Nikósie - Kyperská centrální banka oznámila, že se většina kyperských střadatelů zabavení části vkladů vyhnula. Výsledky předčily její očekávání. Střadatelé, kterých se opatření dotklo, pocházeli hlavně ze zahraničí. Tradičně se jednalo zejména o Rusy. Zabavení části vkladů se po odmítnutí prvního záchranného plánu eurozóny kyperským parlamentem nakonec dotklo jen těch střadatelů, kteří si uložili nad sto tisíc eur.
Opatření se vůbec netýkalo 96 procent vkladů
„Sedmdesát procent hodnoty vkladů patřilo lidem v zahraničí, kyperské domácnosti a podniky nebyly postiženy v takové míře, jak se čekalo,“ konstatoval guvernér kyperské centrální banky Panikos Dimitriadis.
„To, co se stalo, bylo určitě velmi bolestné pro mnoho střadatelů, zvláště pro ty, kteří neměli půjčky. Ale 96 procent vkladů nebylo ovlivněno,“ sdělil Demetriades.
Kyperský parlament schválil nedávno těsnou většinou záchranný plán v hodnotě 23 miliard eur (téměř 595 miliard korun), který má bankrotující ostrov vyvést z krize. Výměnou za finanční pomoc v hodnotě deset miliard eur (256,3 miliardy korun), kterou ostrovnímu státu poskytne eurozóna a Mezinárodní měnový fond, byl Kypr nucen uzavřít druhou největší banku Laiki a za finanční výpomoc z eurozóny restrukturalizovat tu největší - Bank of Cyprus.
- Z desetimiliardové zahraniční pomoci by mělo jít 2,5 miliardy eur na pokrytí kapitálových potřeb bankovního sektoru (s výjimkou restrukturalizované Bank of Cyprus a padlé Laiki bank).
- Dále 4,1 miliardy eur na financování dluhů, u nichž nastávají termíny splatnosti.
- Zhruba 3,4 miliardy eur půjde na krytí provozu státu.
- Kypr tuto desetimiliardovou půjčku začne po 10 letech splácet, přičemž úroková sazba na základě aktuálního výpočtu se bude pohybovat kolem dvou procent.
- Původní návrh eurozóny, který kyperský parlament odmítl, počítal se zdaněním 6,75 procenta vkladů pod 100 tisíc eur a téměř 10 procenty u vkladů nad tuto částku.
Majitelům vkladů nad sto tisíc eur byla navíc část obnosu zabavena. Řada z nich pochází z Ruska. Právě Kreml dal přitom zelenou prodloužení splatnosti poskytnutého úvěru o dva roky a snížení úroku. Rusko tak poskytne Kypru očekávanou dodatečnou finanční pomoc k záchrannému úvěru. Uvádí to dokumenty připravované mezinárodními věřiteli.
Kypr na cestě z krize
• Země v rámci snahy o obnovení hospodářského růstu otevře kasina a podpoří turistický sektor.
• Stát poskytne daňové úlevy podnikům vytvářejícím nová pracovní místa.
• Mladým lidem bude nabídnuta státní a církevní půda k zemědělskému využití.
• Ostrov se zaměří také na využití nalezišť zemního plynu.
