vyšší byla jen při krizi ve 30. letech. V minulosti jsme byli zvyklí, že ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejňuje míru nezaměstnanosti, dnes však místo ní zveřejnilo podíl nezaměstnaných osob. Tato statistika původní statistiku nahrazuje. Podle ní nezaměstnanost v Česku v lednu stoupla na osm procent. Bez práce bylo v lednu podle pracovních úřadů na 585 809 lidí, meziměsíčně o 40 498 více. Volných pracovních míst v lednu ubylo. Podle opoziční ČSSD může za tuto situaci vláda Petra Nečase, která dlouho opomíjela aktivní politiku zaměstnanosti.

Nezaměstnanost i podíl nezaměstnaných se vypočítávají jinak a tudíž mají i jiné výsledky. Nová statistika je pro vládu příznivá. Pro prosinec říkala, že je míra nezaměstnanosti o dva procentní body nižší, než byla podle staré statistiky. Ale nezaměstnanost roste. Jak se počítá nová nezaměstnanost? Jako počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 až 64 let k obyvatelstvu stejného věku. Do konce loňska využívaná metodika poměřovala míru nezaměstnanosti pouze k ekonomicky aktivním lidem, proto byl její percentuální podíl vyšší. Podle nového výpočtu činí podíl nezaměstnaných v lednu 8 procent. Před rokem to podle této metodiky bylo 7,1 procent a podle původní metodiky 9,1 procent.

Historicky nejvyšší nezaměstnanost byla registrována při velké hospodářské krizi v roce 1933. Tehdy bylo bez práce 738 tisíc osob a nezaměstnanost překročila 21 procent. Letos v lednu bylo bez práce 585 809 lidí, meziměsíčně o 40 498 více. 

Nečas věří, že je vše na správné cestě

„Další otevření trhu, další liberalizace trhu práce, vytváření podmínek pro malé a střední firmy je tou správnou cestou,“ prohlásil premiér Petr Nečas. Náměstek pro sekci trhu práce ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Roman Chlopčík zase podotkl, že MPSV vyčlenilo prostředky na tvorbu nových pracovních míst.

Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD:

„Domnívám se, že tuto skutečnost není možné jen tak přejít. Sociální demokracie je přesvědčena o tom, že takto rekordní nezaměstnanost je jednoznačně důsledek chybné vládní politiky. Je to výsledek špatného strategického rozhodnutí Nečasovy vlády, která se v uplynulých letech orientovala pouze na parametr deficitu veřejných rozpočtů a zcela podcenila jakoukoli vládní politiku ve prospěch hospodářského růstu a aktivní politiky zaměstnanosti.“

„Na trhu práce začátkem roku citelně přituhlo. Zvýšení počtu lidí bez práce za jediný měsíc o 40 tisíc je nejhorším výsledkem od prosince 2010, kdy propouštěla státní správa,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Kumulované zvýšení nezaměstnaných za prosinec a leden bylo podle něj na přelomu letoška srovnatelné s krizovým rokem 2009. Vývoj zapadá do kontextu vleklé recese v české ekonomice, která se koncem loňského roku zřejmě teprve blížila svému dnu, dodal.

Počet nezaměstnaných roste, počet volných míst klesá 

Vůči prosinci klesl opět počet nových pracovních míst, který klesá už od srpna loňského roku. Na konci ledna bylo k dispozici 33 794 volných míst. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo v průměru 17,3 uchazeče, z toho nejvíce v okrese Jeseník, a to 122,9.

Pavla Zůzová, ředitelka Úřadu práce Most:

„V současné době chybí dělnické profese – objevují se nám spíše taková specifická volná pracovní místa, jako jsou lékaři, obchodní zástupci nebo třeba elektrikáři. To jsou místa, která často nedokážeme evidovanými uchazeči obsadit.“

„Leden podle očekávání přinesl další výrazný vzestup nezaměstnanosti. Na vině je recese české ekonomiky, která likviduje pracovní místa především ve stavebnictví a v průmyslu. A naopak nových pracovních míst zůstává pomálu,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek. Určitý, zatím jen těžko odhadnutelný vliv má podle něj i chování některých firem, které si zvykly posílat své zaměstnance na zimu na úřad práce. „Na oživení ekonomiky, které by přineslo nová pracovní místa, si stále ještě musíme počkat,“ dodal.

„Že se se statistikou dá kouzlit, ukazuje Eurostat. Máme nyní dvě oficiální čísla za prosinec a Eurostat přichází se třetím. To je však mezinárodně porovnatelné a ukazuje, že o více než polovinu nižší nezaměstnanost mají v Rakousku (3,0 %) a že naopak dvojnásobnou nezaměstnanost mají na Slovensku (15,0 %). Nejhorší je situace ve Španělsku s nezaměstnaností 25,9 %. Z tohoto pohledu si tedy nemáme na co stěžovat. Jen je škoda, že když už zavádíme novou statistiku, není srovnatelná právě s čísly Eurostatu. Možná by to bylo do budoucna i levnější,“ uvedl Vladimír Pikora, hlavní ekonom společnosti Next Finance.

Částečným řešením je orientace na exotičtější trhy

„Mezi hlavní důvody, proč se nezaměstnanost nelepší, je neutěšená ekonomická situace ČR i našich obchodních partnerů. Vysoká závislost našich exportérů a importérů na skomírajících trzích nedává důvod se domnívat, že se situace v dohledné době výrazně zlepší. Částečným řešením je i orientace firem na exotičtější trhy, jejichž ekonomika roste,“ uvedl analytik Citifin Tomáš Volf. Dalším důvodem jsou sezonní vlivy. Je také pravděpodobné, že některé z pracovních úvazků na dobu určitou ke konci roku nebyly prodlouženy.

Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo všech 77 okresů. Největší byl v okrese Jindřichův Hradec, a to 18,3 procenta. V Domažlicích, Písku a Prachaticích to bylo shodně o 13,5 procenta. V okrese Jeseník nárůst činil 12,4 procenta, v okrese Plzeň-jih o 12,2 procenta a v Pelhřimově o 12,1 procenta. Podporu v nezaměstnanosti v lednu pobíralo 138 104 uchazečů o zaměstnání, což je 23,6 procenta všech uchazečů vedených v evidenci. Loni v prosinci to bylo 19,8 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...