Jak se dal Hrad dohromady s CEFC, je tajemství čínského kapitalismu, říká Macháček

Nahrávám video

Šéfa čínské firmy CEFC a poradce prezidenta Miloše Zemana Jie Ťien Minga opravdu vyšetřují tamní orgány. Hradní delegaci to v Šanghaji potvrdily místní zdroje, komentátor Lidových novin a předseda Institutu správní rady pro politiku a společnost při hnutí ANO Jan Macháček ale upozornil, že příčina stíhání není známá. Dodal, že v komunistických režimech je běžné, že někdo někam zmizí. Výpravu hradního tria do Číny považuje za „velmi zvláštní“.

Co víme o osudu pana Jie Ťien Minga?

Víme toho velice málo. V Číně, jak už se objevilo v médiích, existují dva systémy, jak může být člověk vyšetřován nebo trestně stíhán a postupně souzen: Buďto v normálnějším justičním aparátu, i když je to samozřejmě totalitní komunistická země, a vedle toho existuje vyšetřování na stranické bázi, kdy zmizíte na několik měsíců a vyšetřují vás stranické struktury.

Něco jako byla revizní komise v KSČ?

To ne. Spíš bych to přirovnal k něčemu v 50. letech. Částečně to má i orientální rysy, je to jakási převýchova v rámci strany. Nevíme, za co je pan Ming přesně stíhán, jestli je ve vazbě v tomto zvláštním systému, nebo v normálním. Informace v tuto chvíli nejsou.

Čína se prezentuje jako stát, který se chce integrovat do globální ekonomiky. Očima obchodních partnerů se může zdát bizarní, že najednou zmizí manažer, neví se, co s ním je, a loví se informace.

To samozřejmě velmi bizarní je – a je to dáno také jazykovou bariérou. Většina politiků a byznysmenů, kteří do Číny přijíždějí z jiných zemí, neumí čínsky. Jejich přístup k autentickým informacím je omezený. Vzpomněl jsem si na výrok slavného ekonoma Miltona Friedmana, který o Číně pronesl v polovině devadesátých let. Řekl, že pokud Číňané chtějí budovat komunistický kapitalismus, tržní ekonomiku v nějaké formě, tak to není možné bez svobodného ekonomického tisku.

V systému musíte mít informace, jestli se firmám daří, nebo nedaří. Jinak mezi sebou firmy nebudou moci dělat byznys. Do toho patří i informace o tom, že někdo někam zmizí, což je v komunistických režimech poměrně běžná věc. Upadnete v nelibost a druhý den zmizíte. Čína ale přece jen nějaké informace pouštět musí, má i jakousi státní ratingovou agenturu. Informace o finančním stavu firem se musí dostávat ven, jinak by tržní ekonomika nemohla fungovat.

A sebeprezentace Číny by narazila na jakýsi skleněný strop.

Z toho vzniká tento tajemný svět. Zveřejní se velmi kusé informace, a investoři z toho pochopí, že firma není finančně zdravá a že je v problémech. Zjišťovat detaily je ale těžké.

No a je finanční skupina v problémech?

První problémy firmy z globálního pohledu nastaly před pěti, šesti měsíci. Vyšly články v The New York Times a dalších důležitých médiích, že zástupce firmy CEFC, pan Ho, byl zatčen ve Spojených státech. Pokud vím, je stále ve vazbě. Na zasedání Spojených národů si domlouval byznysy a určité korupční jednání firmy při nákupu aktiv v Africe. Protože to dělal na americké půdě, dostal se do hledáčku amerických úřadů. Takže informace, že CEFC je zapletena v globálních korupčních skandálech, se objevila už před pěti měsíci. Od té doby se začaly objevovat informace o jejích finančních problémech.

Co vlastně znamená cesta tří významných prezidentových mužů (kancléře Vratislava Mynáře, poradce Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka) do Číny?

Považuji to za velmi zvláštní. Čekal bych, že tam pojedou představitelé firmy v České republice, což je pan Tvrdík nebo někdo z (česko-čínské obchodní) komory (Jaroslav Tvrdík se delegace zúčastnil – pozn. red.). Nechápu, proč se pan Mynář nezeptá čínské velvyslankyně, nebo proč nepožádají někoho, kdo umí čínsky a umí vyhledávat v otevřených zdrojích. Oni sami v Číně stejně nemohou dostat žádné privilegované informace.

Zároveň to ale ukazuje míru závažnosti, kterou tomu Hrad přičítá?

To se musíte zeptat Hradu. Investice, které v tuto chvíli ze strany firmy CEFC přišly do České republiky, nejsou ekonomicky důležité. Jde o přebírání už existujících podniků, jsou to některé nemovitosti v Praze, je to fotbalový tým, což je symbolicky podstatné, ale zatím žádná velká investice nepřišla. Nepochybně důležitá je firma Žďárské strojírny, ale ta je nakoupena přes slovenskou matku.

Pan prezident, který káže o morálce podnikatelů, jako je pan Zdeněk Bakala (kritizovaný během inauguračního projevu), má teď úzké vazby na podnikatele, který má evidentní problém s podezřením na ekonomickou kriminalitu, je to tak?

Ano, tak to je, ale musíte se na to zeptat jich, protože já skutečně nevím, z čeho je ten člověk obviněn.

Jak se vlastně CEFC a lidé okolo Miloše Zemana dali dohromady? V Číně působí tisíce firem, které mají tak či onak blízko k čínské vládě. Byla CEFC vybrána Pekingem Praze, nebo si ji Praha vybrala sama?

To jsou tajemství čínského komunistického kapitalismu. Hovořilo se o tom, že je to jedna z největších firem rizikového investičního kapitálu, která bude investovat v cizině, která bude jakýmsi průkopníkem projektu Hedvábné stezky a tak dále. Asi bylo nějakým způsobem doporučeno, že s touto firmou se má dělat byznys, ač je privátní. Některá média upozorňovala, že jsou zde i personální vazby na čínskou rozvědku a vojenské kruhy. A pak jsou samozřejmě i zájmy českých, nebo v Holandsku či na Kypru registrovaných finančních skupin, jako je PPF, které také mají blízko k panu prezidentovi. Někdo něco takového mohl doporučit, ale já o tom nemám informace.

Kráceno a redakčně upraveno. Celý rozhovor je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 5 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 5 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 11 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...