Jak bylo v roce 1989 a dnes? Platy jsou nyní vyšší, ovšem výrazně rostl i nájem

Praha - Porovnat životní úroveň v minulosti a dnes není vůbec lehké. Například platy za posledních 20 let vzrostly zhruba osmkrát, rostly ale i ceny. U potravin a spotřebního zboží často výrazně pomaleji. Velké rozdíly ovšem představují náklady na energie, služby a především nájmy. Tam se dnes ceny výrazně liší podle krajů. Zatímco v roce 1989 bylo nájemné regulované - ve staré zástavbě se platilo 130 korun za 60 metrů čtverečních kdekoliv v Česku, dnes je to třeba v první městské části Prahy 5176 korun, tedy 39násobný rozdíl. V Karlových Varech lze ale dnes metr čtvereční pořídit za 1245 korun - zhruba devítinásobek a tedy jen o trochu více oproti roku 1989.

V roce 1989 si lidé mohli za jednu měsíční výplatu pořídit 720 bochníků chleba, loni to bylo více – 1028. Ještě markantnější je pak rozdíl mezi lahvemi piva, které šlo koupit za měsíční mzdu dříve a dnes. Před dvaceti lety si mohli Češi dopřát 1314 lahví piva, v roce 2008 pak dvakrát více, konkrétně 2616 piv.

Za služby dnes Češi zaplatí víc

Nahrávám video

Zdražily ovšem služby, hlouběji nyní musí Češi sáhnout do kapsy při koupi vstupenek do kina. Zatímco v roce 1989 mohli kino za jednu výplatu navštívit 317krát, téměř o dvacet let později se museli smířit s 278 filmy. Rozdíl je ještě citelnější u jízdenek MHD – v roce 1989 se dalo za jednu výplatu koupit 3170 jízdenek, ovšem v loňském roce zhruba jen polovina, 1559 jízdenek.

S růstem životní úrovně souvisí i dnešní technická vybavenost domácností. Na 100 domácností kdysi připadaly 2 kusy osobních počítačů, v roce 2008 jich bylo několikanásobně více – 64. Podobný trend je u barevných televizorů. V roce 1989 se ve 100 domácnostech objevilo 57 televizorů, o dvacet let později již každá rodina měla více než 1 televizor, přesněji šlo o 131 televizorů na 100 domácností. Výrazně přibylo i osobních automobilů – z 58 na 73 aut na 100 domácností, porovnáváno opět v letech 1989 a 2008.

Důležité ovšem je, že na průměrný plat nedosáhne ani polovina lidí. Nejčastějším platem roku 1989 bylo 2830 korun a průměr činil 3170. V roce 2008 se jednalo o 21 200 a 23 542 korun. Nejčastější plat byl tedy zhruba vždy o 10 procent níže než průměr.

Pohoršili si důchodci

Pohoršili si ovšem třeba důchodci, a to hlavně v Praze kvůli nejvyššímu nárůstu nájmů. Průměrný důchod roku 1989 dosahoval 2000 korun, minimální šesti set korun. Dnes jde průměrně o 9985 korun a minimální důchod činí 2940 korun - tedy jen zhruba 5krát tolik, co v roce 1989.

Jiné byly před dvaceti lety i možnosti. Lidé tehdy mohli vybírat zhruba z třiceti tisíc různých položek seznamu potravinářského zboží, dnes by takový seznam byl nekonečný.

  • Kino autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/944/94334.jpg
  • Důchodci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/867/86637.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 21 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánovčera v 15:18

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
včera v 14:52

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.