Nikósie - Kyperský parlament těsnou většinou schválil záchranný plán v hodnotě 23 miliard eur (téměř 595 miliard Kč), který má bankrotující ostrov vyvést z krize. Půjčkou v hodnotě deseti miliard eur se na záchranném projektu bude podílet eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Pokud by poslanci opatření odmítli, hrozil by zemi státní bankrot. První peníze z půjčky by Kypr mohl získat již v polovině května, druhá část ve výši jedné miliardy eur by měla dorazit koncem června.
Zvednutím ruky navržená opatření podpořilo 29 zákonodárců, 27 jich bylo proti. Debata, která hlasování předcházela, byla velmi napjatá a protahovala se, nicméně se předpokládalo, že 56členný parlament nakonec plán schválí. „Jde o plán, který znamená, že i nejslabší skupiny ve společnosti budou muset podstoupit bolestivé oběti, stejně jako zbytek společnosti. Je to jediná možnost,“ prohlásil šéf vládnoucí strany Demokratické shromáždění (DISY) Averof Neofytu.
Vláda se původně snažila zákonodárný sbor obejít, ale nepodařilo se jí to. Proto členy parlamentu varovala, že v případě neschválení záchranného plánu by zemi hrozil ekonomický kolaps a nejspíš i odchod z eurozóny. Na zákonodárce se obrátil i kyperský prezident Nikos Anastasiadis. Podle kyperské mutace deníku Kathimerini výsledek hlasování vyvolal obrovskou úlevu ve vládě, která už nyní získala jistotu, že v květnu obdrží první splátku zahraniční pomoci.
Vládní plán počítá s primárním deficitem státu v letošním roce ve výši 2,4 procenta HDP, neboli 395 milionů eur. V příštím roce má deficit vystoupit na 4,25 procenta HDP, respektive 678 milionů eur. Pak už by měl ale klesat: v roce 2015 na 2,1 procenta HDP (344 milionů eur) a v roce 2016 by měl dokonce vzniknout přebytek 1,2 procenta, což by bylo asi 204 milionů eur.
Brusel pomůže půjčkou i prostřednictvím fondů
Kyperský parlament již jednou záchranný plán odmítl. V polovině března poslanci smetli ze stolu opatření, které předpokládalo bezprecedentní zdanění všech vkladů, tedy včetně těch do 100 000 eur, na které se v Evropské unii vztahuje povinné pojištění.
Nynější podmínky finanční pomoci od eurozóny a MMF stanoví, že Nikósie musí k desetimiliardové půjčce vlastními silami obstarat dalších 13 miliard eur. Právě tato podmínka se stala ostrým terčem kritiky politiků i veřejnosti. V rámci dohody totiž bude muset Kypr mimo jiné zabavit v domácích bankách část vkladů (podle odhadů až 60 procent) nad 100 tisíc eur a zvýšit firemní daně z deseti na 12,5 procenta. V zemi stále platí limit na výběry z bankomatů, každý si může vyzvednout jen 300 eur denně.
Z desetimiliardové zahraniční pomoci by mělo jít 2,5 miliardy eur na pokrytí kapitálových potřeb bankovního sektoru (s výjimkou restrukturalizované Bank of Cyprus a padlé Laiki bank). Dále 4,1 miliardy eur na financování dluhů, u nichž nastávají termíny splatnosti, a zhruba 3,4 miliardy eur na krytí provozu státu. Kypr tuto desetimiliardovou půjčku začne po 10 letech splácet, přičemž úroková sazba na základě aktuálního výpočtu se bude pohybovat kolem dvou procent.
Podle projektu musí kyperská vláda ve druhém čtvrtletí 2016 představit zástupcům eurozóny a MMF plán, jak udržet primární přebytek i v následujících letech. Mělo by to být tři procenta HDP v roce 2017 a čtyři procenta v roce 2018. Pokud Kypr nedosáhne daných cílů, tedy že bude mít nižší příjmy, případně vyšší náklady například v sociálním zabezpečení, bude vláda nucena dál snížit výdaje.
Ostrovní stát se mimo to dočká další podpory z Bruselu. Peníze z evropských regionálních fondů mají podpořit růst a zvýšit zaměstnanost v ostrovním státě. Celkem země získá 21 milionů eur (539,6 milionu korun). Peníze budou ale moci využít jen malé a středně velké podniky.
Země v rámci snahy o obnovení hospodářského růstu rovněž otevře kasina a podpoří turistický sektor. V něm bude v příštích 12 měsících v rámci boje s nezaměstnaností podle prezidenta Anastasiadise ze 40 procent financovat mzdy šesti tisíc pracovníků. Stát rovněž poskytne daňové úlevy podnikům vytvářejícím nová pracovní místa. Mladým lidem bude nabídnuta státní a církevní půda k zemědělskému využití. Ostrov se zaměří také na využití nalezišť zemního plynu.
