Jak bylo v roce 1989 a dnes? Platy jsou nyní vyšší, ovšem výrazně rostl i nájem

Praha - Porovnat životní úroveň v minulosti a dnes není vůbec lehké. Například platy za posledních 20 let vzrostly zhruba osmkrát, rostly ale i ceny. U potravin a spotřebního zboží často výrazně pomaleji. Velké rozdíly ovšem představují náklady na energie, služby a především nájmy. Tam se dnes ceny výrazně liší podle krajů. Zatímco v roce 1989 bylo nájemné regulované - ve staré zástavbě se platilo 130 korun za 60 metrů čtverečních kdekoliv v Česku, dnes je to třeba v první městské části Prahy 5176 korun, tedy 39násobný rozdíl. V Karlových Varech lze ale dnes metr čtvereční pořídit za 1245 korun - zhruba devítinásobek a tedy jen o trochu více oproti roku 1989.

V roce 1989 si lidé mohli za jednu měsíční výplatu pořídit 720 bochníků chleba, loni to bylo více – 1028. Ještě markantnější je pak rozdíl mezi lahvemi piva, které šlo koupit za měsíční mzdu dříve a dnes. Před dvaceti lety si mohli Češi dopřát 1314 lahví piva, v roce 2008 pak dvakrát více, konkrétně 2616 piv.

Za služby dnes Češi zaplatí víc

7 minut
Inventura po dvaceti letech
Zdroj: ČT24

Zdražily ovšem služby, hlouběji nyní musí Češi sáhnout do kapsy při koupi vstupenek do kina. Zatímco v roce 1989 mohli kino za jednu výplatu navštívit 317krát, téměř o dvacet let později se museli smířit s 278 filmy. Rozdíl je ještě citelnější u jízdenek MHD – v roce 1989 se dalo za jednu výplatu koupit 3170 jízdenek, ovšem v loňském roce zhruba jen polovina, 1559 jízdenek.

S růstem životní úrovně souvisí i dnešní technická vybavenost domácností. Na 100 domácností kdysi připadaly 2 kusy osobních počítačů, v roce 2008 jich bylo několikanásobně více – 64. Podobný trend je u barevných televizorů. V roce 1989 se ve 100 domácnostech objevilo 57 televizorů, o dvacet let později již každá rodina měla více než 1 televizor, přesněji šlo o 131 televizorů na 100 domácností. Výrazně přibylo i osobních automobilů – z 58 na 73 aut na 100 domácností, porovnáváno opět v letech 1989 a 2008.

Důležité ovšem je, že na průměrný plat nedosáhne ani polovina lidí. Nejčastějším platem roku 1989 bylo 2830 korun a průměr činil 3170. V roce 2008 se jednalo o 21 200 a 23 542 korun. Nejčastější plat byl tedy zhruba vždy o 10 procent níže než průměr.

Pohoršili si důchodci

Pohoršili si ovšem třeba důchodci, a to hlavně v Praze kvůli nejvyššímu nárůstu nájmů. Průměrný důchod roku 1989 dosahoval 2000 korun, minimální šesti set korun. Dnes jde průměrně o 9985 korun a minimální důchod činí 2940 korun - tedy jen zhruba 5krát tolik, co v roce 1989.

Jiné byly před dvaceti lety i možnosti. Lidé tehdy mohli vybírat zhruba z třiceti tisíc různých položek seznamu potravinářského zboží, dnes by takový seznam byl nekonečný.

  • Kino autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/944/94334.jpg
  • Důchodci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/867/86637.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 11 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 12 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 15 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 18 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
včera v 16:42

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...