Koruna sílí. Konec intervencí ji vyhoupl proti euru o desítky haléřů

Nahrávám video

ČNB ukončila režim devizových intervencí, které oslabovaly českou měnu nad hranicí 27 korun za euro. Koruna následně začala převážně posilovat, což znamená, že jedno euro stojí méně korun. Během odpoledne se měna dostala až pod 26,60 koruny za euro. Kolem 17:30 se pohybovala na nejsilnější denní úrovni kolem 26,56 Kč za euro, poté začala oslabovat. Guvernér ČNB Jiří Rusnok to v Událostech ČT po 19. hodině označil za velmi mírnou rozkolísanost. „Jsme připraveni na mnohem výraznější posuny kurzu,“ řekl. Koruna během dne posilovala také vůči americkému dolaru a britské libře.

V prvních minutách byl kurz výrazně rozkolísaný a krátkodobě se oslabil a dostal se až téměř na 27,13 koruny za euro. Následně ale posiloval. Nejprve se dostala k hranici 26,90 koruny za euro, posléze ale posílení akcelerovalo a dostala se k 26,70 koruny za euro, u níž začala stagnovat. Mezi třetí a čtvrtou hodinou ale opět nabrala sílu a dostala se až pod 26,60. Kolem 17:30 se pohybovala kolem hodnoty 26,56. Poté začala oslabovat. V 21:30 byla na hodnotě 26,61.

Po oznámení konce intervencí okomentoval Jiří Polanský z České spořitelny, že je kurz koruny zatím relativně stabilní. „Nicméně v nejbližších hodinách či dnech se nedá vyloučit vysoká volatilita. My čekáme, že by se kurz po odeznění volatility mohl zastavit zhruba na 26,50 až 26,60 koruny za euro,“ dodal.

Počáteční stabilita měnového kurzu je podle něj dána spekulanty. „Ve směru silnějšího kurzu budou působit čeští vývozci, kteří budou měnit eura za koruny. Tento vývoj ale je (a bude) tlumen zahraničními spekulanty, kteří budou při silnějším kurzu prodávat koruny a nakupovat eura,“ dodal.

Analytik BH Securities Martin Vlček zase míní, že ČNB pravděpodobně pohyby tlumí a bude tlumit neoficiálně dál dle potřeby.

Koruně rostly svaly i vůči dolaru a libře

Koruna ve čtvrtek posílila také vůči americkému dolaru. Zatímco před oznámením konce intervencí se pohybovala na kurzu 25,40 Kč za USD, poté prolomila hranici 25 Kč až na 24,92. Později česká měna oslabila zpět nad hranici 25 korun za dolar. Ve 21:30 byla na hodnotě 25,00.  

Vůči britské měně se koruna před oznámením konce intervencí pohybovala kolem hodnoty 31,63 Kč za libru. Po zveřejnění kroku ČNB nabírala sílu až k 31,07 Kč za libru po třetí hodině odpolední. Pak zeslábla a ve 21:30 byla na hodnotě 31,18.  

Rusnok: Ekonomika je připravena

Guvernér Rusnok uvedl, že v řádech týdnů se uvidí, kde se hladina ustálí, jestli je to hladina, která víceméně odpovídá výkonu české ekonomiky. Nebo, pokud by byla opravdu někde jinde, než si myslíme, že by měla být, tak bychom zasáhli, řekl. 

Pokud jde o dopad čtvrtečního kroku ČNB na českou ekonomiku, je Rusnok optimista. „Česká ekonomika je v zásadě připravena vrátit se k plovoucímu kurzu čili ke kurzu, který je charakteristický určitými výkyvy,“ uvedl. Dodal, že je optimista i v tom, že se nedočkáme nějakých dlouhodobě extrémních výkyvů nebo extrémní polohy koruny.

Domnívá se, že česká ekonomika je schopna dobře tolerovat - a zachovat si svou konkurensceschopnost - mírné zhodnocení koruny v delším horizontu, které by mohlo být v řádu jednoho, dvou procent nominálního zhodnocení, respektive reálného zhodnocení, pokud budeme mít stejnou inflaci jako eurozóna, někde v řádu roku.  

