Dublin – Irové protestují proti záchrannému plánu eurozóny a Mezinárodního měnového fondu, který má pomoci jejich zemi dostat z dluhů. Berou ho jako diktát evropských velmocí. Podle listu Irish Independent ztratila vláda zbytek kontroly nad ekonomickou politikou země. Hrozí také, že nespokojení Irové, kteří už za sebou mají dva roky krize a úspor a před sebou vyhlídky na další úspory a léta jen velmi pomalého ekonomického růstu, začnou ve velkém ze země odcházet.
„Lidé se cítí zrazeni a podvedeni,“ upozornil předseda irské Strany zelených John Gormley. Svou nespokojenost dávají najevo dokonce i vandalstvím. V městečku Trim, které leží nedaleko Dublinu, se jejich hněv obrátil proti kanceláři ministra dopravy Noela Dempseyho. Místní ji vyzdobili nápisy „zrádci“.
Nespokojení Irové krom toho volají po předčasných volbách. Premiér Brian Cowen se ale vzdát nehodlá. Nejprve chce prosadit rozpočet na příští rok, aby se země vyhnula provizoriu, které by ještě zhoršilo její už tak zoufalou situaci. Teprve poté je ochoten požádat o rozpuštění parlamentu. Rozpočet by měli zákonodárci schválit začátkem prosince.
Podřezat pod Cowenem větev ale zamýšlí opoziční strana Sinn Fein. V brzké době hodlá prosadit hlasování o nedůvěře vládě. „Brian Cowen již nedisponuje většinou v parlamentu,“ tvrdí Sinn Fein. Vzhledem k rozčarování obyvatel nad současnou hospodářskou situací v zemi se dá předpokládat, že by po volbách opoziční Fine Gael a labouristé vytvořili koaliční vládu.
Případný pád vlády by zřejmě zkomplikoval přijetí pomoci. Zatím se ale rozhovory mezi Irskem a delegací mezinárodního měnového fondu vyvíjejí slibně. „Jednání postupují docela dobře a poměrně rychle. Jsou velmi intenzivní a je zřejmé, že je zde velký důraz na to, aby všechno postupovalo co možná nejrychleji,“ informoval hlavní ředitel fondu John Lipsky.
Pád vlády není jedinou hrozbou
Rozčarování obyvatel by rovněž mohlo posílit jejich houfný odchod ze země, což by Irsku zrovna moc nepřidalo. Lidé zklamaní ekonomickou situací v zemi hledají práci v zahraničí stále častěji. Už v roce 2009 odešlo ze země poprvé od osmdesátých let 20. století více lidí, než do ní přišlo hledat práci. Nezaměstnanost v Irsku se přesto stále těsněji blíží ke 14 procentům.
Irsko přitom má s úprky obyvatelstva z vlasti bohaté zkušenosti. V minulosti za ním ale stály většinou hladomory. Jen mezi lety 1861 a 1961 se počet obyvatel země propadl ze 4,4 milionu na 2,8 milionu.
Nejistota kolem budoucnosti Irska nenechává klidné ani trhy, ani ratingové agentury. Jedna z trojice těch největších - Moody's – dokonce uvedla, že s velkou pravděpodobností nechá spadnout rating někdejšího keltského tygra o několik stupňů.
Zachrání Irsko prodej bank?
Příčinou irské dluhové krize jsou tamní banky, na jejichž záchranu země musela vynaložit miliardy eur. Ve snaze zachránit zemi před ekonomickým kolapsem teď guvernér tamní centrální banky Patrick Honohan prohlásil, že jsou na prodej. „Pokud jde o mě, jsou na prodej. Mnoho let jsem byl zastáncem toho, že v malých zemích mají mít banky zahraniční vlastníky. Riziko totiž potom nesou právě oni,“ zdůraznil.
Irsko, jehož rozpočtový deficit letos zřejmě přesáhne 30 procent hrubého domácího produktu, oficiálně požádalo Evropskou unii o finanční pomoc v neděli a ministři financí eurozóny žádost obratem schválili. Objem balíku dosáhne 80 až 90 miliard eur (až 2,2 bilionu korun). Irové dostanou peníze od Mezinárodního měnového fondu, ale zejména ze stabilizačního fondu pro eurozónu, kam se země eura letos po vyřešení řecké dluhové krize zavázaly vložit 440 miliard eur (téměř 11 bilionů korun).
