Praha - Prezident Václav Klaus si jako jeden z prvních politiků prohlédl místo, kde by měly v budoucnu stát nové bloky Jaderné elektrárny Temelín. Dále si prohlédl také stávající elektrárnu a s představiteli ČEZu diskutoval o bezpečnosti jaderné energetiky. Klaus po setkání vyzdvihnul mimo jiné význam elektrárny pro zaměstnanost v regionu i ekonomiku jako celek.
Boj proti jaderné energetice je podle Klause nesmyslný. Při své návštěvě Temelína prezident nešetřil obdivem elektrárny. „Jsem rád, že jsem se mohl do Temelína znovu podívat, ověřit si, že funguje úspěšně, dobře,“ zdůraznil Klaus.
Václav Klaus
„(Temelín) je úžasná věc, je to vynikající dílo českých rukou a myslím, že bychom si ho měli všichni vážit.“
V současné době probíhá tendr na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Nabídky v něm podali tři zájemci - americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. Vítěz tendru by měl být znám v létě příštího roku. Dostavba dvou bloků jaderné elektrárny by pak mohla začít v roce 2016. Náklady na dostavbu se odhadují na 200 až 300 miliard korun. Třetí a čtvrtý blok Temelína mají být dokončeny do roku 2025. Po dokončení Temelína bude podle propočtů ministerstva průmyslu pocházet více než polovina české elektřiny z jaderných zdrojů.
Pro ekonomiku našeho typu je jaderná energie rozumným řešením, tvrdí Klaus
Kritici dostavby ovšem tvrdí, že by se mohla prodloužit a prodražit. Možné průtahy připouští i ministerstvo průmyslu a obchodu. „Harmonogram zahájení je realný, co bude po dalších deseti letech, nevíme,“ uvedl šéf resortu Martin Kuba (ODS). Podle Klause na možné průtahy a prodražení elektrárny ukazují i zkušenosti ze zahraničí. Prezident v tom ale nevidí důvod, proč další dva bloky v Temelíně nedostavět. „Tady nejde o žádné jaderné nadšení. Tady jde o racionální uvažování, co je pro ekonomiku našeho typu, naše energetické zdroje rozumným řešením,“ podtrhl Klaus.
Nepostradatelnost energie z jádra zastává i ministr Kuba. „Naším úkolem je najít pro budoucnost správný energetický mix, tedy podíl různých zdrojů, které máme a budeme mít k dispozici za předpokladu, že nebudeme chtít elektřinu dovážet. A cíl je zřejmý - české domácnosti nesmí strádat a český průmysl musí mít k dispozici stabilní elektřinu za stabilní cenu tak, aby mohl udržet a zvýšit počet pracovních míst,“ uvedl. Podle něj by rozšíření Temelína mělo v příštích desetiletích zajistit dostatek cenově přijatelné, stabilní a čisté energie pro české domácnosti a průmysl.
„Úkolem tohoto vedení ČEZu a elektrárny je, aby ten projekt skutečně byl udělán racionálním způsobem, aby dostavba byla realizovatelná v době, kdy je plánovaná a aby také náklady se nepohybovaly někde jinde,“ dodal prezident s tím, že je přesvědčen o tom, že ČEZ tento úkol bere jako zásadní. S dostavbou Temelína by ČEZ neměl otálet ani podle Pačesovy komise expertů. Projekt se totiž časem může stát méně ekonomicky výhodný.
Bartuška? Neznám! Veleodborník to nebude
Podle vládního zmocněnce pro dostavbu elektrárny Václava Bartušky by ovšem dostavba Jaderné elektrárny Temelín mohla být technologicky i personálně náročná, a proto může způsobit problémy. Ani v tom nicméně Klaus problém nevidí. „Já pana Bartušku neznám. Za žádného veleodborníka ho nepovažuji,“ prohlásil. „Já bych to nechal bez zmocněnců těm lidem, kteří jsou za to placeni a kteří umí normálním způsobem fungovat. S nimi bych konzultoval, s ním ne,“ dodal nesmlouvavě.
Proti výstavbě dalších dvou reaktorů v Temelíně protestují ekologičtí aktivisté, jejich hlasy teď sílí v Německu a opět v Rakousku. Řada odpůrců elektrárny je i v Česku. K projektu mají zhruba 20 tisíc připomínek. „Prezident je papežštější než papež, zapadní země se mu nepodaří o výhodnosti přesvědčit,“ podotkla Monika Machová-Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky.
Klaus nenavštívil Temelín poprvé. Jako prezident navštívil Klaus elektrárnu v březnu 2003 při své cestě po Jihočeském kraji. V Temelíně byl ale již předtím, například v roce 1997 jako předseda vlády zavítal do ještě nedokončeného provozu, v roce 2000 tam přijel jako předseda Poslanecké sněmovny. Klausje znám jako zastánce jaderné energetiky. Za jeho vlády padlo rozhodnutí o dokončení rozestavěné elektrárny v Temelíně.
