Rumburk – Do smutného seznamu někdejších proslulých textilek, po kterých už nezbyla hmotná stopa, se aktuálně zapsal rumburský Bytex. Ve městě totiž zdemolovali jeho bývalou výrobní budovu a tím udělali tečku za 150 lety historie podniku, v němž v době největšího rozmachu pracoval každý desátý obyvatel Rumburka. Z dalších podobných firem v regionu, které dřív zaměstnávaly tisíce lidí, zůstal pouze zlomek.
Konec Bytexu – další slavná textilka skončila v troskách
„Nostalgie, když to vidím, jak to tady padá, tak mě to docela bere,“ říká bývalý zaměstnanec Bytexu Jiří Hrdlička při pohledu na padající trosky továrny, kam kdysi každý den docházel do práce. Jako mnozí další zde našel stabilní zaměstnání i možnost využívat nezdělané části kvalitních textilních látek. Někdejší firma Bytex přežila války i velký požár – přesto i ona naplnila osud, který je příznačný pro celou českou textilní výrobu.
Počátkem devadesátých let se podnik zadlužil, když mu v kase chybělo skoro sto milionů. Krach Bytexu v okolí navíc spustil lavinovou reakci. Postupně totiž musely skončit i další firmy, které na něj byly navázány. „Rázem přišlo o zaměstnání několik tisíc lidí a dalo by se říct, že Šluknovský výběžek se z toho do dnešní doby nevzpamatoval,“ komentovala mluvčí varnsdorfského úřadu Gabriela Doušová.
Textilní tradice upadá a názorně to ukazuje vývoj počtu zaměstnanců v oboru. Ještě v roce 1990 textil živil čtvrt milionu lidí, o deset let později už jen 100 tisíc. Prudký propad pokračuje s mírným zpomalením kolem roku 2010 až dodnes, kdy v oboru pracuje 34 tisíc lidí. Poslední roky byly ve znamení konců známých českých firem – zavřít musely Tiba, Jitka, Texlen nebo oděvní kolos OP Prostějov. Ačkoliv je v současnosti v Česku stále 420 textilek s více než 20 zaměstnanci, před deseti lety jich bylo 600.
Část výroby se v Česku ale stále drží. Šijí tu hlavně firmy s profesionálním sportovním vybavením. Některé textilní podniky už ale mají v Česku jen sídlo a obchodní oddělení. Zboží dovážejí z Číny, Bangladéše a Indie. Nejnověji se pak výroba přesouvá do Rumunska, Bulharska a na sever Afriky.