Janota slíbil miliardu na podporu vývozu

Praha - V příštím roce by měla být posílena pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) o další miliardu korun, aby státní pojišťovna mohla uspokojit prudce rostoucí poptávku exportérů. Pojišťovně přislíbilo finanční injekci ministerstvo financí. Kvůli rekordnímu zájmu o pojištění vývozu schválila letos vláda 700 milionů korun pro EGAP.

„Máme už příslib jedné miliardy korun pro příští rok. Všichni asi víme, jak vypadá situace ohledně státního rozpočtu, takže to není jednoduché jednání,“ prohlásil náměstek generálního ředitele EGAP Miroslav Somol. Vedení EGAP ještě bude o případném dalším navýšení finančních prostředků jednat.

Na příští rok exportéři a banky předběžně počítají s hodnotou pojištěného vývozu kolem stovky miliard korun, podle Somola ale skutečná částka bude nižší. Usnadnit situaci by měla také připravovaná vyhláška, která pojišťovně EGAP dočasně sníží minimální povinné rezervy, čímž by získala na pojišťování vývozu další finance.

Devět měsíců letošního roku bylo úspěšnějších než plán na celý letošek

Za devět měsíců letošního roku EGAP podle Somola uzavřela pojistné smlouvy na vývoz v rekordním objemu 43,8 miliardy korun. Je to více, než vedení EGAP plánovalo za celý letošní rok. „EGAP eviduje obrovský převis poptávky po jištění,“ podotkl Somol, podle kterého i letos v létě činila poptávka 100 miliard korun a nyní už je na reálné úrovni.

Za celý letošní rok by tak objem pojistných smluv EGAP měl činit 62 až 63 miliard korun. Loni EGAP pojistila vývozní úvěry, bankovní záruky a investice v zahraničí v celkovém objemu 43 miliard korun a za 50 miliard korun v roce 2007. Ovšem rekordní by letos mělo být také pojistné plnění, které EGAP vyplatí. Vedení pojišťovny tuto částku předběžně odhaduje na 1,2 miliardy korun. „Je to opravdu hodně a hraje to samozřejmě do celkových výsledků pojišťovny,“ podotkl Somol.

Kuba jako ložisko problémů

Dle Somola vznikly problémy zejména na Kubě, která loni v létě přestala splácet veškeré úvěry a nyní tam EGAP eviduje pojistné události za zhruba miliardu korun. Několik stovek milionů korun činí hodnota pojistných událostí na Ukrajině. Za dvojici nedokončených projektů na výstavbu elektráren v Pákistánu pak bude muset EGAP zaplatit více než miliardovou pojistku.

Už na začátku září exportéři varovali, že ve státní pojišťovně nebude příští rok dostatek peněz na pojištění vývozu a přijdou o mnohamiliardové zakázky. V pojistných fondech jim prý chybělo 5,9 miliardy korun na rok 2010.

Pojištění EGAP využívají firmy hlavně na úvěry od bank pro export do rizikových zemí, kde existuje zvýšená pravděpodobnost, že za zboží nedostanou zaplaceno. Úspěch tuzemských podniků na zahraničních trzích, zejména těch rizikových, podle vývozců na garancích poskytovaných prostřednictvím EGAP přímo závisí.

  • Smlouvy o pojištění autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1152/115101.jpg
  • Současná Kuba autor: Filip Kanda, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1120/111946.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 12 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...