Kalousek: Drahou elektřinu budou kompenzovat povolenky

Praha – Vláda by mohla růst cen elektřiny v příštím roce kompenzovat zdroji z prodeje emisních povolenek. Od roku 2013 do 2020 by totiž příjmy z prodeje povolenek měly dosáhnout zhruba 90 miliard korun. Původně je chtěl stát podnikům poskytnout zdarma. Teď ale vláda mění názor. Návrh představil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na dnešním setkání s novináři s tím, že stát za řešení nezaplatí ani korunu. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) ale tvrdí, že Kalouskův návrh řeší problém až od roku 2013, kdy by firmy začaly za povolenky platit. „Já si myslím, že toto by v roce 2011 účinné nebylo,“ dodává. Navíc doplňuje, že povolenky by přinesly spíše 45 miliard a suma by byla rozložená do pěti let.

Podniky mají smůlu, „je to logické řešení“

Pokud stát skutečně emisní povolenky zpoplatní, bude to mít dopad na náklady a zisk elektrárenských společností. Ekologické investice totiž budou nuceny financovat ze svých zdrojů. V současné době povolenky na znečištění dostávají firmy zdarma, a pokud je nepotřebují, mohou je prodat či použít v dalších letech. Výtěžek z nich ale musejí použít na ekologické projekty. Kupříkladu ČEZ dostal podle ekologů za roky 2008 a 2009 pro svá zařízení povolenky v hodnotě zhruba 2,9 miliardy korun.

Ministr financí Miroslav Kalousek

"V létě 2009 se Poslanecká sněmovna hlasy sociálních demokratů a ODS vzdala příjmů z emisních povolenek za zhruba 100 miliard korun. Já nepokládám to rozhodnutí za správné a jsem přesvědčen, že když ho přehodnotíme, tak máme sto miliard korun na to, abychom vykompenzovali nárůst elektřiny, který hrozí v roce 2011 a dalších letech.

„Není ospravedlnitelné dávat zdarma elektrárenským společnostem sto miliard korun, hrozí-li takovýto nárůst elektřiny. Nebudeme dávat dárky za desítky miliard, když si to stát nemůže dovolit.“

Navrhované řešení je inspirováno iniciativou Svazu průmyslu a dopravy ČR, který vládu nedávno požádal o kompenzaci zdražení elektřiny z prodeje emisních povolenek. Stejné řešení navrhovala i Česká průmyslová fotovoltaická asociace. „Je to logické řešení,“ dodal k tomu Kalousek. Prostředky by přitom podle strážce české kasy mohly zdražení elektřiny kompenzovat dostatečně pro zhruba dva roky.

„Úvahy některých politiků dávat miliardy energetickým firmám zdarma jsou neospravedlnitelné a nepovedou ke snížení cen elektrické energie,“ dodal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl. Za rozumné řešení označil návrh ministra financí také mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. „Určitě to eliminuje dopady růstu cen elektřiny kvůli fotovoltaikám na všechny odběratele,“ uvedl.

Distribuční společnosti by neměly podle Kalouska od příštího roku účtovat spotřebitelům příspěvek na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Tyto náklady by pak stát distributorům postupně hradil z výnosu z prodeje emisních povolenek. Důležitá bude podle ministra také dohoda vlády a distributorů na termínech a podmínkách financování, neboť vláda inkasuje prostředky za povolenky až od roku 2013. Do té doby by se problém mohl vyřešit například úvěrem, dodal Kalousek.

Kocourek chce zdanit obnovitelné zdroje, Kalousek je proti

Elektřina zdražovat bude, tvrdí Kalousek

„Je důležité, abychom zabránili skokovému zdražení elektřiny,“ řekl ministr. Určitému zdražení elektřiny během dalších zhruba 20 let se však spotřebitelé neubrání, dodal.

Elektřina by v příštím roce měla zdražovat především kvůli prudkému rozvoji fotovoltaických elektráren a vyššímu příspěvku na výrobu elektřiny z těchto zdrojů. Energetický regulační úřad mluví o 12procentním zdražování elektřiny pro domácnosti. Podnikům potom hrozí růst cen o 17 procent.

Kocourek ale takový nárůst nechce dopustit. Mluví o maximálně jednociferném nárůstu. „Jsem určitě pro každé řešení, které nepřinese skokový nárůst příští rok,“ říká v reakci na Kalouskovo řešení, přesto ale nevěří, že by bylo účinné. Sám navrhuje, aby část nárůstu zaplatili spotřebitelé - v tom se oba politici shodují, zbytek by podle něho měl být přenesen na státní rozpočet. To ale tak, aby nebyl navýšen deficit.

Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy

„Čísla jsou i tak nadnesená. Naše výpočty ukazují, že by to mělo být výrazně méně. Jakékoliv číslo nad pět či šest procent je strašně vysoké a neospravedlnitelné.“

„Měli by se na tom podílet ti, kteří z toho budou nejvíce profitovat, to znamená samotné obnovitelné zdroje. […] Připadá v úvahu nějaký typ srážkové daně, který by kompenzoval ty náklady státního rozpočtu, které s tou kompenzací bude mít,“ tvrdí Kocourek. Ministr financí ale v minulých dnech vystupoval proti dani. Kompenzaci růstu cen elektřiny zdaněním jiné energetické komodity, jako například plynu nebo uhlí, považuje za nepřijatelnou. Kocourek v rozhovoru pro ČT dodal, že je škoda, že něco neřekl na společném jednání. Dodal, že u srážkové daně by platil podobný princip jako u srážkové daně na stavební spoření.

Přes Kalouskovy výhrady ke zdanění by se mohlo jeho řešení promítnout do ceny tepla. Půjde nicméně o mnohem menší rozsah, než je dopad nárůstu cen elektrické energie. V případě vysoce účinných kogeneračních jednotek pro výrobu tepla lze proto podle ministra uvažovat o částečných výjimkách na přidělení omezeného počtu emisních povolenek zdarma, aby byl vyloučen dopad na spotřebitele.

Česko trpí solární horečkou

Solární horečka v Česku vrcholí. Jen za minulé dva týdny vyrostlo na českých polích více slunečních elektráren než za celý srpen. Navíc rychlost, s jakou se tento byznys rozvíjí, stále stoupá. Aktuálně dodávají fotovoltaické projekty do sítě proud o objemu zhruba 800 megawattů. Do konce roku by se podle odhadů Energetického regulačního úřadu mohlo toto množství až zdvojnásobit. Informaci přinesl deník Mladá fronta Dnes.

ČSSD dnes v souvislosti se solárním byznysem oznámila, že chystá právní normu, která má rozkrýt vlastnické vlastnické struktury ve fotovoltaice. „Kdo žádá o veřejnou zakázku, měl by mít transparentní vlastnickou strukturu. Tady se jedná o dotovanou výkupní cenu, tedy o jakousi formu státní zakázky. V blízké době předložíme návrh, který bude říkat, že každý, kdo chce dostávat od státu dotovanou výkupní cenu, musí mít jasné vlastnické struktury, musí na něj být vidět,“ uvedl místopředseda ČSSD a stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Podporu takovému návrhu vyjádřil i minsitr Kocourek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 12 mminutami

USA povolily zemím dočasně nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech

Spojené státy v noci na pátek SEČ dočasně povolily zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech na moři. Washington tím usiluje o stabilizaci světových trhů s ropou, na nichž panuje napjatá situace kvůli nynější válce na Blízkém východě. Na síti X to oznámil americký ministr financí Scott Bessent.
01:35Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 15 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
11. 3. 2026Aktualizováno11. 3. 2026
Načítání...