Jiří Rusnok se stal evropským guvernérem roku. Dokázal hladce přistát s devizovými intervencemi

Za ukončení devizových intervencí bez tržních otřesů  získal guvernér České národní banky Jiří Rusnok od měsíčníku The Banker cenu evropský Guvernér roku. Rozhodnutí držet devizový kurz poblíž 27 korun za euro přijala ČNB v listopadu 2013 (krok je dodnes hodnocen ekonomy velmi rozdílně), loni v dubnu ho ukončila.

Jako další důvod pro ocenění označili hodnotitelé následný návrat ke konvenční měnové politice, který spolu s přísnějšími opatřeními pomohl předejít vzniku bubliny na trhu nemovitostí.

V letech 2016 a 2017 ČNB také zpřísnila svá doporučení bankám týkající se poskytování hypotečních úvěrů. V rámci svého zákonného mandátu udržovat finanční stabilitu tím reagovala na vznikající spirálu mezi rostoucími cenami nemovitostí a zvyšující se poptávkou po hypotečních úvěrech. 

„Hladké ukončení kurzového závazku je pro mě odrazem týmového a odvážného ducha bankovní rady, skvělého odborného zázemí ČNB a výtečné spolupráce všech zúčastněných útvarů. Ocenění je pro mě potvrzením, že se nám podařilo ukončení měnového závazku pečlivě promyslet a připravit,“ uvedl podle tiskové zprávy centrální banky Jiří Rusnok. 

Mezinárodní magazín The Banker, který patří stejnému vydavatelství jako známý ekonomický deník The Financial Times, se již od roku 1926 zaměřuje na informace ze světového bankovnictví a finančnictví. O ceně rozhoduje redakce a odborná porota, která je složená z renomovaných ekonomů a bankéřů. Bývalý guvernér Miroslav Singer získal totéž ocenění pro rok 2014.

V říjnu loňského roku získal Rusnok rovněž za hladké ukončení intervencí ocenění Guvernér centrální banky pro střední a východní Evropu pro rok 2017, a to od magazínu GlobalMarkets.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda uvedl, že ocenění, které Rusnok získal, je úspěchem nejen pro guvernéra samotného, ale také a zejména pro ČNB jakožto instituci. Jde o další potvrzení toho, že podstatná část mezinárodní expertní komunity považuje ukončení intervenčního režimu ČNB a bezprostřední vývoj po něm za úspěšný, dodal analytik. 

„Podobná ocenění však neradno přeceňovat. Cenu v zásadě udílejí ti sami lidé, z jejichž učebnic pracovníci ČNB v rámci svého postupu ve věci umělého oslabování koruny vycházeli. ,Učitel‘ tedy dle předpokladu chválí svého ,žáka‘ za dobře zvládnutý manévr,“ podotkl Kovanda. Podle něho se navíc v mezinárodní ekonomické obci teprve vede debata, zda má pravdu zrovna tento „učitel“. 

Kovanda navíc dodal, že  mezinárodní investoři, kteří spekulovali na posílení koruny po ukončení závazku, jsou v korunových aktivech stále „zainvestováni“. Může tedy stále nastat jejich hromadný „úprk“ z korunových aktiv, který by českou měnu silně rozkolísal. Nadále také dochází ke kumulaci ztráty České národní banky, kterou tato instituce bude umazávat dlouhé roky, ne-li desetiletí. „V tomto světle se udělení ceny jeví jako poněkud unáhlené,“ dodal ekonom. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 1 hhodinou

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 4 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
včera v 14:09

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled