Reykjavík – Britové a Nizozemci, kteří po loňském pádu islandských bank přišli o svoje úspory, se náhrady hned tak nedočkají. Islandský prezident Ólafur Grímsson totiž dnes překvapivě smetl ze stolu parlamentem schválený zákon o náhradě jejich vkladů za bezmála šest miliard dolarů. Prezident, kterého v peticích vyzvala k odmítnutí zákona téměř čtvrtina Islanďanů, dnes řekl, že se o věci musí rozhodnout v referendu. Islandu teď kvůli tomu hrozí zastavení zahraniční pomoci, na které po krachu bankovního sektoru závisí osud celé jeho ekonomiky.
Island cizincům peníze ze zkrachovalých bank hned tak nevrátí
Právě vrácením vkladů zahraničních klientů podmínily poskytnutí finanční injekce Evropská unie a Mezinárodní měnový fond. Na podzim proto islandská vláda navrhla kontroverzní zákon, který měl umožnit výplatu peněz Britům a Holanďanům. Po týdnech ostrých debat ho nakonec minulý týden schválil taky parlament. Island měl podle zákona začít splácet vklady postupně od roku 2016.
Kromě peněz z Bruselu si kabinet premiérky Sigurdardóttirové od přijetí zákona sliboval mimo jiné taky usnadnění rozhovorů o vstupu do Evropské unie. Prezidentské veto dnes ale zmrazilo vládní naděje. Závažnost politické situace přitom dokládá už jen to, že islandský prezident odmítl podepsat zákon schválený parlamentem teprve podruhé v 65leté historii republiky. Ústava vyžaduje, aby v takovém případě byl zákon předložen lidovému hlasování.
2 minuty
Island nevrátí peníze cizincům
„Bylo stále zjevnější, že lidé musí být přesvědčeni, že sami určují budoucí kurz. Zapojení celého národa do konečného rozhodnutí je tudíž podmínkou úspěšného řešení, usmíření a oživení,“ řekl prezident.
Podle analytiků bude neschválení zákona s největší pravděpodobností znamenat odklad pomoci od měnového fondu. Ten se s Islandem v srpnu, téměř rok od vypuknutí finanční krize v zemi, dohodl na úvěrovém programu za 2,2 miliardy dolarů a v říjnu z něj začal uvolňovat první peníze.
Island, jehož ekonomika se v posledním desetiletí prudce rozvíjela, se loni propadl do těžké finanční a ekonomické krize v důsledku pádu všech svých hlavních bank, které se zadlužily kvůli expanzi v zahraničí. Kolaps bank Kaupthing, Landsbanki a Glitnir srazil na kolena islandskou korunu a vyvolal rekordní propad ekonomiky doprovázený razantním poklesem spotřeby, sérií bankrotů a prudkým růstem nezaměstnanosti.
Ve třetím loňském čtvrtletí klesla islandská ekonomika meziročně o 7,2 procenta. Pro celý rok 2009 vláda čeká propad o 8,4 procenta a s návratem k růstu počítá až v roce 2011.