Kontroly dovozu vepřového na mor nebudou. Ministerstvo ustoupilo námitkám Evropské komise

Mimořádná veterinární opatření, podle kterých měli příjemci dováženého vepřového masa kontrolovat zboží na africký mor prasat, se od úterý vypisovat nebudou. Změnu v pondělí oznámilo ministerstvo zemědělství. Podle informací z 27. září se povinnost měla vztahovat na dovozce ze zemí, kde se nemoc vyskytuje. Ministerstvo zemědělství tak ustoupilo námitkám Evropské komise. Nově plánuje plošné kontroly, které bude provádět Státní veterinární správa.

„O situaci v oblasti afrického moru prasat budu v nejbližších dnech intenzivně jednat s eurokomisařem (pro zdraví a bezpečnost potravin) Vytenisem Andriukaitisem a do budoucna nevylučuji ani eventuální zavedení mimořádných veterinárních opatření,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Podle něj je ministerstvo pod velkým tlakem komise a to by mohlo mít do budoucna negativní dopady na české zemědělství a potravinářství. „Na jedné straně chápu obavy komise z ohrožení trhu s vepřovým masem, na druhé straně je mojí prioritou ochrana bezpečnosti a zdraví chovů prasat v České republice,“ dodal ministr.

Podle ministerstva dosavadní opatření na utlumení choroby stála Českou republiku 300 milionů korun, kdyby se rozšířila do chovů prasat, šlo by o miliardy.

Původní plán ministerstva počítal s tím, že vepřové i vedlejší živočišné produkty z prasat nebo maso z divokých prasat bude moci na trh až po kontrole. Povinnost se měla vztahovat na všechny tuzemské provozovatele potravinářských podniků dovážejících produkty z Belgie, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska nebo Rumunska. Za nesplnění povinností měla hrozit až dvoumilionová pokuta.

Čeští příjemci podle veterinářů v současnosti odebírají ze zemí s výskytem moru zhruba tři tisíce zásilek vepřového masa v celkové hmotnosti kolem čtyř tisíc tun měsíčně. Veterináři letos odebrali na testování afrického moru prasat přes sto vzorků, ani v jednom ho nezjistili.

Ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina dříve řekl, že plošný příkaz ke kontrolám je těžko zdůvodnitelný. Podle něho EU totiž obecně volá po regionalizaci, což znamená posuzování rizik v rámci menších území, než jsou celé státy. Situace v Belgii je navíc podle něj podobná jako v ČR, kdy se choroba nedostala do komerčních chovů.

Mor je na ústupu

V Česku se africký mor prasat, který není nebezpečný pro člověka, objevil poprvé v červnu 2017 na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města ho veterináři dosud potvrdili u více než dvou set uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat. 

Situace se zlepšila a Státní veterinární správa v pondělí odvolala nařízení o ohrazení vysoce rizikové oblasti, ve které se nákaza vyskytovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 1 hhodinou

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 2 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 3 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 18 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...