Šéfa čínské firmy CEFC a poradce prezidenta Miloše Zemana Jie Ťien Minga opravdu vyšetřují tamní orgány. Hradní delegaci to v Šanghaji potvrdily místní zdroje, komentátor Lidových novin a předseda Institutu správní rady pro politiku a společnost při hnutí ANO Jan Macháček ale upozornil, že příčina stíhání není známá. Dodal, že v komunistických režimech je běžné, že někdo někam zmizí. Výpravu hradního tria do Číny považuje za „velmi zvláštní“.
Jak se dal Hrad dohromady s CEFC, je tajemství čínského kapitalismu, říká Macháček
Jan Macháček hostem pořadu Události, komentáře (zdroj: ČT24)
Co víme o osudu pana Jie Ťien Minga?
Víme toho velice málo. V Číně, jak už se objevilo v médiích, existují dva systémy, jak může být člověk vyšetřován nebo trestně stíhán a postupně souzen: Buďto v normálnějším justičním aparátu, i když je to samozřejmě totalitní komunistická země, a vedle toho existuje vyšetřování na stranické bázi, kdy zmizíte na několik měsíců a vyšetřují vás stranické struktury.
Něco jako byla revizní komise v KSČ?
To ne. Spíš bych to přirovnal k něčemu v 50. letech. Částečně to má i orientální rysy, je to jakási převýchova v rámci strany. Nevíme, za co je pan Ming přesně stíhán, jestli je ve vazbě v tomto zvláštním systému, nebo v normálním. Informace v tuto chvíli nejsou.
Čína se prezentuje jako stát, který se chce integrovat do globální ekonomiky. Očima obchodních partnerů se může zdát bizarní, že najednou zmizí manažer, neví se, co s ním je, a loví se informace.
To samozřejmě velmi bizarní je – a je to dáno také jazykovou bariérou. Většina politiků a byznysmenů, kteří do Číny přijíždějí z jiných zemí, neumí čínsky. Jejich přístup k autentickým informacím je omezený. Vzpomněl jsem si na výrok slavného ekonoma Miltona Friedmana, který o Číně pronesl v polovině devadesátých let. Řekl, že pokud Číňané chtějí budovat komunistický kapitalismus, tržní ekonomiku v nějaké formě, tak to není možné bez svobodného ekonomického tisku.
V systému musíte mít informace, jestli se firmám daří, nebo nedaří. Jinak mezi sebou firmy nebudou moci dělat byznys. Do toho patří i informace o tom, že někdo někam zmizí, což je v komunistických režimech poměrně běžná věc. Upadnete v nelibost a druhý den zmizíte. Čína ale přece jen nějaké informace pouštět musí, má i jakousi státní ratingovou agenturu. Informace o finančním stavu firem se musí dostávat ven, jinak by tržní ekonomika nemohla fungovat.
A sebeprezentace Číny by narazila na jakýsi skleněný strop.
Z toho vzniká tento tajemný svět. Zveřejní se velmi kusé informace, a investoři z toho pochopí, že firma není finančně zdravá a že je v problémech. Zjišťovat detaily je ale těžké.
No a je finanční skupina v problémech?
První problémy firmy z globálního pohledu nastaly před pěti, šesti měsíci. Vyšly články v The New York Times a dalších důležitých médiích, že zástupce firmy CEFC, pan Ho, byl zatčen ve Spojených státech. Pokud vím, je stále ve vazbě. Na zasedání Spojených národů si domlouval byznysy a určité korupční jednání firmy při nákupu aktiv v Africe. Protože to dělal na americké půdě, dostal se do hledáčku amerických úřadů. Takže informace, že CEFC je zapletena v globálních korupčních skandálech, se objevila už před pěti měsíci. Od té doby se začaly objevovat informace o jejích finančních problémech.
Co vlastně znamená cesta tří významných prezidentových mužů (kancléře Vratislava Mynáře, poradce Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka) do Číny?
Považuji to za velmi zvláštní. Čekal bych, že tam pojedou představitelé firmy v České republice, což je pan Tvrdík nebo někdo z (česko-čínské obchodní) komory (Jaroslav Tvrdík se delegace zúčastnil – pozn. red.). Nechápu, proč se pan Mynář nezeptá čínské velvyslankyně, nebo proč nepožádají někoho, kdo umí čínsky a umí vyhledávat v otevřených zdrojích. Oni sami v Číně stejně nemohou dostat žádné privilegované informace.
Zároveň to ale ukazuje míru závažnosti, kterou tomu Hrad přičítá?
To se musíte zeptat Hradu. Investice, které v tuto chvíli ze strany firmy CEFC přišly do České republiky, nejsou ekonomicky důležité. Jde o přebírání už existujících podniků, jsou to některé nemovitosti v Praze, je to fotbalový tým, což je symbolicky podstatné, ale zatím žádná velká investice nepřišla. Nepochybně důležitá je firma Žďárské strojírny, ale ta je nakoupena přes slovenskou matku.
Pan prezident, který káže o morálce podnikatelů, jako je pan Zdeněk Bakala (kritizovaný během inauguračního projevu), má teď úzké vazby na podnikatele, který má evidentní problém s podezřením na ekonomickou kriminalitu, je to tak?
Ano, tak to je, ale musíte se na to zeptat jich, protože já skutečně nevím, z čeho je ten člověk obviněn.
Jak se vlastně CEFC a lidé okolo Miloše Zemana dali dohromady? V Číně působí tisíce firem, které mají tak či onak blízko k čínské vládě. Byla CEFC vybrána Pekingem Praze, nebo si ji Praha vybrala sama?
To jsou tajemství čínského komunistického kapitalismu. Hovořilo se o tom, že je to jedna z největších firem rizikového investičního kapitálu, která bude investovat v cizině, která bude jakýmsi průkopníkem projektu Hedvábné stezky a tak dále. Asi bylo nějakým způsobem doporučeno, že s touto firmou se má dělat byznys, ač je privátní. Některá média upozorňovala, že jsou zde i personální vazby na čínskou rozvědku a vojenské kruhy. A pak jsou samozřejmě i zájmy českých, nebo v Holandsku či na Kypru registrovaných finančních skupin, jako je PPF, které také mají blízko k panu prezidentovi. Někdo něco takového mohl doporučit, ale já o tom nemám informace.
Kráceno a redakčně upraveno. Celý rozhovor je k dispozici ve videu.