Hospodářství EU zůstalo ve druhém kvartále v minusu

Brusel – Evropské hospodářství se dál propadá. V meziročním srovnání se ve druhém čtvrtletí hrubý domácí produkt Evropské unie propadl o 4,8 procenta po 4,7procentním poklesu v prvním kvartále. Naopak eurozóna si vedla o něco lépe. 4,6procentní pokles tam nyní vystřídal téměř pětiprocentní snížení hrubého domácího produktu v období leden až březen. Ne příliš dobré zprávy dnes přišly z Maďarska či ze Slovenska, naopak na lepší časy se blýská v Německu a ve Francii.

Lépe vypadají také mezičtvrtletní data. Hospodářství EU ve srovnání s minulým kvartálem kleslo jen o 0,3 procenta, eurozóna se ocitla v minusu o pouhou jednu desetinu. V prvním kvartále přitom hrubý domácí produkt obou bloků mezičtvrtletně klesal o 2,4 procenta, respektive 2,5 procenta.

„Nejistota je stále vysoká. Je třeba být stále ve střehu. Do konce roku čekám v eurozóně ještě oslabování,“ komentoval dnešní data prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka signalizují mezičtvrtletní údaje, že prozatím dosáhl propad evropského hospodářství svého dna. Problematický by ovšem mohl znovu být začátek roku. „Já mám spíš obavu z toho, co se odehraje na začátku příštího roku, až masivní stimulační balíčky zcela odezní a ekonomika bude muset čelit standardnímu postupu. A tady je otázka, jestli se propad nebude opakovat, jestli se nedostaneme do toho pomyslného dvojitého vé,“ varoval.

Řada evropských ekonomik zůstává hluboko v červených číslech

Maďarská ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně klesla o 7,6 procenta. Tamní průmyslové podniky nadále pociťují dopady krize a oproti očekávání si hůře vede také zemědělství.

Meziroční pokles slovenské ekonomiky v období duben až červen zpomalil. I přesto se ale hrubý domácí produkt propadl o 5,3 procenta. Výkon slovenského hospodářství ve druhém čtvrtletí podle ekonomů nadále negativně ovlivňovala světová hospodářská krize, která snížila objednávky podniků a zvýšila nezaměstnanost.

Zdaleka nejhorší výsledky hlásí Pobaltí. Ekonomika Litvy se ve druhém kvartále propadla o 22,4 procenta. Lotyšsko hlásí snížení HDP o 19,6 procenta a Estonsko skončilo v minusu o 16,6 procenta.

Dobré zprávy z Německa a Francie

Naopak velmi dobré zprávy dnes přišly z Německa z Francie. Oba evropští tahouni zaznamenali růst hrubého domácího produktu o 0,3 procenta. V souvislosti s tím odborníci hovoří o konci recese, oživení by se ze dvou nejsilnějších ekonomik EU mělo brzy přelít i do dalších evropských zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena zlata znovu pokořila rekord

Cena zlata ve středu poprvé překročila 4500 dolarů (92 600 korun) za troyskou unci (31,1 gramu), na rekordu je i cena stříbra a platiny. Poptávku po drahých kovech zvyšuje podle analytiků zejména očekávané další snižování základních úrokových sazeb ve Spojených státech.
před 13 hhodinami

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste, aerolinky přicházejí z celého světa

Zájem o revizi letadel v tuzemsku roste. V hangárech na pražské Ruzyni servisuje své stroje víc než desítka aerolinek z celého světa. Během dekády se jejich počet zdvojnásobil. I proto tam hledají nové zaměstnance. Lidí ve specializovaných profesích je ale málo.
před 20 hhodinami

Svěřenský fond RSVP Trust, kam Babiš vloží Agrofert, je ve sbírce listin

Svěřenský fond RSVP Trust, do kterého premiér Andrej Babiš (ANO) nevratně vloží holding Agrofert, byl zveřejněn ve sbírce listin Evidence svěřenských fondů. Založila ho poradenská společnost Roklen s podporou právní kanceláře DBK, sdělila firma v pondělí. Babiš poté uvedl, že tak učiní do termínu, jak mu stanovuje zákon, tedy do třiceti dnů od svého jmenování premiérem.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Tatra dodá na Slovensko vojenské vozy za až 25 miliard

Společnost Tatra Defence Systems ze skupiny Czechoslovak Group (CSG) českého podnikatele Michala Strnada uzavřela se slovenským ministerstvem obrany samostatnou rámcovou smlouvu na dodávku až 1289 vojenských vozidel řady Tatra Force. Finanční rámec smlouvy pro potřeby ministerstva činí až 1,032 miliardy eur (přes 25 miliard korun).
23. 12. 2025

Vánočním nákupům na poslední chvíli vévodí poukázky či dárkové koše

Vánoční nákupy vrcholí. Lidé často pořizují zásoby jídla a někteří ještě i dárky. Mezi ty nejžádanější patří přednabité karty, poukazy na výrobky nebo zážitky či tematické balíčky zboží. Po těch je poptávka oproti loňsku vyšší. Rostl také zájem o odložené platby, protože Češi letos podle on-line platební služby hojně objednávali na poslední chvíli a riskovali, že zboží neobdrží včas. Za uplynulý víkend se obchodníkům zisky zvýšily oproti předchozímu týdnu až o čtyřicet procent, sezonu ale hodnotí jako srovnatelnou s tou minulou. Některým kamenným obchodům však tržby meziročně klesly kvůli internetové konkurenci. Právě e-shopy naopak očekávají vyšší čísla než loni.
22. 12. 2025

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu fondu dopravní infrastruktury

Vláda stáhne ze sněmovny návrh rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) připravený předchozím kabinetem. Po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Současná koalice návrh kritizovala kvůli jeho nesouladu s návrhem státního rozpočtu. Samotným návrhem rozpočtu na příští rok se vláda v pondělí nezabývala.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Od ledna ubude na úřadech 322 míst, schválila vláda

Na úřadech ubude od začátku ledna 322 míst, schválila podle premiéra Andreje Babiše (ANO) vláda. Nejvíce míst ubude na úřadu vlády, ministerstvech financí a průmyslu, řekl po zasedání kabinetu. Jde podle něj teprve o první kolo, úspory se budou ještě hledat. Na začátku roku 2025 bylo úřednických míst 73 520. Aktuální návrh takzvané systemizace počítá pro letošní rok s číslem 73 352.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025

Brusel zahájil šetření české státní podpory pro jaderné bloky v Dukovanech

Evropská komise (EK) zahájila hloubkové šetření s cílem posoudit, zda je veřejná podpora, kterou Česká republika plánuje poskytnout na výstavbu a provoz dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, v souladu s pravidly EU pro státní podporu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Unijní exekutiva se chce zaměřit na vhodnost a přiměřenost státní podpory i na dopad, jaký toto opatření bude mít na hospodářskou soutěž na trhu.
22. 12. 2025Aktualizováno22. 12. 2025
Načítání...