I v Česku se plýtvá jídlem. Ale zároveň přibývá způsobů, jak ho lépe využít

Nahrávám video

V Česku se plýtvá jídlem. Zvláště v období Vánoc, kdy lidé nakupují do zásoby a nakonec nezvládnou všechno zpracovat. Platí to ovšem i pro restaurace. Jejich majitelé se hájí tím, že počet porcí se jen těžko odhaduje.

Některé restaurace zavádějí slevy, které nasazují před ukončením otevírací doby. Pokud mají vlastníci provozoven přesto přebytky, rádi by jídlo darovali. Většinou ale nevědí jak. Navíc je svazuje hygienická vyhláška. Začínají se však objevovat organizace, které se nespotřebované jídlo snaží rozdat mezi samoživitele nebo bezdomovce.

Redaktorka ČT sledovala dění v Bistru Monk v centru Prahy. Ještě v poledne nic nenasvědčovalo tomu, že by jídlo zbylo. Provozovna byla plná, kuchaři se nezastavili. Jiný obrázek ovšem nabídla jedenáctá hodina večerní. 

Podle manažerky podniku sehrálo roli sychravé počasí. Do tří hodin odpoledne tam měli plno, pak už ale chodilo méně lidí. „Zbyl nám quiche, skořicové šneky a croissanty. Buď si to vezmu domů, nebo tím podělím personál,“ uvedla manažerka Maja Vavřačová. Zbylé jídlo by ráda darovala, jenže neví komu. Navíc by musela najmout někoho, kdo by ho odvezl. „Nemyslím si, že je to v našich silách jak časově, tak finančně,“ dodala.

Plýtvání potravinami
Zdroj: ČT24

 Výkonný ředitel gastro start-upu vyvíjecího pokladní systémy Storyous Igor Třeslín tvrdí, že v roce 2017 bylo vyhozeno 100 tisíc tun potravin. „My jsme to počítali z našich interních systémů, máme těch restaurací tisíce,“ uvedl. 

Převážet někam zbylé uvařené jídlo se sice dá, ale musí se dodržet přísné hygienické normy. Třeba udržovat jeho teplotu. Nesmí se dlouho skladovat ani opakovaně ohřívat. „Je to náročné pro sběrné banky. Nemají potřebné zařízení, které je drahé, aby mohli uchovávat tyto čerstvé potraviny. Nemají ani auta, jak je převést,“ řekl Třeslín.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

V Evropě už existuje mobilní aplikace, kam je možné přebytky v gastronomii nahlásit. Každý si díky ní snadno vyhledá, kdo a kde nabízí potraviny se slevou, nebo zdarma. V Česku podobná aplikace teprve vzniká. Už teď je ale možné přebytky darovat, hlavně ze studené kuchyně. 

Jeden z příkladů ukazuje křesťanská komunita Sant'Egidio. „Jednou se nám podařilo, že nám z konference darovali pár krabic jídla. Nevěděli, kam to dát, a znali někoho od nás,“ vzpomíná na začátky členka organizace Monika Hanych. Nespotřebované jídlo získávají z večírků, konferencí nebo marketingových akcí. Nabídnout je může kdokoliv. V Praze ho rozdávají v pondělí a v úterý. Bývají to chlebíčky, obložené bagety i nějaké sladkosti.

Organizace podobně pomáhá potřebným také v Brně a Olomouci.

Plýtvání potravinami
Zdroj: ČT24

Jídlo se daří zachraňovat rovněž díky potravinovým bankám. Od letoška platí zákon, který nařizuje, aby supermarkety darovaly to, co neprodají, charitě. Zapojilo se přes 800 obchodů, dalších 500 čeká na navázání spolupráce. Má to ale háček: bankám chybí dost peněz, aby pro jídlo mohly jezdit, skladovat ho a posílat dál.

„Dostáváme od ledna díky zákonu každý den čerstvé potraviny, které se nejrychleji kazí. To je ovoce, zelenina, pečivo, uzeniny, maso, mléčné výrobky, jogurty. Velmi málo dostáváme trvanlivé potraviny. Konzervy už vůbec ne,“ uvedla předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová.

Plýtvání potravinami je celosvětový problém. Podle OSN se každý rok na světě vyhodí třetina celé potravinové produkce. Je to celkem 1,3 miliardy tun jídla. Na světě přitom hladem a podvýživou trpí miliarda lidí.

V popelnicích končí podle tohoto zdroje skoro polovina vypěstovaného ovoce a zeleniny, víc než třetina ryb a mořských plodů, zhruba třetina obilovin a pětina mléčných výrobků a masa.

Nejlépe si vede Francie

Žebříček zemí, které se mohou pochlubit nejlepší potravinovou udržitelností, vede Francie. Dopomohla jí k tomu opatření proti plýtvání potravinami a podpora ekologického zemědělství. Česká republika obsadila mezi 67 měřenými zeměmi sedmé místo. Vyplývá to z údajů společnosti Economist Intelligence Unit a nadace Barilla Center for Food & Nutrition, které byly zveřejněny v listopadu, uvedla agentura ČTK. 

V první sedmičce se za Francií a před Českou republikou umístilo Nizozemsko, Kanada, Finsko, Japonsko a Dánsko. Česko za sebou v měření plýtvání potravinami, udržitelného zemědělství, zdraví a výživy nechala třeba Švédsko, Rakousko nebo Austrálii. Z rozvojových zemí se nejvýše - na 12. místo - probojovala Rwanda. Čína, Spojené státy ani Británie se nedostaly ani do první dvacítky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoPodnikání se v roce 1991 dynamicky rozvíjelo a ceny rychle rostly

V květnu 1991 Československo evidovalo 650 tisíc soukromníků, většinou šlo o vedlejší činnost. Rozvoj obchodu byl tehdy teprve v začátcích a vedle spousty drobných podnikatelů působilo jen málo větších firem. Častým způsobem podnikání byl prodej čehokoliv, jakkoliv a skoro kdekoliv. Pravidla se tvořila narychlo. Tržní ekonomika byla stále na startu a inflace rostla skokově. Právě zdražování Čechoslováci vnímali nejvíc. Zhruba polovina z nich podle průzkumů hodnotila svoji ekonomickou situaci v květnu 1991 hůř než před rokem.
před 3 hhodinami

V Praze lidé kvůli cenám častěji shánějí menší byty. Zájem o nové a větší klesá

Poptávka po nových bytech v Praze meziročně klesla, podle developerů dokonce skoro o třetinu. Nejmenší zájem je kvůli vysoké ceně o velké byty. Developeři proto v nových projektech nabízejí především garsonky a dvougarsonky.
před 4 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 14 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
22. 5. 2026

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
22. 5. 2026

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026

Správa železnic plánuje do roku 2033 elektrifikovat dalších 590 kilometrů tratí

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
22. 5. 2026Aktualizováno22. 5. 2026
Načítání...