Inflace za srpen na 3,3 procenta, nezaměstnanost stagnovala

Praha - Srpnová meziroční inflace by měla podle analytiků stoupnout v průměru na 3,3 procenta z červencových 3,1 procenta. Meziměsíčně by měly ceny podle odhadů stagnovat nebo mírně klesnout. Přesné údaje zveřejní ČSÚ 10. srpna.Míra nezaměstnanosti v Česku za srpen pravděpodobně zůstala na červencových 8,3 procenta. Ovšem v dalších měsících by počet nezaměstnaných měl růst, uvedli ekonomové. Míra nezaměstnanosti v Česku za srpen pravděpodobně zůstala na červencových 8,3 procenta. Ovšem v dalších měsících by počet nezaměstnaných měl dle ekonomů růst.

„Proti poklesu cen potravin stojí zvýšení cen u čerpacích stanic. V průměru proto pro srpen odhadujeme stagnaci spotřebitelských cen,“ uvedl hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožek.

Do konce roku počítejme s vyššími cenami

Podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa kvůli tomu, že letošní domácí úroda byla podprůměrná a nahoru vyskočily i ceny komodit na světových trzích, měly by se ceny potravin v rámci spotřebitelského koše do konce roku postupně zvyšovat.

Meziroční zvýšení inflace je i podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška způsobeno vyššími cenami pohonných hmot. „Ostatní položky se vyvíjely v souladu s obvyklými sezonními trendy,“ uvedl.

Meziroční míra inflace v ČR v srpnu 2012
Zdroj: ČT24/ČSÚ

Míra nezaměstnanosti v Česku za srpen pravděpodobně zůstala na červencových 8,3 procenta. Ovšem v dalších měsících by počet nezaměstnaných měl růst, uvedli ekonomové.

„V srpnu se obvykle počet nezaměstnaných o několik tisícovek snižuje, což se letos kvůli slabé ekonomice nemusí stát. S nárůstem počtu nezaměstnaných za srpen nicméně nepočítáme,“ doplňuje Sobíšek.

V dalších měsících by se situace na trhu práce měla dále podle analytika Komerční banky Jiřího Škopa horšit. „Průmyslové podniky budou v nabírání nových pracovníků opatrné, spíše lze s poklesem výroby očekávat propouštění. Situace ve stavebnictví také nebudí příliš optimismu,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci se celý den přou o návrh rozpočtu. Hlasovat mají kolem půlnoci

Poslanecká sněmovna ve středu v úvodním kole projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve svém vystoupení zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo ho kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je navržený rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice však její tvrzení v dolní komoře vyvrací. Rozpočet označuje za nezodpovědný a nezohledňující ekonomický cyklus či budoucnost země. Poslanci chtějí první čtení dokončit a hlasovat kolem půlnoci ze středy na čtvrtek.
06:00Aktualizovánopřed 35 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 13 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánovčera v 21:36

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
včera v 20:21

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
včera v 19:56

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...