Jižní Korea rázně zakročila proti Googlu a Applu. Už nebudou mít jisté provize od vývojářů aplikací

Jižní Korea v přelomovém rozhodnutí omezila nadvládu amerických internetových firem Apple a Google v platbách za aplikace v jejich virtuálních obchodech. Stala se první zemí, která takto rázně zasáhla, informuje server CNBC. V praxi to znamená, že Apple a Google už nebudou moci vývojáře aplikací nutit, aby používali jejich platformy.

Podmínky Applu a Googlu vyžadují, aby vývojáři odváděli těmto firmám poplatek až třicet procent z tržeb. Apple tyto aplikace nabízí přes svůj virtuální obchod App Store, Google přes obdobný on-line obchod Google Play.

Jihokorejský parlament návrh zákona přezdívaný anti-Google o omezení tržní síly Applu a Googlu schválil jednoznačně. Ze 188 hlasujících zákonodárců jich pro změnu zákona o podnikání v telekomunikacích zvedlo ruku 180.

Google v první reakci sdělil, že schválení změn v Jižní Koreji vezme v potaz. Firma tvrdí, že chce zachovat model, kdy bude možné provozovat kvalitní operační systém i obchod s aplikacemi. „Je to model, díky němuž jsou zařízení pro zákazníky levná, a který umožňuje uspět vývojářům i platformám,“ tvrdí Google.

„Domníváme se, že důvěra v platby v App Storu v důsledku zákona klesne a povede k méně příležitostem pro více než 482 tisíc developerů v Jižní Koreji,“ konstatoval v prohlášení Apple.

Příležitost pro ostatní, lidé si ale zvykli, míní analytik

Na virtuální obchody s aplikacemi a na poplatky, které v nich Apple a Google vybírají, se v poslední době zaměřují regulační orgány v čím dál více zemích. Změny, které schválila Jižní Korea, se patrně stanou prvním krokem k přísnějšímu posuzování tohoto druhu podnikání, myslí si šéf výzkumu v makléřské společnosti Wedbush Securities Daniel Ives.

„Potenciálně je to přelomový okamžik,“ řekl Ives už v pondělí v pořadu televize CNBC Street Signs Asia. „Ne tak úplně kvůli tomu, co to znamená samo o sobě, ale jaké širší dopady to bude mít. Ukazuje se totiž, že už nejde jen o slova, ale o činy,“ dodal.

Rozhodnutí jihokorejského parlamentu může znamenat příležitost pro ostatní firmy, jak si v této části trhu vydělat. Například pro poskytovatele telekomunikačních služeb. „Otázkou je, co nakonec udělají spotřebitelé. Protože cesta nejmenšího odporu je projít přes Apple a projít přes Google – a právě na to už si spotřebitelé zvykli,“ upozornil Ives.

Google před rokem oznámil, že se chystá zavést pravidla, podle kterých budou muset vývojáři při distribuci svého softwaru přes virtuální obchod Google Play využívat platební systém Googlu. To znamená, že žádná jiná alternativa, jak mohou zákazníci za používání aplikace zaplatit, nebude povolena. Google za většinu nákupů přes Google Play vývojářům účtuje poplatek 30 procent z prodejní ceny, stejně postupuje také Apple ve svém obchodě App Store.

Giganti už dříve couvli

Postup obou technologických gigantů kritizují vývojáři i regulační orgány. Drtivá většina chytrých telefonů, které se ve světě používají, totiž používá buď operační systém Android od Googlu, nebo operační systém iOS od Applu. A virtuální obchody Google Play a App Store jsou s nimi propojeny.

Jak se začaly regulační úřady na tento segment zaměřovat, začaly Apple i Google ustupovat a nabídly vývojářům nižší poplatky. Apple například minulý týden oznámil, že se s vývojáři dohodl a že jim umožní, aby mohli přímo kontaktovat zákazníky a informovat je o jiných možnostech platby než přes App Store.

Vývojářům, kteří nedosáhnou při prodeji svých aplikací hrubých tržeb alespoň milion dolarů za rok, pak Apple sníží poplatek na polovinu, tedy na patnáct procent. Podobně Google už v březnu oznámil, že svůj třicetiprocentní poplatek sníží na patnáct procent u prvního milionu dolarů, který vývojář na platformě Googlu za rok utrží.

Reforma, nebo o budoucnosti rozhodne Silicon Valley

Zakročit proti Applu a Googlu se nyní chystá rovněž Austrálie. Ministr financí Josh Frydenberg v pondělí řekl, že vláda uvažuje o nových zákonech, které zpřísní regulaci služeb na trhu digitálních plateb. Jde o služby Apple Pay, Google Pay, ale také o službu WeChat Pay. Ta patří provozovateli aplikace, který patří do čínského technologického impéria Tencent.

„Když nakonec neuděláme nic, abychom současná pravidla zreformovali, pak to bude jen Silicon Valley, kdo rozhodne o budoucnosti našeho platebního systému,“ řekl ministr s odkazem na centrum technologického výzkumu poblíž San Francisca v Kalifornii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 11 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 16 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 22 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...