Praha – Nad solárním byznysem se v minulém týdnu zatmělo. Poslanci zatáhli za záchranou brzdu a schválili balík opatření, který má zabránit prudkému zdražení elektřiny. Jedním z nich je uvalení 26procentní daně na solární elektrárny, kterých se díky velkorysým dotacím státu vyrojilo jako hub po dešti. Jenže poslanci zasáhli pozdě a dost možná i špatně. Česku kvůli ušlým ziskům podnikatelů ve fotovoltaice hrozí arbitráže, jejichž hodnota by mohla přesáhnout dokonce to, co se na dani vybere. Výhodný solární byznys se tak možná změní ve výhodný soudní byznys. Podle informací pořadu 168 hodin se už dokonce objevily firmy, které chtějí koupit solární elektrárnu v Česku, aby se pak mohly se státem soudit.
Zahraniční investoři už žhaví dráty s právníky, aby zažalovali stát kvůli ušlému zisku. Na Česko se chystají vytáhnout mezinárodní smlouvy o ochraně investic. A sní o tom, že v mezinárodních arbitrážích vydělají dokonce řádově vyšší sumy, než které Česko vydělá na solární dani.
„Mám výhodu v tom, že mám australské občanství, tak můžu využít bilaterální smlouvy mezi ČR a Austrálií k tomu, abych ochránil své investice v České republice. Já si myslím, že to je asi ta nejlepší cesta,“ říká investor do solárních elektráren Michal Gartner. K dnešnímu dni má Česko podle advokáta a experta na mezinárodní arbitráže Jakuba Hájka takových smluv s dalšími zeměmi uzavřeno asi 80.
Pokud by se některý ze zahraničních investorů bál rozjet arbitráž na vlastní pěst, najdou se firmy, které od něj elektrárnu odkoupí a pustí se do sporu. „Valí se na mě telefonáty každý den, různé e-mailové zprávy, kde nabízejí i zahraniční i místní právní služby, dokonce jsou i firmy, které odkoupí naše projekty. Zahraniční firmy, které půjdou do arbitráže,“ uvedl Gartner.
Na daň doplatí drobní tuzemští investoři
Smůlu tak mohou mít podnikatelé z tuzemska, kteří se o žádnou ochranu investic opřít nemůžou. Ti velcí, pro které se vžil termín solární carové, se přitom už ze slunečního byznysu stihli stáhnout, a to samozřejmě s velkým ziskem.
„To je na celé té historii to nejsmutnější. Opravdu lidé si mnohdy zjednodušeně představují pod pojmem solární car spekulanty a podnikatele, kteří na tom vydělávají miliardy. Ve většině případů se ale jedná o drobné podnikatele, kteří vsadili na stávající legislativu a vložili do toho své poctivě vydělané peníze,“ míní energetický analytik Jiří Gavor.
Jedním z těch drobných podnikatelů, kteří na solární byznys vsadili a teď na něm prodělají, je Milan Douděra z Plzně. Ze zemědělce a chovatele činčil se vlastníkem solární elektrárny stal kvůli krizi. „V důsledku krize se situace velmi zhoršila, není odbyt, a tak jsem přemýšlel, co dělat jiného,“ vzpomíná Douděra. A tak se pustil do slunečního podnikání. Od banky si půjčil 1,5 milionu, další milion přidal z úspor a na střechu kravína namontoval solární panely. Jejich splátky teď ovšem kvůli vyšší dani převýší Douděrovy příjmy. „Toto rozhodnutí není ani státní buzerace, ani státní šikana, to je státní poprava,“ dodává podnikatel.
Nic z toho se přitom nemuselo stát, kdyby politici zareagovali včas. Ještě loni stačilo snížit lákavou cenu, kterou stát za sluneční proud garantuje. Přilákali by tak mnohem míň tajemných obřích spekulantů, kteří výdaje státu tak dramaticky zvedli a kteří na něm pak ještě pořádně vydělali. Dnes už politici jen volí jedno ze špatných řešení. Každopádně spotřebitele může hřát alespoň to, že jim díky sice pozdnímu, ale přeci jen účinnému zásahu státu elektřina nepodraží o víc než 5,5 procenta.
