Sklářka Blanka Musílková z Nevězic na Písecku pracuje se sklem už pětadvacet let. Její specialitou je skleněné pero, kromě toho vyrábí i drobné figurky nebo šperky.
Pero od sklářky Musílkové kupují hlavně kaligrafici. „Je úžasné třeba na malování na textil, protože se – na rozdíl od kovových per – nezachytává za vlákna. A dá se s ním samozřejmě psát tuší nebo inkoustem,“ říká jihočeská sklářka.
Živit se tím, co vyrobí nad kahanem, začala Musílková v devadesátých letech. „To byl rozkvět českého sklářství. Zakázky se hrnuly samy,“ vzpomíná s tím, že zakázek tehdy měla podstatně více než dnes. „Skleněné figurky si dnes kupují jenom sběratelé nebo lidé jako dárek. Já se tím uživím, ale jsem velmi skromný člověk,“ dodává. Svého podnikání se ale rozhodně vzdát nechce.
První zakázku sklářka zrušila
Původně se Musílková ve sklářské škole věnovala oboru malování na sklo. Pak chtěla začít podnikat, ale zjistila, že bude muset najít méně nákladnou variantu. A rozhodla se právě pro figurky.
„Sehnala jsem si zakázku, což bylo tenkrát dvě stě malinkých kominíků, pak jsem si pořídila kahan a materiál a sedla jsem si s tím, že jdu dělat kominíky. Po dvou měsících jsem zjistila, že asi ne,“ směje se sklářka.
Zakázku tehdy zrušila a začala se učit všechno od začátku. Dnes kromě malých figurek navrhuje a vyrábí i skleněné šperky. „Pro něco si jezdí zákazníci, navíc dodávám do galerie na hradě Zvíkov. O sobotách jezdím na jarmarky nebo řemeslné trhy,“ říká.
Její děti říkají, že figurky, které vyrobí, se vždycky tváří jako ona, když je tvarovala. Nejnovější zakázka se jí ale podobat nebude. Musílková by ráda vytvořila repliku starých hodin, které zdobí několik tisíc čtyřmilimetrových lístečků. Pracovat na nich bude několik měsíců.