I když nebude ČNB bránit posílení koruny, i podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze pro nejbližší dny a týdny čekat spíše výkyvy kurzu koruny na obě strany vůči úrovni 27 korun za euro. „Trh může být českou měnou nyní zahlcen a koruna může mít problém vůči euru udržitelněji posílit,“ řekl Jáč.

„Každé posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro může být velmi rychle následováno vybíráním zisků, což by korunu vracelo do oblasti 27 za euro, respektive i nad tuto úroveň. Nad úrovní 27 korun za euro by se ale koruna stala opět atraktivní, což by vedlo k obnovení nákupů české měny a jejímu opětovnému posílení,“ vysvětlil. Tento stav podle něj může trvat řadu týdnů.

Silnější koruna pokazí pověst českých dluhopisů?

Ekonom Marek Dřímal z Komerční banky také upozorňuje, že konec kurzového závazku způsobil masivní nárůst výnosů českých dluhopisů. „Zatímco dopoledne byl výnos dvouletých dluhopisů ještě -0,35 procenta, po ukončení kurzového závazku vystřelil nahoru a v současné době se pohybuje kolem -0,16 procenta, nejvyšší úrovni od loňského srpna,“ přiblížil s tím, že předpokládají další růst výnosů.

„Odstranění kurzového závazku totiž velmi pravděpodobně znamená propad poptávky po českých dluhopisech od spekulantů i investorů, kteří využívali nerovnováh na českém finančním trhu kvůli intervencím,“ dodal Dřímal.

Ukončení kurzového závazku ze strany ČNB se na pražském akciovém trhu výrazněji nepodepsalo, dodal analytik KB Miroslav Frayer. „Větší pohyby jsme mohli v bezprostřední reakci zaznamenat u titulů s duálním listingem v Praze, kdy v českých korunách poklesla cena akcií Erste nebo VIG,“ uvedl.

„Nemyslíme si, že by opuštění tohoto nástroje ČNB mělo mít podstatnější dopad do cen akcií, respektive hospodaření firem. Společnost, která by ze samotného uvolnění kurzu vysloveně těžila, bychom hledali těžko. Nějaký nepříznivý dopad bychom očekávali u Philip Morris ČR, O2 ČR, Fortuny nebo ČEZ, na druhou stranu je otázkou, zda vůbec bude tento vliv na výsledcích patrný,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Polsko zaznamenává nejrychlejší globální růst počtu superbohatých lidí, ukazuje report

Počet lidí v Polsku, jejichž jmění přesahuje 30 milionů dolarů (zhruba 644 milionů korun), vzrostl v letech 2021 až 2026 přibližně o 109 procent, což představuje nejrychlejší nárůst ze všech zemí, které analyzovala agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

VideoCeny paliv se blíží rekordním hodnotám. Budou zdražovat dál, míní analytici

Ceny pohonných hmot dál rostou. Benzin stojí průměrných 45,91 koruny, nafta zase 49,52 koruny, což je jen pět haléřů pod rekordem z března 2022. Podle analytiků přitom mohou pohonné hmoty v nejbližších dnech dál zdražovat. Za prudkým růstem cen je eskalace blízkovýchodního konfliktu, snížení kapacit rafinerií a nejistota na trzích. Současné vysoké ceny paliv se postupně propisují nejen do rozpočtů firem, ale taky domácností. Vláda tak od října obnoví regulaci jejich cen a sníží spotřební daň z nafty na evropské minimum. Začne taky uplatňovat mimořádnou daň vůči rafineriím. Opatření kvůli drahým palivům chystají i některé okolní státy.
před 22 hhodinami

Náraz na dluhovou brzdu očekává Národní rozpočtová rada už v roce 2034

Kvůli rozvolnění rozpočtové politiky se očekávaný náraz na dluhovou brzdu posunul z roku 2037 na rok 2034, oznámil předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl při zveřejnění zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti v roce 2025 a zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Druhý jmenovaný materiál, publikovaný jednou ročně, hodnotí zdraví veřejných financí. Letos se podle NRR otočil dřívější trend rozpočtové konsolidace. Resort financí se proti vyjádřením NRR ohradil.
včeraAktualizovánovčera v 16:01‌‌

Škoda JS bude dodávat pohony pro modulární reaktory Rolls-Royce

Plzeňská společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro modulární reaktory (SMR). Smlouva zajišťuje, že Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun, oznámil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). ČEZ ve spolupráci s Rolls-Royce SMR plánuje postavit v tuzemsku až tři gigawatty SMR.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

Slovensko omezí marže při prodeji paliv a zlevní jízdné na železnici, řekl Fico

Slovensko v reakci na rostoucí ceny pohonných hmot od října omezí maloobchodní marži při prodeji paliv na deset eurocentů (2,43 koruny) za litr a o polovinu zlevní jízdné na železnici, oznámil premiér Robert Fico (Smer). Z jeho vyjádření vyplynulo, že kabinet nepočítá se snížením daní na benzin či naftu. Tamní opozice ohlášená opatření označila za nedostatečná a poukázala na Česko, které obnoví regulaci cen pohonných hmot při omezené marži obchodníků ve výši 2,50 koruny za litr paliva a sníží spotřební daň na naftu.
23. 9. 2026Aktualizováno23. 9. 2026‌‌

E.ON a Pražská plynárenská zdražily fixace energií pro nové zákazníky

Energetické společnosti E.ON a Pražská plynárenská v minulých dnech zdražily některé své fixované produkty elektřiny a plynu. Zvýšení cen energií většinou v řádu stovek korun za megawatthodinu (MWh) se týká nových zákazníků. Firmy tak reagují na současný růst cen energií na velkoobchodním trhu. Vyplývá to z ceníků firem, které zdražení potvrdily. Dodávky energií v důsledku blízkovýchodní krize v minulých měsících zdražovali i další dodavatelé.
23. 9. 2026‌‌

VideoODS bude chtít, aby se schodek rozpočtu snížil alespoň o sto miliard, naznačil Skopeček

„Nežijeme v covidové éře, nežijeme ve válečné zóně. A přesto vláda chystá druhý nejvyšší nominální deficit rozpočtu v historii České republiky,“ podotkl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Kabinet v pondělí schválil návrh státního rozpočtu pro příští rok s deficitem 386 miliard korun. „Mohu slíbit, že jako poslanecký klub ODS předložíme v rámci druhého čtení rozpočtu návrhy, které povedou ke snížení deficitu veřejných financí, respektive ukážeme na úspory konkrétními pozměňujícími návrhy. Moje ambice začíná někde na hranici sto miliard a dál,“ avizoval Skopeček, podle něhož vláda promarnila několik měsíců, během kterých už je u moci. „A nepředložila Poslanecké sněmovně žádnou legislativu, která by jakkoliv upravovala objem mandatorních výdajů,“ sdělil. Kabinetem schválený deficit je podle Skopečka i jedním z důvodů, proč opozice plánuje svolat sněmovní schůzi k jednání o vyslovení nedůvěry vládě.
22. 9. 2026‌‌

VideoReportéři ČT zjišťovali reakce politiků na postoj Evropské komise k Babišovu střetu zájmů

Kauza střetu zájmů Andreje Babiše (ANO) se řeší už více než dvanáct let – od doby, kdy jako miliardář poprvé uspěl se svým hnutím ve sněmovních volbách. Po těch loňských se znovu stal premiérem a tvrdil, že střet zájmů tentokrát definitivně vyřešil a od Agrofertu se odstřihl. Evropská komise ale dospěla k závěru, že je nadále v potenciálním střetu zájmů a že převedení holdingu do svěřenského fondu situaci dostatečně neřeší. Na začátku září proto oznámila, že část dotací pro Agrofert neproplatí. Česko však platby nepozastavilo a nadále je připraveno přijímat od holdingu nové žádosti o dotace. Letitý problém Andreje Babiše tak i nadále zůstává jedním z témat české politiky. Věnovali se mu i Reportéři ČT, kteří zjišťovali, co si o problému myslí politici.
22. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.