Kalousek: Drahou elektřinu budou kompenzovat povolenky

Praha – Vláda by mohla růst cen elektřiny v příštím roce kompenzovat zdroji z prodeje emisních povolenek. Od roku 2013 do 2020 by totiž příjmy z prodeje povolenek měly dosáhnout zhruba 90 miliard korun. Původně je chtěl stát podnikům poskytnout zdarma. Teď ale vláda mění názor. Návrh představil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na dnešním setkání s novináři s tím, že stát za řešení nezaplatí ani korunu. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) ale tvrdí, že Kalouskův návrh řeší problém až od roku 2013, kdy by firmy začaly za povolenky platit. „Já si myslím, že toto by v roce 2011 účinné nebylo,“ dodává. Navíc doplňuje, že povolenky by přinesly spíše 45 miliard a suma by byla rozložená do pěti let.

Podniky mají smůlu, „je to logické řešení“

Pokud stát skutečně emisní povolenky zpoplatní, bude to mít dopad na náklady a zisk elektrárenských společností. Ekologické investice totiž budou nuceny financovat ze svých zdrojů. V současné době povolenky na znečištění dostávají firmy zdarma, a pokud je nepotřebují, mohou je prodat či použít v dalších letech. Výtěžek z nich ale musejí použít na ekologické projekty. Kupříkladu ČEZ dostal podle ekologů za roky 2008 a 2009 pro svá zařízení povolenky v hodnotě zhruba 2,9 miliardy korun.

Ministr financí Miroslav Kalousek

"V létě 2009 se Poslanecká sněmovna hlasy sociálních demokratů a ODS vzdala příjmů z emisních povolenek za zhruba 100 miliard korun. Já nepokládám to rozhodnutí za správné a jsem přesvědčen, že když ho přehodnotíme, tak máme sto miliard korun na to, abychom vykompenzovali nárůst elektřiny, který hrozí v roce 2011 a dalších letech.

„Není ospravedlnitelné dávat zdarma elektrárenským společnostem sto miliard korun, hrozí-li takovýto nárůst elektřiny. Nebudeme dávat dárky za desítky miliard, když si to stát nemůže dovolit.“

Navrhované řešení je inspirováno iniciativou Svazu průmyslu a dopravy ČR, který vládu nedávno požádal o kompenzaci zdražení elektřiny z prodeje emisních povolenek. Stejné řešení navrhovala i Česká průmyslová fotovoltaická asociace. „Je to logické řešení,“ dodal k tomu Kalousek. Prostředky by přitom podle strážce české kasy mohly zdražení elektřiny kompenzovat dostatečně pro zhruba dva roky.

„Úvahy některých politiků dávat miliardy energetickým firmám zdarma jsou neospravedlnitelné a nepovedou ke snížení cen elektrické energie,“ dodal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl. Za rozumné řešení označil návrh ministra financí také mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. „Určitě to eliminuje dopady růstu cen elektřiny kvůli fotovoltaikám na všechny odběratele,“ uvedl.

Distribuční společnosti by neměly podle Kalouska od příštího roku účtovat spotřebitelům příspěvek na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Tyto náklady by pak stát distributorům postupně hradil z výnosu z prodeje emisních povolenek. Důležitá bude podle ministra také dohoda vlády a distributorů na termínech a podmínkách financování, neboť vláda inkasuje prostředky za povolenky až od roku 2013. Do té doby by se problém mohl vyřešit například úvěrem, dodal Kalousek.

Kocourek chce zdanit obnovitelné zdroje, Kalousek je proti

Elektřina zdražovat bude, tvrdí Kalousek

„Je důležité, abychom zabránili skokovému zdražení elektřiny,“ řekl ministr. Určitému zdražení elektřiny během dalších zhruba 20 let se však spotřebitelé neubrání, dodal.

Elektřina by v příštím roce měla zdražovat především kvůli prudkému rozvoji fotovoltaických elektráren a vyššímu příspěvku na výrobu elektřiny z těchto zdrojů. Energetický regulační úřad mluví o 12procentním zdražování elektřiny pro domácnosti. Podnikům potom hrozí růst cen o 17 procent.

Kocourek ale takový nárůst nechce dopustit. Mluví o maximálně jednociferném nárůstu. „Jsem určitě pro každé řešení, které nepřinese skokový nárůst příští rok,“ říká v reakci na Kalouskovo řešení, přesto ale nevěří, že by bylo účinné. Sám navrhuje, aby část nárůstu zaplatili spotřebitelé - v tom se oba politici shodují, zbytek by podle něho měl být přenesen na státní rozpočet. To ale tak, aby nebyl navýšen deficit.

Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy

„Čísla jsou i tak nadnesená. Naše výpočty ukazují, že by to mělo být výrazně méně. Jakékoliv číslo nad pět či šest procent je strašně vysoké a neospravedlnitelné.“

„Měli by se na tom podílet ti, kteří z toho budou nejvíce profitovat, to znamená samotné obnovitelné zdroje. […] Připadá v úvahu nějaký typ srážkové daně, který by kompenzoval ty náklady státního rozpočtu, které s tou kompenzací bude mít,“ tvrdí Kocourek. Ministr financí ale v minulých dnech vystupoval proti dani. Kompenzaci růstu cen elektřiny zdaněním jiné energetické komodity, jako například plynu nebo uhlí, považuje za nepřijatelnou. Kocourek v rozhovoru pro ČT dodal, že je škoda, že něco neřekl na společném jednání. Dodal, že u srážkové daně by platil podobný princip jako u srážkové daně na stavební spoření.

Přes Kalouskovy výhrady ke zdanění by se mohlo jeho řešení promítnout do ceny tepla. Půjde nicméně o mnohem menší rozsah, než je dopad nárůstu cen elektrické energie. V případě vysoce účinných kogeneračních jednotek pro výrobu tepla lze proto podle ministra uvažovat o částečných výjimkách na přidělení omezeného počtu emisních povolenek zdarma, aby byl vyloučen dopad na spotřebitele.

Česko trpí solární horečkou

Solární horečka v Česku vrcholí. Jen za minulé dva týdny vyrostlo na českých polích více slunečních elektráren než za celý srpen. Navíc rychlost, s jakou se tento byznys rozvíjí, stále stoupá. Aktuálně dodávají fotovoltaické projekty do sítě proud o objemu zhruba 800 megawattů. Do konce roku by se podle odhadů Energetického regulačního úřadu mohlo toto množství až zdvojnásobit. Informaci přinesl deník Mladá fronta Dnes.

ČSSD dnes v souvislosti se solárním byznysem oznámila, že chystá právní normu, která má rozkrýt vlastnické vlastnické struktury ve fotovoltaice. „Kdo žádá o veřejnou zakázku, měl by mít transparentní vlastnickou strukturu. Tady se jedná o dotovanou výkupní cenu, tedy o jakousi formu státní zakázky. V blízké době předložíme návrh, který bude říkat, že každý, kdo chce dostávat od státu dotovanou výkupní cenu, musí mít jasné vlastnické struktury, musí na něj být vidět,“ uvedl místopředseda ČSSD a stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Podporu takovému návrhu vyjádřil i minsitr Kocourek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
před 10 hhodinami

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
11. 2. 2026Aktualizováno12. 2. 2026
Načítání...