Koruna sílí, mohlo by zlevnit zahraniční zboží. Analytici vidí jediný problém: Vánoce

Nahrávám video

Po půl roce od ukončení intervencí se koruna vůči euru dostala na úroveň, na které se pohybovala těsně v době předtím, než ČNB začala českou měnu cíleně oslabovat. Analytici oslovení webem ČT24 očekávají, že bude do konce roku dále zpevňovat, a to až ke zhruba 25,50 koruny za euro. Vytváří se tak tlak na zlevňování dováženého zboží, jako jsou oděvy, elektronika, potraviny nebo alkohol. Podle analytiků však ceny příliš neklesnou – mimo jiné kvůli tomu, že se blíží Vánoce.

Koruna je nyní k euru silnější, než byla na přelomu října a listopadu 2013 před zahájením měnových intervencí ze strany České národní banky. Ve středu česká měna nakonec posílila na 25,72 koruny za euro.

„Podle našich odhadů posílí do konce roku vůči dolaru na 20,90 a vůči euru na 25,60. Česká národní banka si totiž přeje silnější korunu a kromě svých slovních intervencí podpoří její zhodnocení také zvýšením úrokových sazeb na listopadovém měnově politickém zasedání,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Podle něj nelze vyloučit ani nárůst klíčové dvoutýdenní repo sazby o 0,50 procentního bodu ještě před koncem letošního roku, protože se pro tento krok část bankovní rady ČNB aktuálně vyslovila.

S tím, že Česká národní banka na příštím zasedání téměř jistě zvýší své úrokové sazby, souhlasí analytik Next Finance Jiří Cihlář. Navíc to podle něho nebude naposledy, co se úrokové sazby ČNB hnou směrem vzhůru. „Koruna tak může na přelomu roku zaklepat na hladinu 25,50 korun za euro. V jejím rozletu ji však mohou přibrzdit české parlamentní volby. V příštím roce ale koruna posílí až k hladině 25 korun za euro,“ říká.

Vývoj kurzu koruny vůči euru po ukončení intervencí
Zdroj: bloomberg.com

Navíc již pominuly i další faktory, které by mohly vést k oslabení koruny, jako například výplata dividend zahraničním vlastníkům. „Aktuální posilování koruny investory spíše vede k vyčkávání na další posílení a realizaci zisků v budoucnu při ještě silnější koruně,“ míní zakladatel investičního fondu NWD Global Multi-Asset (NWD GMA) Štěpán Tvrdý.

Česká koruna, která tak koncem třetího čtvrtletí nabrala dech k dalšímu posílení, na této vlně  i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče vydrží v dalších měsících.

„Koruně pomáhá vize dalšího růstu úrokových sazeb ČNB. Důležité také je, že opadla obava, že vysoké objemy státních pokladničních poukázek v měsíci září povedou k tomu, že část investorů bude redukovat své pozice v české měně, což by na kurz koruny mělo negativní dopad. Nicméně, tyto obavy se nepotvrdily, a koruna se tak v závěru září vydala pod úroveň 26 za euro a v uplynulých týdnech si připsala další zisky. Momentálně obchoduje v oblasti 25,75 za euro a očekávám, že ve zbytku letošního roku koruna dále posílí,“ souhlasí s očekávaným vývojem Jáč.

Toto jeho očekávání je postaveno mimo jiné na předpokladu, se kterým souhlasí více méně i ostatní analytici: totiž že povolební vývoj nebude mít na českou měnu destabilizující vliv. Koncem letošního roku by se koruna tak mohla pohybovat v oblasti 25,65 za euro a dále posilovat i v roce 2018.

Nahrávám video

„Historicky je kurz koruny na politické události necitlivý. A bude to platit i pro letošní volby. Mnohem důležitější je celkový makroekonomický obrázek a politika centrální banky. Nevidíme důvod, proč by koruna neměla po volbách pokračovat v dlouhodobějším trendu postupného zhodnocování,“ zmínil hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.

Adventní nákupní horečka bude, ale bez ohledu na kurz

Česká koruna tak celkově od vypnutí intervencí posílila efektivně o více než šest procent. Nejvýraznější zisky přitom podle ekonoma ČSOB Jana Bureše zaznamenala vůči dolaru a vybraným asijským měnám navázaným na dolar, jako jüan či won, a to přes deset procent.

