Jak bylo v roce 1989 a dnes? Platy jsou nyní vyšší, ovšem výrazně rostl i nájem

Praha - Porovnat životní úroveň v minulosti a dnes není vůbec lehké. Například platy za posledních 20 let vzrostly zhruba osmkrát, rostly ale i ceny. U potravin a spotřebního zboží často výrazně pomaleji. Velké rozdíly ovšem představují náklady na energie, služby a především nájmy. Tam se dnes ceny výrazně liší podle krajů. Zatímco v roce 1989 bylo nájemné regulované - ve staré zástavbě se platilo 130 korun za 60 metrů čtverečních kdekoliv v Česku, dnes je to třeba v první městské části Prahy 5176 korun, tedy 39násobný rozdíl. V Karlových Varech lze ale dnes metr čtvereční pořídit za 1245 korun - zhruba devítinásobek a tedy jen o trochu více oproti roku 1989.

V roce 1989 si lidé mohli za jednu měsíční výplatu pořídit 720 bochníků chleba, loni to bylo více – 1028. Ještě markantnější je pak rozdíl mezi lahvemi piva, které šlo koupit za měsíční mzdu dříve a dnes. Před dvaceti lety si mohli Češi dopřát 1314 lahví piva, v roce 2008 pak dvakrát více, konkrétně 2616 piv.

Za služby dnes Češi zaplatí víc

Nahrávám video
Inventura po dvaceti letech
Zdroj: ČT24

Zdražily ovšem služby, hlouběji nyní musí Češi sáhnout do kapsy při koupi vstupenek do kina. Zatímco v roce 1989 mohli kino za jednu výplatu navštívit 317krát, téměř o dvacet let později se museli smířit s 278 filmy. Rozdíl je ještě citelnější u jízdenek MHD – v roce 1989 se dalo za jednu výplatu koupit 3170 jízdenek, ovšem v loňském roce zhruba jen polovina, 1559 jízdenek.

S růstem životní úrovně souvisí i dnešní technická vybavenost domácností. Na 100 domácností kdysi připadaly 2 kusy osobních počítačů, v roce 2008 jich bylo několikanásobně více – 64. Podobný trend je u barevných televizorů. V roce 1989 se ve 100 domácnostech objevilo 57 televizorů, o dvacet let později již každá rodina měla více než 1 televizor, přesněji šlo o 131 televizorů na 100 domácností. Výrazně přibylo i osobních automobilů – z 58 na 73 aut na 100 domácností, porovnáváno opět v letech 1989 a 2008.

Důležité ovšem je, že na průměrný plat nedosáhne ani polovina lidí. Nejčastějším platem roku 1989 bylo 2830 korun a průměr činil 3170. V roce 2008 se jednalo o 21 200 a 23 542 korun. Nejčastější plat byl tedy zhruba vždy o 10 procent níže než průměr.

Pohoršili si důchodci

Pohoršili si ovšem třeba důchodci, a to hlavně v Praze kvůli nejvyššímu nárůstu nájmů. Průměrný důchod roku 1989 dosahoval 2000 korun, minimální šesti set korun. Dnes jde průměrně o 9985 korun a minimální důchod činí 2940 korun - tedy jen zhruba 5krát tolik, co v roce 1989.

Jiné byly před dvaceti lety i možnosti. Lidé tehdy mohli vybírat zhruba z třiceti tisíc různých položek seznamu potravinářského zboží, dnes by takový seznam byl nekonečný.

  • Kino autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/944/94334.jpg
  • Důchodci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/867/86637.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
06:00Aktualizovánopřed 53 mminutami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
před 12 hhodinami

VideoSituace na Blízkém východě může ovlivnit i ceny elektřiny, míní Vlček

V celé debatě o řešení rostoucích cen pohonných hmot chybí vládě cíl, myslí si bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „To, že vláda tlačí na marže, je přirozená věc,“ konstatoval Vlček s tím, že prodejci pohonných hmot se dle něj zastropování marží velmi brání. Konflikt na Blízkém východě však může mít dalekosáhlé hospodářské důsledky, poznamenal Vlček v Interview ČT24. „Největším strašákem je dlouhotrvající, prohlubující a zvyšující se inflace – inflační šok, hospodářské šoky. Tam si osobně myslím, že by ten úkol měl být především prioritní,“ míní první místopředseda hnutí STAN. Vlček se také obává, že současná situace na Blízkém východě může mít do budoucna i negativní vliv na ceny elektrické energie. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

Zásahy do cenotvorby mohou narušit trh s palivy, míní asociace petrolejářů

Administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot mohou podle petrolejářů narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. Vyplývá to z memoranda České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), které zveřejnili ve středu. Zástupci největších distributorů paliv jednali během středečního dopoledne o cenách a maržích s premiérem Andrejem Babišem (ANO), výsledky schůzky po jejím skončení nekomentovali. Opatření ohledně paliv chce vláda projednat na čtvrtečním mimořádném zasedání.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Rozpočet měl ve čtvrtletí schodek 27,6 miliardy, výdaje tlumilo provizorium

Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Identifikace občanů v on-line komunikaci s úřady začala opět fungovat

Dostupnost digitální identity občanů pro komunikaci s úřady se po zhruba dvou hodinách obnovila. Vyplývá to ze sdělení Digitální a informační agentury (DIA) na sociální síti X. Její mluvčí Jakub Palata řekl, že problém se objevil kolem 09:00 a podařilo se ho vyřešit kolem 11:00. Se spuštěním jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů nesouvisel, dodal.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Tykačova Tymeprax může odkoupit polovinu Mafry, rozhodl antimonopolní úřad

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil společnosti Tymeprax miliardáře Pavla Tykače odkup poloviny mediální skupiny Mafra. Zbylou polovinu si ponechá dosavadní vlastník, skupina Kaprain podnikatele Karla Pražáka. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Skupina Mafra vydává mimo jiné deník Mladá fronta DNES nebo web iDNES.cz. O transakci mediální skupina informovala loni v listopadu na svém webu, její hodnotu neuvedla.
před 21 hhodinami
Načítání...