Vepřové ze států s morem prasat nepustí veterináři do Česka bez kontroly

Příjemci vepřového ze států, kde se vyskytuje africký mor prasat, budou muset nechat maso zkontrolovat. Opatření začne platit v úterý, mimořádná veterinární opatření vyhlásí stát v pondělí, informovala Státní veterinární správa (SVS). Choroba se vyskytuje například v Belgii nebo Polsku, třetím a čtvrtém největším dovozci vepřového do Česka.

Vepřové, ale také vedlejší živočišné produkty z prasat nebo maso z divokých prasat bude moci na trh až po kontrole. Povinnost se bude vztahovat na všechny tuzemské provozovatele potravinářských podniků dovážejících produkty z Belgie, Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska nebo Rumunska. Za nesplnění povinností bude hrozit až dvoumilionová pokuta.

„Vzhledem k vývoji nákazové situace v Evropě je potřeba ochránit domácí chovy prasat a trh s vysokými standardy pro spotřebitele před možným zavlečením nákazy. Proto jsme se rozhodli podmínit vstup potenciálně nebezpečných potravin z rizikových zemí povinným vyšetřením na virus afrického moru prasat. Boj s nákazou nás stál hodně peněz a je za ním řada omezujících opatření, proto nechceme riskovat další zavlečení choroby na naše území,“ zdůvodnil nařízení ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD).

Testy by měly být hotové maximálně do 24 hodin od přijetí vzorku. Ústřední ředitel veterinární správy Zbyněk Semerád ve středu uvedl, že pokud dostanou veterinární ústavy vzorky před polednem, měly by je zanalyzovat do konce dne. Pokud až po poledni, výsledky nejspíš budou až následující den. „Cena vyšetření, která dle platného sazebníku dosahuje 1100 korun, by rozhodně neměla citelně ovlivnit náklady odběratelů,“ dodal.

Čeští příjemci podle veterinářů v současnosti odebírají ze zemí s výskytem moru zhruba tři tisíce zásilek vepřového masa v celkové hmotnosti kolem čtyř tisíc tun měsíčně. V průměru tak měla jedna zásilka, kterou bude nutné zkontrolovat, 1,3 tuny.

Veterináři letos odebrali na testování afrického moru prasat přes sto vzorků, ani v jednom ho nezjistili.

Zpracovatelé plošný příkaz nechápou, chovatelé si stěžují na ceny

České producenty vepřového nyní trápí nízké výkupní ceny, podle předsedy Svazu chovatelů prasat Jana Stibala jsou nejnižší od roku 2004, chovatelé by tak chtěli záchranný balíček od Evropské unie. Podle Stibala se nyní prasata vykupují za 35,56 koruny za kilogram živé váhy. Například v roce 2013 to bylo 44,98 koruny za kilogram.

Ředitel v úterý dodal, že se obává zvýšeného dovozu masa z Belgie, která kvůli výskytu afrického moru prasat bude mít problém s exportem na trhy mimo EU. Podle Agrární komory jsou výkupní ceny dlouhodobě pod výrobními náklady.

Ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina ČTK tento týden řekl, že plošný příkaz ke kontrolám je těžko zdůvodnitelný. Podle něho EU totiž obecně volá po regionalizaci, což znamená posuzování rizik v rámci menších území, než jsou celé státy. Situace v Belgii je navíc podle něj podobná jako v tuzemsku, kdy se choroba nedostala do komerčních chovů.

V Česku se africký mor prasat, který není nebezpečný pro člověka, objevil poprvé loni v červnu na okraji Zlína. Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města dosud veterináři potvrdili africký mor prasat u více než dvě stě uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.

Do konce srpna bylo v Evropě nahlášeno 4800 případů nákazy divoce žijících prasat a jedinců žijících v domácích chovech. Představuje to nárůst o sedm set případů v porovnání s celým předchozím rokem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 15 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...