Zájem politiků o stavbu vysokorychlostních tratí musí vydržet i po volbách a měl by být jedním z hlavních úkolů příští vlády. Role vysokorychlostních tratí je pro budoucnost České republiky naprosto klíčová, řekl na středečním setkání s novináři předseda dopravní sekce Hospodářské komory ČR Emanuel Šíp. Pokud Česko přípravu tratí pro rychlosti přes 300 kilometrů v hodině neurychlí, hrozí, že ji moderní železniční tratě budou objíždět, dodal.
„To by mělo fatální vliv nejen například na cestovní ruch nebo firemní sektor, ale v podstatě na celou ekonomiku,“ doplnil viceprezident komory Michal Štefl. Komora proto vládě i ministerstvu dopravy nabídla účast svých odborníků na přípravě vysokorychlostních tratí. Ti už spolupracovali na přípravě koncepčního materiálu ministerstva dopravy.
Současný kabinet na konci května schválil materiál, který plánovanou podobu vysokorychlostních tratí upravuje. Síť rychlodrah napojujících českou železnici na okolní státy má vyjít na 650 miliard korun.
Trasy napojují české aglomerace na Německo na severu přes Drážďany a na jihu přes Domažlice. Trasa z Drážďan má pokračovat přes Prahu a Brno a Břeclav s alternativním pokračováním na Vídeň a Bratislavu. Poslední uvažovaná spojení mají směřovat z Brna do polských Katovic a z Prahy do Vratislavi.
Podle Šípa musí být připravované rychlotratě provázané s dalšími druhy dopravy, například na konvenční vlaky, autobusy, nebo významná letiště. Na druhou stranu ale musí mít rychlovlaky vlastní infrastrukturu, aby se nesetkávaly s běžnými spoji v okolí velkých měst. Zejména v Praze si pak podle Šípa projekt rychlotratí vyžádá vybudování podzemního železničního uzlu, který by vyšel na zhruba 40 miliard korun.
Otázkou ale zatím zůstává, kdy se první úseky rychlotratí v Česku podaří zprovoznit. Při současné legislativě by přípravy pro samotné zahájení výstavby zabraly deset až 15 let, uvedl nedávno ministr dopravy Dan Ťok. Nový zákon, který by mohl přípravu zásadně urychlit, už bude otázkou příští vlády.
