I nebankovní firmy umí poskytovat etické úvěry

Praha – Často proklínané nebankovní společnosti se někdy mohou k dlužníkům chovat lépe než banky. Podle výzkumu organizace Člověk v tísni, která každoročně sestavuje tzv. index etického úvěrování, to platí alespoň o třech největších – Providentu, Home Creditu a Cetelemu. Pokud totiž lidé přestanou splácet u bank, rostou jim sankce, zatímco nebankovní firmy se často snaží s klienty nejdřív dohodnout.

Nebankovních společností je na tuzemském trhu přes 30 000. Podle autora analýzy Daniela Hůle ze společnosti Člověk v tísni ty nejlepší z nich poskytují velmi transparentní produkt. V případě, že se klient dostane do prodlení, jsou jejich mechanismy vymáhání dokonce etičtější.

Daniel Hůle, spoluautor Indexu etického úvěrování:

„My se domníváme, že není více než 7, 8 nebo maximálně 10 společností, u nichž je relevantní si půjčit a není to spojeno s enormním rizikem. (…) Jestli si dneska člověk půjčí u Home Creditu, Cetelemu, Providentu nebo velké banky, je ve své podstatě jedno – ty podmínky jsou srovnatelné.“

Podrobnosti k Indexu etického úvěrování najdete na www.rozhodnene.cz.

Potvrzuje to i mluvčí společnosti Provident Ondřej Holoubek: „Preferujeme mimosoudní jednání s klientem, než abychom klienta hnali k advokátům nebo exekutorům,“ říká. Právě poplatky za advokátní, exekuční a soudní služby jsou tím, co dluh prodražuje nejvíc.

Přesto stále zbývá většina nebankovních firem, na které si lidi musí dát pozor. Brzy jim pravděpodobně pomůže nový zákon. Ten má učinit přítrž jedné z nejhorších praktik – neúměrnému ručení, při němž můžete kvůli půjčce za pár desítek tisíc přijít i o střechu nad hlavou.

Jak posílí novela postavení dlužníků?

  1. Mohou odstoupit od smlouvy do 14 dnů bez sankce.
  2. Zakazuje používání směnek či šeků a také předražených telefonních linek.
  3. Poskytovatel úvěru má povinnost předem prověřit, zda je dlužník schopen úvěr splácet.
  4. Velikost písma v obchodních podmínkách smluv musí být stejná jako velikost písma v samotných smlouvách.
  5. Pokud odměnu zprostředkovatele platí klient, musí být tato odměna dohodnutá ve smlouvě.
  6. Úvěr nesmí být zajištěn na takovou hodnotu, která je ve zjevném nepoměru k dlužné částce.

Nová pravidla musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Zákon by mohl začít platit v průběhu roku 2013.

Minulostí by se měly stát také sáhodlouhé smluvní podmínky půjček psané miniaturním písmem, skrývající všemožné sankce a povinnosti. Místo toho budou mít všichni jednotný a přehledný formulář o pěti stranách.

Věřitelé si také budou muset nově předem prověřit, zda je dlužník schopen půjčku splácet. Pokud to neudělají, můžou dostat pokutu až 20 milionů korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...