Itálie dala Volkswagenu za šizení s emisemi nejvyšší možnou pokutu

Italský antimonopolní úřad vyměřil německé automobilce Volkswagen pokutu pět milionů eur (135,1 milionu korun). Potrestal automobilku za to, že poskytovala klientům nesprávné informace o emisích naftových vozů. Skandál postihl německého výrobce aut po celém světě.

Volkswagen kvůli největšímu skandálu ve své historii čelí trestnímu vyšetřování v USA a dalších zemích.

Italský antimonopolní úřad teď Volkswagenu dal pokutu ve výši pěti milionů eur. Rozhodl se přitom pro nejvyšší pokutu, jakou mohl v rámci svých pravomocí udělit.

Už začátkem srpna zase firmě vyměřily pokutu jihokorejské úřady, a to ve výši 17,8 miliardy wonů (392 milionů korun) za údajné falšování dokumentů o testech emisí a úrovně hluku. Nařídily také pozastavit prodej většiny modelů německé automobilky.

Bavorsko chce náhradu kvůli penzijnímu fondu

Firma kvůli skandálu také čelí řadě žalob, mimo jiné ze strany investorů a spotřebitelů. Začátkem srpna se rozhodla zažalovat automobilový koncern o odškodné za dopady skandálu kolem měření emisí také německá spolková země Bavorsko.

Spolková země loni v září měla v penzijním fondu pro státní zaměstnance kolem 58 tisíc prioritních akcií Volkswagenu, jejichž hodnota v důsledku skandálu klesla o více než 40 procent. „Chceme ty peníze od Volkswagenu získat zpět. Konkrétně jde o maximálně 700 tisíc eur (18,9 milionu korun),“ upřesnil bavorský ministr. Dolní Sasko, které je druhým největším akcionářem Volkswagenu, zatím podobnou žalobu neplánuje.

Analytik Frank Schwope ze společnosti NordLB nedávno odhadl, že skandál bude stát automobilku celkem 25 miliard až 35 miliard eur (675 miliard až 945 miliard korun).

V USA to začalo, urovnání se už blíží

Skandál vypukl loni v září v USA. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku.

Koncern pak přiznal, že v USA je tímto softwarem vybaveno takřka 570 tisíc vozů. Koncem letošního července americký soudce předběžně schválil urovnání emisního skandálu ve Spojených státech. Koncern totiž v červnu souhlasil, že za urovnání žalob zaplatí 15 miliard dolarů (376 miliard korun). Konečné rozhodnutí by měl soudce učinit v říjnu.

Po celém světě byl software instalován do zhruba 11 milionů naftových aut. Aféra se týká rovněž asi 1,2 milionu vozů českého výrobce Škoda Auto.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace n Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 25 mminutami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 11 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 15 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.