Efektivní kurz koruny
Zdroj: ČSOB/bloomberg.com

Zhodnocení koruny vytváří tlak na zlevňování zahraničního zboží. Teoreticky by tedy k tomu mělo dojít zejména u zboží, které se obchoduje s Asií. Například v případě spotřební elektroniky, která je oblíbeným vánočním dárkem. Ve skutečnosti však podle analytiků spotřebitelé v přehřívající se české ekonomice silnější kurz příliš nepocítí.

„Raketový růst mezd, u mediánu (střední hodnoty mezd) přes osm procent meziročně, a akcelerující domácí poptávka, nebudou tlačit obchodníky ke snižování cen,“ míní Bureš. Ačkoli by tedy i další zboží, které se kupuje jako dárek na Vánoce, tedy kromě zmíněné elektroniky například oděvy, potraviny či alkohol, mělo zlevnit, prakticky se tak významně dít asi nebude. „Faktického zlevnění se dočkáme u jmenovaných dovážených výrobků spíše v lednu. Prodejce nyní nic netlačí k tomu, aby šli s cenami dolů,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

V předvánoční době s ohledem na ekonomickou prosperitu Česka očekávají ve firmách historicky rekordní bonusy a další mimořádné celoroční či čtvrtletní odměny. To by mělo udržet vysoko chuť Čechů utrácet. „Tento optimismus se projeví adventní nákupní horečkou, takže prodejci nebudou nuceni jít při takto znatelné poptávce s cenami dolů a příznivý kursový pohyb raději nechají promítnout do svých marží,“ předpokládá Kovanda. 

„Vzhledem k vyšší poptávce marže dost možná absorbuje veškeré snížení dovozní ceny,“ souhlasí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Pokud tedy elektronika, ovoce nebo třeba potraviny před Vánocemi zlevní, tak jen minimálně. Zřejmě se v obchodech objeví pár výrazných lákadel s tím, že při nákupu si zákazník pořídí i další věci. „Zásadnější vliv než kurz koruny budou mít na ceny tradiční předvánoční a povánoční slevy obchodníků. Stejně tak v poslední době velmi diskutované ceny másla jsou ovlivněny především výkupními cenami a poptávkou než kurzem koruny,“ dodává Tvrdý. 

Nákupní horečku podle Kovandy podpoří i to, že pohonné hmoty nebudou nijak citelně zdražovat, a to navzdory aktuálnímu růstu cen ropy na světových trzích. „Dopad zdražující ropy na cenu benzinu či nafty v Česku bude tlumen posilováním koruny vůči dolaru,“ míní Kovanda. 

Zlevnění po svátcích nemusí být příliš výrazné

Teprve po svátcích v souvislosti s tradiční vlnou novoročních slev se dá očekávat, že se silnější koruna promítne do výprodejů. Jenže podle Kovandy vzhledem k silnému nákupnímu apetýtu Čechů a vyhlídce na svižný růst reálných mezd nelze očekávat dramatická zlevňování. „Určitě však platí doporučení, že kdo chce ušetřit, ať počká na povánoční výprodeje,“ říká Kovanda. 

Češi by podle něj neměli otálet ani s pořizováním zimních dovolených během svátků nebo silvestrovských pobytů: „Zde se navzdory posílení koruny nedá čekat žádné zlevnění, jelikož prodejci k němu nebudou při zmíněné silné poptávce nijak výrazně tlačeni.“

Do ceny zájezdů se navíc promítá i nárůst nákladů v cílových destinacích, především dražší hotely. Češi si ale za svoje peníze mohou za hranicemi víc dopřát. Jak ukazují čísla největších tuzemských bank, čeští turisté letos v létě v zahraničí utratili skoro o pětinu víc než loni, hlavně v Itálii, Chorvatsku a Německu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 11 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Dva tisíce pro důchodce? Raději peníze do domovů pro seniory, navrhuje opozice

Opozice kritizuje plošný příspěvek dva tisíce korun pro důchodce, jak se na něm v pondělí dohodla vláda v souvislosti s rozhodováním o valorizaci penzí. Příspěvek, o kterém hovoří opozice jako o předvolebním dárku voličům, chce koalice ANO, SPD a Motoristů prosadit pomocí pozměňovacího návrhu k novele zákona o penzijním pojištění.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.