Jaké daně prošly vládou? Třeba změny při prodeji cenných papírů

Praha - Kabinet Petra Nečase schválil daňové změny kolem nového občanského zákoníku, které navrhovalo ministerstvo financí. Od příštího roku by podle návrhu měly platit jen některé změny daní, jako je například prodloužení lhůty pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů na tři roky. Již schválené zákony počítají s jejich platností od roku 2015. Dále se pak vláda vrátí k návrhu zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, který nahrazuje současnou úpravu o dani z převodu nemovitosti.

Ministerstvo původně navrhovalo posunout platnost všech navrhovaných změn od příštího roku. Nakonec však od tohoto plánu upustilo a navrhlo posunout platnost jen u některých. Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy, snížení limitu na odpočet úroků z hypoték nebo plné spuštění Jednoho inkasního místa (JIM) by tak mělo začít platit až od roku 2015.

Dary by mělo být možné odečítat z daní ve větším rozsahu

Současně by ale už od příštího roku mělo začít platit vedle prodloužení lhůty pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů na tři roky i zvýšení maximálního limitu pro odpočet u darů na veřejně prospěšné účely u fyzických osob. „Cílem změn je sladit daňové právo s rekodifikací soukromého práva, především novým občanským zákoníkem,“ vysvětlil v minulosti ministr financí Miroslav Kalousek.

Návrh také ruší zákon o dani dědické, darovací a z převodu nemovitosti. Daň dědická a darovací bude transformována do daní z příjmů při zachování současných osvobození. Daň z převodu nemovitosti bude nahrazena daní z nabytí nemovitých věcí.

Návrhy mají podle Kalouska sloužit zejména ve prospěch jednoduchosti daní, a tudíž daňového poplatníka. „Týká se to zejména zákona o dani z nabytí. Ten výrazně snižuje jak administrativu, tak daňovou zátěž pro poplatníka. Zjednodušuje správu i daňovému správci,“ konstatoval ministr. 

„Srdceryvným lidským příběhům“ má být konec

Podle současného stavu daně z převodu nemovitostí je poplatníkem daně ten, kdo prodává, ale ten, kdo kupuje, je jeho ručitelem v případě, že dotyčný daň nezaplatí. „Mnoho let se finanční správa potýká s poměrně srdceryvnými lidskými příběhy, kdy někdo koupí nemovitost v dobré víře, že ten, komu zaplatil, odvedl daň z nemovitosti, ale po nějakém čase je konfrontován berním úřadem,“ upozornil Kalousek.

Vzájemné ručení nyní končí. Povinnost poplatníka se jednoduše přenáší na kupujícího. „Je odstraněno systémové riziko podvodného jednání jedné z těchto stran,“ dodal Kalousek. 

Daň bude vyměřena ze základu, který se určí podle ceny v místě obvyklé. Daň se podle Kalouska vypočítá ze 75 procent této částky. Při koupi novostaveb se bude dosavadní osvobození od daně z převodu týkat jen těch bytů a domů, které budou skutečně sloužit k bydlení.

Ovšem návrh resortu financí na placení daně z převodu nemovitostí kupujícím kritizuje koaliční ODS. Zhoršilo by to prý přístup k novému bydlení a nutilo občany vyvádět úspory do zahraničí. „Zástupci ODS hlasovali různě, já jsem třeba hlasoval pro ten návrh, protože ho považuji za rozumný,“ podotkl ale ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Zda se nová daň nějak projeví na dostupnosti hypoték, není zatím jasné. Záleží na tom, zda budou banky půjčovat peníze i na daň, nebo ji kupující bude muset hradit ze svých úspor. V případě hypotéky na 1 milion korun by tak musel doplatit 40 tisíc korun.

Novostavby
Zdroj: ČT24

Daňové novinky, se kterými souvisí i zřízení Jednoho inkasního místa, přijala Poslanecká sněmovna i Senát v roce 2011. Senát ale účinnost zákonů tehdy posunul na rok 2015. V původním návrhu z letošního ledna pak MF navrhovalo jejich platnost posunout o rok dříve, což se ovšem setkalo s kladnými ohlasy.

Na počátku února se pak vláda shodla, že sazby daní se letos a v příštím roce nebudou měnit. Kabinet chce udržet stabilní podnikatelské prostředí, které je na změny v oblasti daní citlivé.

Kalousek se vyjádřil i k zaměstnaneckým paušálům:

„Věci obsažené v zákonech souvisejících s Jednotným inkasním místem byly v drtivé většině na základě rozhodnutí vlády o daňovém moratoriu ponechány k účinnosti od 1. ledna 2015. Záměr nejprve byl, aby platily již o rok dříve, zůstávají ale ve své původní účinnosti. Mezi těmito změnami byl i zaměstnanecký paušál. Musím připomenout hlasování, které proběhlo v roce 2011 k zákonu o Jednotném inkasním místu, kdy jsem se snažil odstranit takzvané zaměstnanecké benefity. Náhradou byl v zákoně navržen zaměstnanecký paušál, který by byl pro všechny stejný. Je logické, že může být buď jedno, nebo druhé. Paušál nahrazoval ty benefity.“ 

„V závěru hlasování došlo i kvůli tehdejšímu partnerovi VV k hlasovací havárii. V zákoně se tak objevily jak benefity, tak i zaměstnanecký paušál. Protože je zřejmé, že vláda nemá dostatečnou většinu ve sněmovně prosadit odstranění benefitů, musí být odstraněn paušál. Ten paušál samozřejmě není uplatňován. Jeho účinnost je v právním řádu až k 1. lednu 2015.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se v současné době prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V porovnání se situací před rokem jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Ceny plynu silně kolísají.
12:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 21 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánovčera v 14:38

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánovčera v 13:03

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...