Brusel – Středeční jednání ministrů financí eurozóny o řecké finanční krizi po zhruba hodině trvání skončilo. Uvedl to na Twitteru finský ministr Alexander Stubb. Diskuse bude pokračovat ve čtvrtek od 13:00, tedy těsně před začátkem summitu Evropské unie. Řecký premiér do noci jednal se zástupci věřitelů. Těm se nelíbí zejména zvyšování daní, které by vedlo k další recesi ekonomiky. Podle očekávání jejich schůzka nic nového nepřinesla a bude pokračovat ráno.
Jednání o Řecku skončilo po hodině, Tsipras měl dlouhou noc
Už před večerní schůzkou euroskupiny bylo zřejmé, že rozdíly v pohledu řecké vlády a trojice věřitelů - Mezinárodního měnového fondu, Evropské komise a Evropské centrální banky - se sblížit nepodařilo. Finský ministr Alexander Stubb při příchodu poznamenal, že zatím není na stole žádný konkrétní návrh. „Byl bych velmi příjemně překvapen, kdybychom dnes dosáhli dohody.“ Později na Twitteru oznámil, že schůzka skončila.
Tsipras s věřiteli jednal ve středu odpoledne a poté schůzka pokračovala pozdě večer, skončila nad ránem. Nejmenovaný řecký představitel podle Reuters k průběhu jednání uvedl, že vyjednávací pozice Atén zůstává stejná. Dodal, že jednání budou pokračovat ráno.
Po pondělním mimořádném summitu prezidentů a premiérů eurozóny to přitom vypadalo nadějně. Předseda Evropské rady Donald Tusk a šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásili, že návrhy Atén jdou správným směrem. „Jsem přesvědčen, že k závěrečnému řešení dojdeme v tomto týdnu. Z toho prostého důvodu, že k němu tento týden dojít musíme. Nemůžeme hrát, jak se říká na fotbalovém hřišti, v prodloužení,“ konstatoval Juncker. Návrhy zahrnují zejména vyšší daně a zvýšení odvodů na důchodové zabezpečení.
Podle analytiků ale vyplývají řecké návrhy spíše z ideologických pohledů vládnoucí levice než z ekonomických potřeb země. Analytik společnosti UniCredit Erick Nielsen míní, že předložené body přinášejí příliš velkou zátěž na daních a poplatcích, z nichž ty špatné jsou namířené zejména proti firmám. „Není tu dost skutečných reforem.“
Podívejte se, jak věřitelé proškrtali řecký návrh reforem
List The Times přišel ještě před jednáním ministrů s informací, že se objevily rozpory mezi eurozónou a MMF. Fond se prý obává, že návrhy vypracované za pomoci Evropské komise jsou neproveditelné. Spolu s Německem je údajně znepokojen, že šéf komise Juncker zašel ve snaze odvrátit řecký bankrot moc daleko a pošramotil pověst Bruselu jako nestranného zprostředkovatele. Existují rovněž obavy, že nejnovější návrhy odsají z řecké ekonomiky prostředky na splácení řeckého dluhu a stáhnou ji do recese.
- „Vypadá to, že hra pokeru stále pokračuje a obě strany se snaží z těch jednání získat co nejvíce. V současné chvíli dal řecký premiér najevo ústupky, alespoň podle toho, co uniklo do médií. A vypadá to, že ani to nebylo dostatečné. Nevíme, co se věřitelům nelíbilo, protože tam byly i ústupky týkající se penzí, které vlastně požadovali celou dobu, byť se to nemělo týkat dalšího plošného snižování,“ uvedl politolog a publicista Thomas Kulidakis.
GALERIE
videogallery_542750
MMF znovu kritizuje také optimismus Atén týkající se odhadovaných výnosů a doporučuje přijmout další úsporná opatření ve výši 700 milionů eur, aby měla země naději na dosažení primárních přebytků jednoho procenta hrubého domácího produktu v letošním roce a dvou procent v roce 2016. Navíc MMF nevěří Řecku, že v letošním druhém pololetí vybere dodatečně na daňových nedoplatcích plných 500 milionů eur.
Šéfka MMF Christine Lagardeová řekla francouzskému serveru Challenges, že řecký reformní plán nemůže být založen pouze na závazcích zvýšení daní. Upozornila, že si nepřeje „grexit“, tedy odchod Řecka z eurozóny, i když by to podle ní nezpůsobilo mezi zeměmi platícími eurem žádnou „explozi“. Dodala, že oživení řecké ekonomiky vyžaduje reformy, ale i kroky ze strany evropských věřitelů, které mají zajistit, aby dluh byl udržitelný.
„Řekové jsou nyní zmatení. Představili Evropě řadu návrhů a Evropa je nechce. Zdá se, že Evropa pochopila, že nemá smysl v Řecku dále zvyšovat daně, a proto růst daní odmítá. Řada lidí se bojí, že řecká ekonomika už vyšší daně neunese. Řekové přesto navrhují růst DPH, korporátní daně, zavedení speciálních daní pro bohaté atd. Nechtějí ale moc škrtat a privatizovat. To chce naopak Evropa,“ vysvětlil hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Řecká dluhová krize
Nervózní vkladatelé v obavách z krachu jednání vybírají vklady z řeckých bank, pro které jsou jedinou náhradou úvěry z programu nouzového financování. Evropská centrální banka podle zdrojů Reuters strop těchto úvěrů opět zvýšila, tento týden minimálně potřetí.
Stihnou to do příštího úterý?
Řecko tlačí čas, protože do úterý, tedy do posledního červnového dne, musí uhradit splátku MMF ve výši 1,6 miliardy eur. Pokud se do té doby nedokáží shodnout s věřiteli na hospodářských reformách, nedostanou zbylých 7,2 miliardy eur ze záchranného programu, a na splátku MMF tak nebudou mít peníze. Věřitelé přitom vylučují, že by kývli na celkově už třetí prodloužení záchranného programu.
Řecké odpočítávání se blíží do finále
I kdyby Řecko skutečně spadlo do bankrotu, nemusí to automaticky znamenat jeho odchod z eurozóny, jak před časem upozornil guvernér České národní banky Miroslav Singer. A zkušenosti s měnovými zónami jsou podle něj takové, že ten slabší nikdy nechce odejít.
Odchod země od společné evropské měny není podle ekonoma Tomáše Sedláčka ani v zájmu samotné eurozóny, což potvrzuje svým jednáním řada evropských politiků v čele s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Pokud je totiž nějaká skupina zemí, vždycky se mezi nimi najde jedna, která je na tom nejhůř. Dnes je to Řecko, ale před lety to bylo Německo a v budoucnu to bude zase někdo jiný. „V momentě, kdy odstřihneme Řecko, tak bude nějaká jiná země, která bude nejvíc problematická,“ uvedl s tím, že odchodem z eurozóny by se problémy stejně nevyřešily.
Příběh řecké krize
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond (MMF) o úvěrovou pomoc. Dohodlo se přitom na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur (6,6 bilionu korun).
Výměnou za úvěrovou pomoc musely Atény zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a opakovaně zvýšit daně. To prohloubilo hospodářskou recesi, výrazně zvýšilo nezaměstnanost a znamenalo pro řadu Řeků sociální krizi. Nová řecká vláda záchranný program ostře kritizuje a premiér Alexis Tsipras před volbami sliboval zmírnění jeho podmínek.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.