Jak bylo v roce 1989 a dnes? Platy jsou nyní vyšší, ovšem výrazně rostl i nájem

Praha - Porovnat životní úroveň v minulosti a dnes není vůbec lehké. Například platy za posledních 20 let vzrostly zhruba osmkrát, rostly ale i ceny. U potravin a spotřebního zboží často výrazně pomaleji. Velké rozdíly ovšem představují náklady na energie, služby a především nájmy. Tam se dnes ceny výrazně liší podle krajů. Zatímco v roce 1989 bylo nájemné regulované - ve staré zástavbě se platilo 130 korun za 60 metrů čtverečních kdekoliv v Česku, dnes je to třeba v první městské části Prahy 5176 korun, tedy 39násobný rozdíl. V Karlových Varech lze ale dnes metr čtvereční pořídit za 1245 korun - zhruba devítinásobek a tedy jen o trochu více oproti roku 1989.

V roce 1989 si lidé mohli za jednu měsíční výplatu pořídit 720 bochníků chleba, loni to bylo více – 1028. Ještě markantnější je pak rozdíl mezi lahvemi piva, které šlo koupit za měsíční mzdu dříve a dnes. Před dvaceti lety si mohli Češi dopřát 1314 lahví piva, v roce 2008 pak dvakrát více, konkrétně 2616 piv.

Za služby dnes Češi zaplatí víc

Nahrávám video

Zdražily ovšem služby, hlouběji nyní musí Češi sáhnout do kapsy při koupi vstupenek do kina. Zatímco v roce 1989 mohli kino za jednu výplatu navštívit 317krát, téměř o dvacet let později se museli smířit s 278 filmy. Rozdíl je ještě citelnější u jízdenek MHD – v roce 1989 se dalo za jednu výplatu koupit 3170 jízdenek, ovšem v loňském roce zhruba jen polovina, 1559 jízdenek.

S růstem životní úrovně souvisí i dnešní technická vybavenost domácností. Na 100 domácností kdysi připadaly 2 kusy osobních počítačů, v roce 2008 jich bylo několikanásobně více – 64. Podobný trend je u barevných televizorů. V roce 1989 se ve 100 domácnostech objevilo 57 televizorů, o dvacet let později již každá rodina měla více než 1 televizor, přesněji šlo o 131 televizorů na 100 domácností. Výrazně přibylo i osobních automobilů – z 58 na 73 aut na 100 domácností, porovnáváno opět v letech 1989 a 2008.

Důležité ovšem je, že na průměrný plat nedosáhne ani polovina lidí. Nejčastějším platem roku 1989 bylo 2830 korun a průměr činil 3170. V roce 2008 se jednalo o 21 200 a 23 542 korun. Nejčastější plat byl tedy zhruba vždy o 10 procent níže než průměr.

Pohoršili si důchodci

Pohoršili si ovšem třeba důchodci, a to hlavně v Praze kvůli nejvyššímu nárůstu nájmů. Průměrný důchod roku 1989 dosahoval 2000 korun, minimální šesti set korun. Dnes jde průměrně o 9985 korun a minimální důchod činí 2940 korun - tedy jen zhruba 5krát tolik, co v roce 1989.

Jiné byly před dvaceti lety i možnosti. Lidé tehdy mohli vybírat zhruba z třiceti tisíc různých položek seznamu potravinářského zboží, dnes by takový seznam byl nekonečný.

  • Kino autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/944/94334.jpg
  • Důchodci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/867/86637.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
před 7 hhodinami

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
včera v 20:14

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
včeraAktualizovánovčera v 04:03

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
28. 8. 2026

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

Válka proti Íránu trvá půl roku a proměňuje se. Teherán neustoupil

Uplynulo půl roku od útoku Spojených států a Izraele na Írán. Válka, kterou americký prezident Donald Trump označoval za „malý výlet“ nanejvýš na několik týdnů, prakticky uzavřela významnou trasu pro vývoz ropy z Blízkého východu a vyvolala růst ceny této suroviny na světových trzích. Hlavními deklarovanými cíli amerických představitelů bylo donutit Teherán, aby se vzdal jaderného programu a ukončil podporu teroristických organizací na Blízkém východě. Doufali také v pád íránského režimu. Ani jednoho zatím nedosáhli a Trump podle agentury AP hovoří o tom, že na návrat Íránců k vyjednávacímu stolu nespěchá.
28. 8. 2026Aktualizováno28. 8. 2026

VideoRozpočet EU je pod tlakem, soudí Niedermayer. Vondráček nesouhlasí s novými prioritami

Premiér Andrej Babiš (ANO) nesouhlasí se škrty v podpoře chudších států ani zemědělských fondech v návrhu rozpočtu Evropské unie (EU). Šéf vlády o problematice jednal s předsedou Evropské rady Antóniem Costou, s nímž probíral dlouhodobý finanční rámec EU na roky 2028 až 2034. Rozpočet je pod velkým tlakem a jeho objem se nedá oddělit od toho, na co mají prostředky sloužit, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Dodal také, že sedmadvacítka má problém s konkurenceschopností. Místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) nemůže souhlasit s tím, aby si EU kladla „stále nové a nové priority“. Myslí si, že to je na úkor nezávislosti a suverenity Česka. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Daniel Takáč.
28. 8. 2026

VideoTexas je pro český byznys velmi perspektivní, říká velvyslanec v USA Kulhánek

Velvyslanec reprezentuje svoji zemi a vedle toho je i v tom dobrém slova smyslu obchodníkem, tedy pomáhá českému byznysu a pomáhá tak České republice, řekl v Interview ČT24 nový zástupce Česka ve Washingtonu Jakub Kulhánek. Chce se zaměřit na byznysová témata. „Jedna z věcí, o které se například mluví, je možnost, že by Česká republika uzavřela dlouhodobý kontrakt na odebírání zkapalněného plynu z USA. To by Česku pomohlo z hlediska energetické bezpečnosti.“ Vedle kontaktů s centrální administrativou zdůraznil i posilování vztahů s jednotlivými americkými státy. Zejména tam, kde se koncentruje český byznys nebo kde jsou pro něj příležitosti. Konkrétně zmínil Texas jako velmi perspektivní stát a jeho startupovou scénu. V pořadu, kterým provázela Tereza Willoughby, hovořil i o výhrůžkách Íránu vůči Radiu Farda sídlícímu v Praze, o návštěvě šéfa CIA Johna Ratcliffa v Moskvě či o napjatých vztazích mezi USA a Kanadou.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.