Jak bylo v roce 1989 a dnes? Platy jsou nyní vyšší, ovšem výrazně rostl i nájem

Praha - Porovnat životní úroveň v minulosti a dnes není vůbec lehké. Například platy za posledních 20 let vzrostly zhruba osmkrát, rostly ale i ceny. U potravin a spotřebního zboží často výrazně pomaleji. Velké rozdíly ovšem představují náklady na energie, služby a především nájmy. Tam se dnes ceny výrazně liší podle krajů. Zatímco v roce 1989 bylo nájemné regulované - ve staré zástavbě se platilo 130 korun za 60 metrů čtverečních kdekoliv v Česku, dnes je to třeba v první městské části Prahy 5176 korun, tedy 39násobný rozdíl. V Karlových Varech lze ale dnes metr čtvereční pořídit za 1245 korun - zhruba devítinásobek a tedy jen o trochu více oproti roku 1989.

V roce 1989 si lidé mohli za jednu měsíční výplatu pořídit 720 bochníků chleba, loni to bylo více – 1028. Ještě markantnější je pak rozdíl mezi lahvemi piva, které šlo koupit za měsíční mzdu dříve a dnes. Před dvaceti lety si mohli Češi dopřát 1314 lahví piva, v roce 2008 pak dvakrát více, konkrétně 2616 piv.

Za služby dnes Češi zaplatí víc

Nahrávám video
Inventura po dvaceti letech
Zdroj: ČT24

Zdražily ovšem služby, hlouběji nyní musí Češi sáhnout do kapsy při koupi vstupenek do kina. Zatímco v roce 1989 mohli kino za jednu výplatu navštívit 317krát, téměř o dvacet let později se museli smířit s 278 filmy. Rozdíl je ještě citelnější u jízdenek MHD – v roce 1989 se dalo za jednu výplatu koupit 3170 jízdenek, ovšem v loňském roce zhruba jen polovina, 1559 jízdenek.

S růstem životní úrovně souvisí i dnešní technická vybavenost domácností. Na 100 domácností kdysi připadaly 2 kusy osobních počítačů, v roce 2008 jich bylo několikanásobně více – 64. Podobný trend je u barevných televizorů. V roce 1989 se ve 100 domácnostech objevilo 57 televizorů, o dvacet let později již každá rodina měla více než 1 televizor, přesněji šlo o 131 televizorů na 100 domácností. Výrazně přibylo i osobních automobilů – z 58 na 73 aut na 100 domácností, porovnáváno opět v letech 1989 a 2008.

Důležité ovšem je, že na průměrný plat nedosáhne ani polovina lidí. Nejčastějším platem roku 1989 bylo 2830 korun a průměr činil 3170. V roce 2008 se jednalo o 21 200 a 23 542 korun. Nejčastější plat byl tedy zhruba vždy o 10 procent níže než průměr.

Pohoršili si důchodci

Pohoršili si ovšem třeba důchodci, a to hlavně v Praze kvůli nejvyššímu nárůstu nájmů. Průměrný důchod roku 1989 dosahoval 2000 korun, minimální šesti set korun. Dnes jde průměrně o 9985 korun a minimální důchod činí 2940 korun - tedy jen zhruba 5krát tolik, co v roce 1989.

Jiné byly před dvaceti lety i možnosti. Lidé tehdy mohli vybírat zhruba z třiceti tisíc různých položek seznamu potravinářského zboží, dnes by takový seznam byl nekonečný.

  • Kino autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/944/94334.jpg
  • Důchodci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/867/86637.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo: Česko letos v obraně nesplní závazek vůči NATO

Ministerstvo obrany přiznává, že Česko letos nebude schopné plnit závazky vůči NATO, a to především pokud jde o vojenské schopnosti, kterými má ke společné alianční obraně přispívat. Vláda plánuje omezit výdaje resortu jak v absolutních číslech, tak v poměru k hrubému domácímu produktu.
před 5 hhodinami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP. Pro české firmy jsou nejdůležitější cla na automobily či ocel, která zůstávají v platnosti, míní hlavní ekonom platformy Portu Jan Berka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nová globální cla budou patnáct procent, ne deset, oznámil Trump

Prezident USA Donald Trump na sociální síti Truth Social v sobotu odpoledne SEČ oznámil, že okamžitě zvýší své nové clo na dovoz do Spojených států ze všech zemí z avizovaných deseti na 15 procent.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Česko loni dalo ukrajinským uprchlíkům humanitární dávky za 8,8 miliardy, příjemců ubylo

Česko loni vyplatilo na humanitárních dávkách ukrajinským uprchlíkům 8,8 miliardy korun. Za necelé čtyři roky od ruského vpádu na Ukrajinu do konce loňska jim poskytlo příspěvky zhruba za 32,4 miliardy. Uprchlických domácností, které podporu pobírají, ubylo. Roste naopak počet lidí s dočasnou ochranou, kteří pracují. Příjmy státu od uprchlíků byly loni za první tři čtvrtletí jednou tak vysoké jako výdaje na pomoc, přínos pro stát byl 11,7 miliardy.
před 14 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
20. 2. 2026Aktualizováno20. 2. 2026

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
20. 2. 2026

VideoV nových přístrojích budou povolené jen vyměnitelné baterie

Od příštího roku už nebude nutné kupovat si kvůli slábnoucí baterii nové mobilní telefony nebo sluchátka. Přístroje nově uvedené na trh po 18. únoru 2027 budou muset uživateli poskytovat možnost, aby si akumulátor sám vyměnil. Cílem nového evropského nařízení je prodloužit životnost techniky. Na dostupnost nebo ceny by změna neměla mít vliv. U některých zařízení ale bude i tak při výměně nutná pomoc odborníka.
20. 2. 2026
Načítání...