G20 má tučný balík plánů pro boj s krizí

Londýn - Země skupiny G20 našly na summitu v Londýně společnou řeč. Překvapivě se se jim podařilo překonat řadu neshod a dohodnout se na celém spektru opatření, která by měla vyvést svět z globální hospodářské a finanční krize. Světovou ekonomiku chtějí povzbudit bilionem dolarů, shodly se také na reformě Mezinárodního měnového fondu a na vytvoření Rady pro finanční stabilitu, která by měla hodnotit rizika světové ekonomiky a zabránit opakování podobných krizí v budoucnu. Povzbudit chtějí lídři největších zemí světa také mezinárodní obchod, pomoci by k tomu mělo obnovení jednání tzv. katarského kola Světové obchodní organizace.

Ekonom David Marek:


„Jde o jeden z prvních silných závěrů schůzky G20, který je důležitý zejména pro rozvíjející se ekonomiky.“

Jedním z nosných bodů jednání byla diskuse o navýšení prostředků Mezinárodního měnového fondu. Nakonec se představitelé G20 dohodli, že do světové ekonomiky nalijí další bilion dolarů. Z toho 500 miliard bude směřovat právě do Mezinárodního měnového fondu, který by tak měl mít k dispozici trojnásobek svého dosavadního kapitálu. Dalších 250 miliard USD poputuje do programu zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights), ze kterého MMF poskytuje půjčky potřebným. Stejnou částku G20 vyčlenila na podporu světového obchodu.

Dodatečné finance ale fond nedostane jen tak. „Hlavy států a vlád zemí G20 se rozhodly hluboce reformovat Mezinárodní měnový fond, což zatím nebylo nikdy uděláno od brettonwoodských dohod v roce 1945,“ zdůraznil ve svém projevu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Mandát fondu má být díky reformě reprezentativnější a má vést k větší zodpovědnosti. Více slyšet má být také hlas vynořujících se ekonomik.

Regulace finančního systému - priorita G20

Důležitým krokem v boji se světovou krizí je také kvalitní regulace a dohled nad světovým systémem. „Chceme vytvořit Radu pro finanční stabilitu, která by měla hlídat rizika a která by spolupracovala s MMF a která by dokázala zahájit včasné varování,“ představil další z bodů, na němž se představitelé G20 shodli, britský premiér Gordon Brown. Vzniknout by navíc měla i kolegia dozorčích orgánů, která by bděla nad bankovním sektorem.

Kvalitní regulace je pro řešení současné krize a pro prevenci dalších velmi důležitá, to přiznal i Sarkozy. „Finanční sektor vykazoval závažné nedostatky a nedostaky byly také v oblasti regulace, což stálo u zrodu krize,“ upozornil francouzský prezident. Kromě lepšího dozoru si však nyní finanční trh žádá také vyčištění bank od špatných aktiv tak, aby začaly opět půjčovat domácnostem i firmám.

Čas bankovního tajemství vypršel

Zatočit chce G20 i s daňovými ráji. V boji proti nim by měla pomoci pestrá paleta sankcí. Do zemí, které budou na listině daňových rájů, například nebudou moci investovat mezinárodní organizace. „Čas bankovního tajemství vypršel. Toto podepsalo dvacet zemí kolem stolu,“ podtrhl Sarkozy.

Podobně razantně chce G20 zatočit i s hedgeovými fondy. Počítá s tím, že by měly být pod větším dohledem, podléhat by měly také mnohem tvrdším pravidlům, než tomu bylo doposud.

Znovu roztočíme katarské jednání WTO

Překvapením dnešního summitu se stalo usnesení, podle kterého se mají nejvyspělejší země světa sdružené ve skupině G8 na příští schůzce pokusit znovu nastartovat zamrzlá jednání tzv. katarského kola jednání Světové obchodní organizace, které má posílit liberalizaci mezinárodního obchodu.

Proti katarskému kolu jednání se dlouho stavěly Spojené státy. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová však nakonec společnou snahou docílili toho, že americký prezident Barack Obama k obnovení jednání svolil.

Země G20 se již před summitem snažily dělat pro povzbuzení světového hospodářství maximum. Od posledního setkání ve Washingtonu napumpovaly podle Browna do světového hospodářství již pět trilionů dolarů, které by měly pomoci vytvořit milion pracovních míst. „Je to fiskální expanze, která nemá obdoby,“ konstatoval Brown. Spolu s kroky přijatými dnešním summitem by měla tato injekce nejen povzbudit světové hospodářství, ale také pomoci vytvořit spravedlivější a otevřenější společnost.

Gordon Brown o výsledku summitu:

  • Britský premiér Gordon Brown autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/776/77519.jpg
  • Francouzský prezident Nicolas Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/776/77507.jpg
  • Německá kancléřka Angela Merkelová s americkým prezidentem Barackem Obamou na summitu G20. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/775/77457.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
08:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 16 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 16 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 17:02

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánovčera v 15:50

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
včera v 15:43

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
včera v 15:17

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánovčera v 14:15
Načítání...