Nespokojenost s tím, jakým způsobem rostou platy šoférů linkových autobusů, může vyústit ve velkou stávku. Dopravní odboráři totiž vyhlásili celostátní stávkovou pohotovost, přičemž o uskutečnění protestu rozhodnou 20. února po jednání vlády s Asociací krajů. Oznámil to předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík. Podle něj je ve hře spíš časově neomezená stávka.
Kvůli mzdám řidičů autobusů vyhlásili odboráři celostátní stávkovou pohotovost
Stávková pohotovost se týká všech 15 tisíc členů odborového svazu zaměstnaných v různých profesích v dopravě. Případného protestu by se ale účastnili pouze řidiči autobusů, kteří mají na starosti veřejnou dopravu v krajích. Těch je v Česku zhruba 11 tisíc.
Potíže s udržením stávajícího rozsahu autobusových linek mohou podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka nastat i tehdy, pokud odbory stávku nevyhlásí. Kvůli nízkým mzdám má totiž mnoho šoférů připravené výpovědi. Odchod tisícovky z nich by podle předáka dopravních odborů způsobil kolaps dopravy na mnoha místech.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) chápe, že dopravní odboráři vyhlásili celostátní stávkovou pohotovost. V některých krajích je podle ní třeba dát najevo, že vedení regionů nechce peníze řidičům dát. Potvrdila ale také slib příspěvku ze strany státu. Vláda je však zatím v této otázce nejednotná, finanční podporu krajům prosazuje jen ČSSD, proti vystupuje ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
„Kraje dostaly poměrně dost peněz na to, aby byly schopny pokrýt navýšení ze svých peněz,“ řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Tlumočil tím slova svého stranického šéfa.
Některé smlouvy poslat tolik peněz neumožňují, brání se náměstek
Podle náměstka hejtmana a radního pro dopravu Moravskoslezského kraje Jakuba Unucky (ODS) je ale problém složitější. Je přesvědčen, že v některých případech není možné, aby kraje zaplatily dopravcům přímo. „U smluv, které jsou uzavřeny podle nového zákona, není jak to dopravcům zaplatit. Jsou tam dva limity: Nesmí se cena navýšit více než o deset procent a nesmí to být více než 5,7 milionu korun,“ upozornil. V Moravskoslezském kraji jde podle něj o dva dopravce, ostatní dostanou slíbené peníze na konci února.
Náměstek Unucka míní, že radním, kteří by výdaje na zvýšení mezd schválili zákonu navzdory, by hrozilo trestní stíhání. V úvahu tak připadá pouze vypovězení smluv a uzavření nových, nebo převedení peněz na mzdy tak, aby neprošly krajským rozpočtem. V tom případě by je poslala vláda.
Upřesnil, že největší problémy se mzdami má kvůli svým smlouvám Jihomoravský a Ústecký kraj. Odbory v Ústeckém kraji ostatně ohlásily stávku již dříve, a to na 8. března. Na připravovaný protest ve středu reagovalo vedení kraje, které šoféry vyzvalo, aby si stávku rozmysleli. Radní pro dopravu Jaroslav Komínek (KSČM) šoféry vyzval ke společnému tlaku na vládu, od které chce kraj peníze pro navýšení mezd získat.
Na zvýšení minimálních mezd a plateb za čekání mezi spoji se na konci loňského roku dohodli zástupci šoférů, krajů a ministerstva práce a sociálních věcí. Vládní nařízení následně zvýšilo minimální mzdy pro řidiče ze 71,60 koruny na hodinu na 98,10 koruny.
Řidičům by se rovněž měl zvýšit příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 korun na hodinu na 88 korun a nově byl zaveden příplatek 6,60 koruny za hodinu za práci v náročném prostředí.
Odbory ale nyní protestují proti způsobu, jakým se počítá navýšení mezd. „Metodika ministerstva práce a sociálních věcí umožňuje sčítat původní mzdu s prémiemi,“ uvedl předseda jablonecké základní odborové organizace BusLine Jiří Kuchynka. Pokud součet dá částku 98,10 koruny na hodinu, nedostanou řidiči podle odborářů téměř nic navíc oproti roku 2016.
Zvýšení mezd řidičů podle vládního nařízení vyjde kraje na 1,2 miliardy korun, při započtení všech odvodů jde o částku 1,5 miliardy korun. Panují přitom značné rozdíly v přístupu jednotlivých krajů, které autobusovou dopravu objednávají.