Ochranáři mají strach, že poškozené stromy, jichž po zimě zůstalo v Krkonoších velké množství, napadne kůrovec. Dřevo je potřeba rychle zlikvidovat. Lesníci by uvítali i pomoc obyvatel okolních obcí, správa národního parku jim nabízí, že si surovinu mohou v lese sami zpracovat a odvézt. Za symbolickou cenu.
Krkonoše se zbavují poškozených stromů, v obavě z kůrovce nabízí dřevo za symbolickou cenu
Lesníci krkonošského národního parku mluví o vrcholkové kalamitě, kterou v takovém rozsahu nepamatují řadu let. „Stromy neunesly váhu sněhu a větrem došlo ke zlomům,“ přiblížil vedoucí oddělení lesů krkonošské správy Zdeněk Čermák.
Pokud stromy rychle nezmizí, mohl by je napadnout kůrovec. Jenže firmy, které se zpracováním zabývají, mají mnoho práce jinde. Národní park se obrátil na neprofesionální dřevorubce, lidi, kteří mají zájem o palivové dřevo, takzvané samovýrobce.
Za kubík dřeva zájemce zaplatí deset korun, tedy sedmkrát méně, než je v národním parku při samovýrobě obvyklé. Podle mluvčího správy Radka Drahného cenu zvolili tak nízko, v podstatě symbolicky, protože potřebují, aby si lidé pro dřevo skutečně přijeli.
Za sníženou cenu chce správa národního parku samovýrobcům dřevo nabízet minimálně do konce července.
Množství dřeva vytěženého kvůli kůrovci neubývá
Česko se s kůrovcovou kalamitou potýká několik let. Podle odborníků je situace nejhorší v historii českého lesnictví. Jenom za letošní první tři měsíce bylo ve všech lesích státního podniku Lesy ČR vytěženo 1,4 milionu metrů krychlových kůrovcového dříví, meziročně zhruba třikrát více.
Krkonoše mají v boji s kůrovcem v porovnání s podhorskými oblastmi tu výhodu, že na horách je chladněji a panuje tam vlhčí klima. Navíc se daří obnovovat tradiční vícegenerační a vícedruhové lesy.