Spotřebitelské ceny v Česku v červenci meziročně stouply o 2,7 procenta. Inflace tak zpomalila z 2,9 procenta v červnu, kdy dosáhla svého letošního maxima. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zvolnění inflace na 2,7 procenta očekávali.
Jedinou položkou, která ve srovnání s loňským červencem zlevnila, byly stejně jako v předchozích měsících energie včetně pohonných hmot. Jejich ceny podle předběžného odhadu meziročně klesly o 4,6 procenta. Bez započítání energií by celková inflace v Česku v prvním prázdninovém měsíci vystoupala na 3,7 procenta.
Zpomalení meziročního růstu cen statistici předběžně zaznamenali u potravin, služeb i zboží. Konkrétně potraviny, alkohol a tabák zdražily o 4,9 procenta, což bylo 0,6 procentního bodu méně než v červnu. Ceny za zboží se v úhrnu zvýšily o 1,4 procenta, tempo jejich růstu tak bylo o 0,2 bodu pomalejší než o měsíc dříve. Podobné zpomalení bylo i u služeb včetně vodného, za které lidé zaplatili v červenci meziročně o 4,8 procenta víc, v červnu platili o pět procent více.
Ke zveřejňování předběžného odhadu inflace přistoupil ČSÚ v letošním roce kvůli dlouhodobé poptávce, která přicházela z finančního trhu, zejména z České národní banky (ČNB). Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová v lednu zveřejňování předběžného odhadu uvítala, podle ní je to cenná informace pro rozhodování bankovní rady o nastavení úrokových sazeb.
Inflaci vzhůru táhnou tržby, míní analytici
Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zůstávají hlavním zdrojem inflace ceny tržeb. Jejich růstu dle něj do jisté míry pomohl začátek letní turistické sezony a zvýšená poptávka po ubytování a stravování. „Především jde ale o vliv sílící domácí poptávky opírající se o reálný růst mezd,“ poznamenal.
K inflaci přispělo i meziroční zdražení potravin o 4,9 procenta, připomíná analytička Raiffeisenbank Tereza Krček. „Ceny potravin jsou stále výrazným proinflačním faktorem a vysoký meziroční růst cen zemědělských výrobců nenaznačuje, že by tomu mělo být v následujících měsících jinak,“ vysvětlila.
V dalších měsících analytici čekají další zvolňování růstu spotřebitelských cen. „V letošním druhém pololetí by meziroční inflace mohla v průměru držet mírně nad úrovní 2,5 procenta. Průměrná inflace za celý rok 2025 by mohla činit 2,5 procenta či 2,6 procenta, když v roce 2024 činil celoroční průměr 2,4 procenta,“ očekává hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Ve prospěch zmírnění inflace podle něj mluví vývoj kurzu koruny a vývoj cen některých komodit na světových trzích.
Čtvrteční rozhodování ČNB o úrokových sazbách úterní předběžný odhad inflace podle analytiků neovlivní. „Výsledek inflace nic nemění na našem názoru, že ČNB ponechá tento čtvrtek úrokové sazby beze změny. Inflace zůstává zvýšená a tažená vysokým růstem cen služeb, u nichž je značné riziko setrvačnosti. Rovněž inflace bez volatilních cen potravin, alkoholu, tabáku a energií, která lépe vypovídá o dlouhodobém inflačním trendu v ekonomice, zůstala v červenci podle odhadu ČSÚ přes svůj mírný pokles nad úrovní celkové inflace,“ sdělil analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
