Soudní dvůr Evropské unie se postavil proti rozhodnutí Evropské komise, které ruské plynárenské firmě Gazprom zrušilo omezení u plynovodu OPAL. Soud toto rozhodnutí pozastavil, takže Gazprom může používat nadále jen polovinu kapacity. Gazprom se vedle toho opět obrátil na komisi a předložil jí návrhy, kterými chce spor ohledně údajných monopolních praktik vyřešit.
V říjnu komise zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL. Její rozhodnutí otevřelo cestu k rozšíření Nord Streamu a potenciálnímu vyřazení Polska a Ukrajiny jako tranzitních zemí.
Polská plynárenská společnost PGNiG proto Evropskou komisi zažalovala, k její stížnosti se vzápětí připojila i polská vláda. Ta spatřuje ve spolupráci mezi Ruskem a Německem s vynecháním Polska existenční ohrožení.
Polsko, které většinu plynu dováží z Ruska, kritizovalo rozhodnutí Bruselu s tím, že podle něj ohrožuje dodávky plynu do střední a východní Evropy a že se zvyšuje riziko, že Polsko se stane závislým na jediném, ruském zdroji.
Gazprom nyní také předložil Evropské komisi návrhy, kterými chce urovnat spor ohledně údajných monopolních praktik podniku.
Evropská komise totiž zároveň loni v dubnu Gazprom obvinila z toho, že zneužívá svého dominantního postavení ve střední a východní Evropě a porušuje evropská pravidla hospodářské soutěže. Komise tehdy uvedla, že v osmi zemích regionu, včetně České republiky, firma znemožňuje konkurenci na trhu se zemním plynem.
Gazprom je podezřelý, že brání zprůchodnění toku plynu mezi zeměmi střední a východní Evropy a že se některým z těchto států snaží překazit plány rozšíření zdrojů dodávek. Některým zákazníkům prý také za plyn účtuje nepřiměřeně vysoké ceny.
Gazprom podrobnosti o svých návrzích nezveřejnil, firma ale uvedla, že doufá v brzké vyřešení sporů.
Podle unijních pravidel hrozí Gazpromu pokuta ve výši až deseti procent jeho ročních tržeb. Gazprom obvinění odmítá. V březnu uvedl, že spolu s Evropskou komisí míří k „vzájemně výhodnému“ řešení tohoto případu.
Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí včetně České republiky.
- 2014 – O cenu ruského plynu se vedla bitva několik měsíců, v říjnu se Ukrajina a Rusko dohodly na zimních dodávkách. Ukrajina byla bez plynu od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli chronické neschopnosti ukrajinského Naftogazu splácet účty. Spor ohrožoval i dodávky pro evropské spotřebitele. Ukrajina požadovala cenu 268,5 dolaru za tisíc krychlových metrů, kterou v roce 2013 dohodl tehdejší proruský prezident Viktor Janukovyč. Součástí ceny byla například stodolarová sleva za pronájem základny na Krymu ruské Černomořské flotile. Po anexi Krymu byl ale z pohledu Moskvy Krym ruský, sleva proto podle Ruska odpadla. Rusko celkově zvýšilo cenu na 485 dolarů. Podle Západu to byla politická msta za nástup prozápadního režimu v Kyjevě. Nakonec se dohodla cena 385 dolarů.
- Červen 2010 – Bělorusko pozastavilo tranzit ruského zemního plynu dál do Evropy, dokud mu ruský vývozce plynu Gazprom nezaplatí dluh za tranzit. Zároveň v té době Gazprom prohloubil omezení dodávek plynu Bělorusku, dokud mu Minsk nezaplatí dluh za plyn ve výši necelých dvou set milionů dolarů. Po několika dnech došlo k dohodě.
- Leden 2009 – Gazprom přerušil dodávky plynu na Ukrajinu, vypršel jí totiž kontrakt. Obě strany se neshodly na nové ceně a výši tranzitních poplatků. Podle Gazpromu Kyjev také dlužil peníze za předchozí dodávky. Sedmého ledna se dodávky do Evropy úplně zastavily a přerušení se dotklo dvou desítek zemí, včetně Česka. Některé balkánské země, které jsou ze sta procent závislé na ruském plynu, se ocitly zcela bez suroviny. Rusko plyn naplno pustilo až 20. ledna. Krizi tenkrát pomáhala řešit i Česká republika jako předsednická země EU.
- Březen 2008 – Gazprom omezil Ukrajině dodávky plynu. Kyjev dlužil za dodávky z roku 2007 a odebíral plyn bez dohody pro další rok. Na obnovení dodávek se obě strany dohodly po dvou dnech, o týden později uzavřely i konečnou dohodu o zásobování Ukrajiny.
- Leden 2006 – Prvního ledna 2006 zastavil Gazprom dodávky plynu na Ukrajinu, což zasáhlo i další evropské země. Český dovozce RWE Transgas však uvedl, že dodávky do Česka neklesly. K zastavení dodávek Gazprom sáhl po neúspěšném jednání s Ukrajinou o zvýšení ceny za ruský plyn na západoevropskou úroveň. Krize skončila po čtyřech dnech rámcovou dohodou o nových cenách. Analytici krizi tehdy částečně vysvětlovali zhoršením vztahů mezi oběma státy po takzvané „oranžové revoluci“ na Ukrajině.
- Březen 1994 – Ruská plynárenská společnost Gazprom omezila na čtvrtinu dodávky plynu Bělorusku a Ukrajině kvůli jejich vysokým dluhům vůči ruským plynařům. Rusko také obvinilo Ukrajinu, že neoprávněně odebírá plyn určený pro západní Evropu. Bělorusko část dluhu zaplatilo, dodávky na Ukrajinu byly obnoveny po devíti dnech. Ukrajina se zavázala v rámci splacení dluhu postavit obytné domy pro zaměstnance ruského plynárenského průmyslu. U českých odběratelů se snížení dodávek ruského plynu na Ukrajinu neprojevilo.
