I Německo chce šetřit – za čtyři roky 80 miliard eur

Berlín - Německá koaliční vláda kancléřky Angely Merkelové dnes schválila návrh rozpočtu pro příští rok i úsporný plán, který by měl během čtyř let v rozpočtu ušetřit celkem 80 miliard eur (zhruba dva biliony korun). Vylepšit situaci veřejných financí by měly třeba škrty v sociálních dávkách. V úvahu ale připadá i zvyšování daní. Jeden z návrhů, nad kterými si dnes německá vláda lámala hlavu, počítá také se zvýšením daně z přidané hodnoty.

V příštím roce mají výdaje federální vlády podle schváleného návrhu činit 307,4 miliardy eur. To je o 3,8 procenta méně, než vláda plánuje v letošním roce. Vláda chce rovněž omezit nové úvěry na 57,5 miliardy eur z letošních 65,2 miliardy eur. Parlament by měl o návrhu rozpočtu pro příští rok hlasovat koncem listopadu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble uvedl, že Německo je díky úspornému plánu na cestě ke snížení rozpočtového deficitu pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2013. Tlak na snižování deficitů mezi zeměmi Evropské unie vyostřila především řecká dluhová krize, která nepokrytě ukázala, že dluhy mohou ohrozit nejen zemi samotnou, ale i stabilitu jednotné evropské měny.

Německé úspory vzbuzují obavy o ekonomické oživení

Úsporná opatření v Německu vyvolala vlnu kritiky ze strany některých dalších velkých zemí. Těm se zdá, že Německo se snaží příliš brzy omezit podpůrná opatření zavedená kvůli finanční krizi.

Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle dnes ale odmítl názor, že úsporný plán ohrožuje oživení německé, potažmo evropské ekonomiky. „Není zde žádné riziko zmrazení ekonomického růstu,“ prohlásil Brüderle. Dodal, že zdravé veřejné finance naopak povzbuzují stabilní a udržitelný růst.

Úsporné kroky kritizují i někteří politici z vládní koalice, podle nichž jsou opatření nespravedlivě zaměřená na chudé, protože velkou část úspor do roku 2014 tvoří snížení sociálních dávek. Proti návrhům se staví i odbory, kterým se nelíbí škrty v sociálních službách a zvýšení nákladů na zdravotní péči. Pohrozily proto protestními akcemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Průměrná mzda loni stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun

Průměrná mzda v České republice v loňském roce stoupla o 7,2 procenta na 49 215 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3316 korun. Druhým rokem po sobě se průměrná mzda zvýšila také reálně, po zohlednění inflace vzrostla o 4,6 procenta. O víc než sedm procent průměrná mzda meziročně vzrostla také v loňském čtvrtém čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
před 10 mminutami

Krize bydlení se prohlubuje, zdražují i panelové byty

Bydlení představuje jeden z dlouhodobě skloňovaných problémů, které Česko sužují – z průzkumu Iniciativy pro dostupné bydlení a developerské společnosti Central Group vyplývá, že to tak vnímá téměř polovina obyvatel. Odborná veřejnost opakuje, že aby se růst cen minimálně zastavil, je potřeba zrychlit povolování řízení a odbourat byrokracii. Čím dál tím míň dostupné jsou i byty v panelových domech. Pomoci má nový stavební zákon, jeho podobu ale ještě na přelomu roku část expertů kritizovala.
před 4 hhodinami

Dvě desítky států USA chtějí soudní cestou zablokovat Trumpovo nové clo

Skupina 24 států USA se rozhodla zažalovat administrativu amerického prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nového globálního cla stanoveného na deset procent. Požaduje, aby soud clo zablokoval a nařídil vrácení peněz, které už byly vybrány. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na kancelář generálního prokurátora státu Oregon.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoČínská ekonomika čelí výzvám, stanovený cíl je nejskromnější za desítky let

Čína si stanovila nejméně ambiciózní cíl hospodářského růstu od roku 1991 – čtyři a půl až pět procent. Druhá největší ekonomika světa se potýká s výzvami doma i v zahraničí. Dopadá na ni slabá spotřeba, krize trhu s nemovitostmi, úbytek obyvatel i spory se Spojenými státy. Plán pro pětiletku do roku 2030 schválí zákonodárný sbor, jehož schůze začala v Pekingu. Pozornost analytiků nicméně přitahují prázdná křesla v sále. Jde o nejmenší zasedání v tomto století. 113 funkcionářů chybí a spekuluje se, pro kolik z nich si došla obávaná protikorupční komise.
před 12 hhodinami

Provoz ropovodu Družba by se mohl obnovit za měsíc a půl, prohlásil Zelenskyj

Ropovod Družba by mohl být technicky připraven k obnovení provozu za měsíc a půl, prohlásil dle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodávky ruské ropy tímto ropovodem do Maďarska a na Slovensko se zastavily koncem ledna, kdy potrubí dle Kyjeva vážně poškodil požár způsobený ruským útokem. Budapešť a Bratislava ale Zelenského viní, že obnovení provozu úmyslně odkládá z politických důvodů. Kyjev argumentuje, že oprava je časově náročná.
před 18 hhodinami

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
včera v 09:22

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
4. 3. 2026Aktualizováno4. 3. 2026
Načítání...