Koruna sílí. Konec intervencí ji vyhoupl proti euru o desítky haléřů

15 minut
Události ČT: Konec intervencí
Zdroj: ČT24

ČNB ukončila režim devizových intervencí, které oslabovaly českou měnu nad hranicí 27 korun za euro. Koruna následně začala převážně posilovat, což znamená, že jedno euro stojí méně korun. Během odpoledne se měna dostala až pod 26,60 koruny za euro. Kolem 17:30 se pohybovala na nejsilnější denní úrovni kolem 26,56 Kč za euro, poté začala oslabovat. Guvernér ČNB Jiří Rusnok to v Událostech ČT po 19. hodině označil za velmi mírnou rozkolísanost. „Jsme připraveni na mnohem výraznější posuny kurzu,“ řekl. Koruna během dne posilovala také vůči americkému dolaru a britské libře.

V prvních minutách byl kurz výrazně rozkolísaný a krátkodobě se oslabil a dostal se až téměř na 27,13 koruny za euro. Následně ale posiloval. Nejprve se dostala k hranici 26,90 koruny za euro, posléze ale posílení akcelerovalo a dostala se k 26,70 koruny za euro, u níž začala stagnovat. Mezi třetí a čtvrtou hodinou ale opět nabrala sílu a dostala se až pod 26,60. Kolem 17:30 se pohybovala kolem hodnoty 26,56. Poté začala oslabovat. V 21:30 byla na hodnotě 26,61.

Po oznámení konce intervencí okomentoval Jiří Polanský z České spořitelny, že je kurz koruny zatím relativně stabilní. „Nicméně v nejbližších hodinách či dnech se nedá vyloučit vysoká volatilita. My čekáme, že by se kurz po odeznění volatility mohl zastavit zhruba na 26,50 až 26,60 koruny za euro,“ dodal.

Počáteční stabilita měnového kurzu je podle něj dána spekulanty. „Ve směru silnějšího kurzu budou působit čeští vývozci, kteří budou měnit eura za koruny. Tento vývoj ale je (a bude) tlumen zahraničními spekulanty, kteří budou při silnějším kurzu prodávat koruny a nakupovat eura,“ dodal.

Analytik BH Securities Martin Vlček zase míní, že ČNB pravděpodobně pohyby tlumí a bude tlumit neoficiálně dál dle potřeby.

Koruně rostly svaly i vůči dolaru a libře

Koruna ve čtvrtek posílila také vůči americkému dolaru. Zatímco před oznámením konce intervencí se pohybovala na kurzu 25,40 Kč za USD, poté prolomila hranici 25 Kč až na 24,92. Později česká měna oslabila zpět nad hranici 25 korun za dolar. Ve 21:30 byla na hodnotě 25,00.  

Vůči britské měně se koruna před oznámením konce intervencí pohybovala kolem hodnoty 31,63 Kč za libru. Po zveřejnění kroku ČNB nabírala sílu až k 31,07 Kč za libru po třetí hodině odpolední. Pak zeslábla a ve 21:30 byla na hodnotě 31,18.  

Rusnok: Ekonomika je připravena

Guvernér Rusnok uvedl, že v řádech týdnů se uvidí, kde se hladina ustálí, jestli je to hladina, která víceméně odpovídá výkonu české ekonomiky. Nebo, pokud by byla opravdu někde jinde, než si myslíme, že by měla být, tak bychom zasáhli, řekl. 

Pokud jde o dopad čtvrtečního kroku ČNB na českou ekonomiku, je Rusnok optimista. „Česká ekonomika je v zásadě připravena vrátit se k plovoucímu kurzu čili ke kurzu, který je charakteristický určitými výkyvy,“ uvedl. Dodal, že je optimista i v tom, že se nedočkáme nějakých dlouhodobě extrémních výkyvů nebo extrémní polohy koruny.

Domnívá se, že česká ekonomika je schopna dobře tolerovat - a zachovat si svou konkurensceschopnost - mírné zhodnocení koruny v delším horizontu, které by mohlo být v řádu jednoho, dvou procent nominálního zhodnocení, respektive reálného zhodnocení, pokud budeme mít stejnou inflaci jako eurozóna, někde v řádu roku.  

I když nebude ČNB bránit posílení koruny, i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze pro nejbližší dny a týdny čekat spíše výkyvy kurzu koruny na obě strany vůči úrovni 27 korun za euro. „Trh může být českou měnou nyní zahlcen a koruna může mít problém vůči euru udržitelněji posílit,“ řekl Jáč.

„Každé posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro může být velmi rychle následováno vybíráním zisků, což by korunu vracelo do oblasti 27 za euro, respektive i nad tuto úroveň. Nad úrovní 27 korun za euro by se ale koruna stala opět atraktivní, což by vedlo k obnovení nákupů české měny a jejímu opětovnému posílení,“ vysvětlil. Tento stav podle něj může trvat řadu týdnů.

Silnější koruna pokazí pověst českých dluhopisů?

Ekonom Marek Dřímal z Komerční banky také upozorňuje, že konec kurzového závazku způsobil masivní nárůst výnosů českých dluhopisů. „Zatímco dopoledne byl výnos dvouletých dluhopisů ještě -0,35 procenta, po ukončení kurzového závazku vystřelil nahoru a v současné době se pohybuje kolem -0,16 procenta, nejvyšší úrovni od loňského srpna,“ přiblížil s tím, že předpokládají další růst výnosů.

„Odstranění kurzového závazku totiž velmi pravděpodobně znamená propad poptávky po českých dluhopisech od spekulantů i investorů, kteří využívali nerovnováh na českém finančním trhu kvůli intervencím,“ dodal Dřímal.

Ukončení kurzového závazku ze strany ČNB se na pražském akciovém trhu výrazněji nepodepsalo, dodal analytik KB Miroslav Frayer. „Větší pohyby jsme mohli v bezprostřední reakci zaznamenat u titulů s duálním listingem v Praze, kdy v českých korunách poklesla cena akcií Erste nebo VIG,“ uvedl.

„Nemyslíme si, že by opuštění tohoto nástroje ČNB mělo mít podstatnější dopad do cen akcií, respektive hospodaření firem. Společnost, která by ze samotného uvolnění kurzu vysloveně těžila, bychom hledali těžko. Nějaký nepříznivý dopad bychom očekávali u Philip Morris ČR, O2 ČR, Fortuny nebo ČEZ, na druhou stranu je otázkou, zda vůbec bude tento vliv na výsledcích patrný,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 7 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 22 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
12. 12. 2025

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
12. 12. 2025

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
12. 12. 2025

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...