Praha – Ministři dnes schválili aktualizovanou verzi konvergenčního programu, tedy dokumentu, který vymezuje cestu České republiky k přijetí eura. Materiál obsahuje také návrh kroků na snižování schodků veřejných rozpočtů ke třem procentům hrubého domácího produktu v roce 2013 nebo 2014. Nejpozději do poloviny měsíce by měl český konvergenční program zamířit ke schválení do Bruselu.
„Vláda schválila program, kterým dává najevo snahu konsolidovat veřejné finance,“ konstatoval po jednání vlády premiér Jan Fischer. Do roku 2012 by díky této snaze měl deficit klesnout na 4,2 procenta. „To znamená, že k Maastrichtských kritériím se můžeme vrátit v roce 2013 nebo 2014,“ dodal.
Pokud se bude dařit s nadměrnými schodky bojovat podle plánu, evropská měna by mohla být podle Janoty přijata v roce 2016 nebo 2017. Schválený konvergenční program nyní poputuje do Bruselu. Evropská komise pak vládě doporučí, jak postupovat dál, aby Česko naplnilo Maastrichtská kritéria co nejdřív.
Ministr financí Janota už dříve avizoval, že chce v příštích třech letech ušetřit přibližně sto miliard korun. Úspory by se daly najít na jednotlivých ministerstvech a platech státních zaměstnanců. Janota rovněž plánuje krátit příspěvky na stavební spoření nebo zachovat zvýšené sazby DPH i do dalších let. Počítá i s vyššími daněmi pro bohaté.
Politici tradičně v rozporu
Jak konkrétně budou úsporná opatření vypadat, rozhodne až nová vláda. Obě největší strany, z nichž jedna bude nejspíše po volbách kabinet sestavovat, ale mají na konvergenční program odlišný názor. Většina z návrhů se sociálním demokratům nelíbí. Podle nich je například druhá sazba pro fyzické osoby příliš nízká. Naopak ODS je s Janotou ve většině úsporných bodů zajedno. „Jediné, o čem bychom polemizovali, je, zda se má zavádět další sazba daně z příjmu fyzických osob,“ uvedl ekonomický expert občanských demokratů Martin Kocourek.
Euro v Česku - ano, nebo ne?
Ano: Jan Bureš, ekonom Poštovní spořitelny:
„Já si nemyslím, že v dlouhodobém horizontu by bylo neospravedlnitelné, abychom měli v sousedství měnové unie svoji samostatnou měnu. V horizontu, o kterém se teď bavíme – to jsou léta 2016 a 2017 – si myslím, že naše reálná konvergence, naše přiblížení Evropské unii, doběhne tak daleko, že bych skutečně neviděl důvod, proč bychom v tento moment museli naše přijetí eura odkládat.“
Ne: Petr Robejšek, ekonom a politolog:
„Od roku 1848 v Evropě existovalo sedm pokusů o vytvoření měnové unie a z těchto sedmi pokusů přežil jen jeden, a sice mezi Švýcarskem a Lichtenštejnskem. Představa, že euro existuje vedle nás a bude existovat na věky, je optimistická, ale nemusí být nutně reálná. Osobně si myslím, že se musíme ptát: 'Má euro nebo eurozóna vůbec budoucnost?'“
