Hurá do práce? Podnikatelé chtějí přijmout nové lidi

Praha – Hospodářské oživení by se mohlo už brzy promítnout i na trhu práce. Jak ukázal průzkum společnosti Ernst & Young mezi předními českými podnikateli: přijímat nové zaměstnance jich v příštím roce plánuje skoro polovina. Oproti loňsku to představuje výrazné zlepšení. Tehdy totiž chtěla rozšiřovat řady svých zaměstnanců jen zhruba každá šestá firma.

Poté co statistici počátkem září reportovali konec recese v Česku, začínají také podnikatelé vyhlížet do budoucna s optimismem. Skoro dvě třetiny lídrů podnikatelské sféry věří v pozitivní rozvoj a růst svého podnikání v příštím roce. Plánují proto nabírat nové lidi. Kolik nových pracovních míst by konkrétně mohlo v příštím roce vzniknout, ale podle expertů z Ernst & Young odhadovat nelze.

Průzkum nicméně ukázal alespoň to, že nová místa by mohla přibývat hlavně ve strojírenství, IT a výrobě automobilů. Právě na poslední zmiňované odvětví sází také ekonomové. „Když vidíme, jak začínají dynamicky růst zakázky v automobilovém průmyslu, tak si myslím, že on a obory, které jsou na něj navázané, mají největší šanci na tvorbu nových pracovních míst,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek. Dobře by si mohla vést také výroba elektrických zařízení. Ta díky své orientaci na export mimo EU výrazněji neztrácela ani během recese, a má tedy dobrou startovní pozici.

Hledání práce zůstane oříškem

Avšak ani přes pozitivní očekávání podnikatelů nelze spoléhat na to, že se situace na trhu práce nějak zásadně změní a najít práci bude snadné. Než se naplní plány firem, uteče podle ekonomů ještě hodně vody. Minimálně do konce letošního roku budou mít na trh práce vliv spíš sezonní faktory než optimismus podnikatelů, který ukazuje průzkum.

S blížící se zimou totiž končí sezonní práce – jak v zemědělství, tak ve stavebnictví – a ruku v ruce s tím řadě lidí i dočasné pracovní smlouvy. „Počítáme proto s tím, že se do konce roku převalíme nad 8% hranici,“ soudí analytik společnosti Citfin Tomáš Volf.

Podobný vývoj očekává i ředitelka poradenské společnosti Next Finance Markéta Šichtařová: „Vývoj na trhu práce reaguje na změny ekonomického cyklu až se zpožděním. Firmy se chtějí nejprve ujistit, že jim skutečně porostou zakázky, než se pustí do najímání nových pracovních sil.“ K praxi tak mají pozitivní očekávání ještě daleko.

Míra nezaměstnanosti v ČR nyní dosahuje 7,6 %, bez práce je tak skoro 560 tisíc lidí. Na jedno volné místo dle posledních statistik ministerstva práce připadalo 13,4 % uchazečů. „Podmínky na českém trhu práce zůstávají tvrdé a konkurence mezi uchazeči vysoká. Loni v září musel uchazeč o zaměstnání v průměru překonat o zhruba 1,5 kandidáta méně než letos,“ říká k tomu Šichtařová.

Mezinárodní srovnání

Hořkosladké jsou také výsledky Česka v mezinárodním kontextu. „Česko se stále nachází hluboko pod průměrem EU, který leží na hranici 10,6 %. Podle stejné metodiky je česká nezaměstnanost na úrovni 7,3 %,“ připomíná Tomáš Volf. Jenže průměr EU zhoršují země tvrdě postižené dluhovou krizí – kupříkladu ve Španělsku hledá práci každý čtvrtý.

Hospodářsky silné ekonomiky, se kterými by se Česko chtělo srovnávat, si naopak vedou mnohem lépe. Míra nezaměstnanosti v Německu nebo v Rakousku se pohybuje pod 5 %. A na to se Česku podle expertů neblýská ani napřesrok.

„Recese sice skončila, stávající ekonomický růst ale nestačí na to, aby v praxi generoval nová pracovní místa. Jestliže čekáme pokles nezaměstnanosti na konci příštího roku, tak se může jednat jen asi o dvě desetiny. Žádný dramatický pohyb k lepšímu čekat nelze,“ podtrhl Dufek.

Za jednu z hlavních překážek, které stojí výraznějšímu snižování nezaměstnanosti v cestě, považují experti malou ochotu firem nabízet práci na zkrácené úvazky. Ty podle dat Evropské komise využívá jen 8,5 % Čechů, zatímco v EU je to každý třetí.

„Právě zkrácené pracovní úvazky jsou důvodem toho, proč je v Rakousku nebo v Německu míra nezaměstnanosti výrazně pod českou. V okamžiku, kdy by byla nastartována tvorba zkrácených úvazků i v Česku, bude to znamenat, že stejné množství práce bude obstarávat více lidí a méně jich bude na podpoře,“ upozornil hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Namístě by tak bylo, aby vláda motivovala podniky k tvorbě zkrácených pracovních úvazků například tím, že jim sníží za tato místa odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Za prací do Prahy

Kromě pomalé tvorby nových pracovních míst je třeba do budoucna počítat také s tím, že se budou dál rozevírat nůžky mezi jednotlivými regiony České republiky. Zatímco pražské firmy plánují dle průzkumu společnosti Manpower nabírat nové zaměstnance již v posledním čtvrtletí letošního roku, Moravu čeká spíše propouštění. To ostatně potvrzují i poslední zprávy ze společnosti OKD, která by mohla na Ostravsku v následujících letech propustit až 3 tisíce lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 5 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...