G20 má tučný balík plánů pro boj s krizí

Londýn - Země skupiny G20 našly na summitu v Londýně společnou řeč. Překvapivě se se jim podařilo překonat řadu neshod a dohodnout se na celém spektru opatření, která by měla vyvést svět z globální hospodářské a finanční krize. Světovou ekonomiku chtějí povzbudit bilionem dolarů, shodly se také na reformě Mezinárodního měnového fondu a na vytvoření Rady pro finanční stabilitu, která by měla hodnotit rizika světové ekonomiky a zabránit opakování podobných krizí v budoucnu. Povzbudit chtějí lídři největších zemí světa také mezinárodní obchod, pomoci by k tomu mělo obnovení jednání tzv. katarského kola Světové obchodní organizace.

Ekonom David Marek:


„Jde o jeden z prvních silných závěrů schůzky G20, který je důležitý zejména pro rozvíjející se ekonomiky.“

Jedním z nosných bodů jednání byla diskuse o navýšení prostředků Mezinárodního měnového fondu. Nakonec se představitelé G20 dohodli, že do světové ekonomiky nalijí další bilion dolarů. Z toho 500 miliard bude směřovat právě do Mezinárodního měnového fondu, který by tak měl mít k dispozici trojnásobek svého dosavadního kapitálu. Dalších 250 miliard USD poputuje do programu zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights), ze kterého MMF poskytuje půjčky potřebným. Stejnou částku G20 vyčlenila na podporu světového obchodu.

Dodatečné finance ale fond nedostane jen tak. „Hlavy států a vlád zemí G20 se rozhodly hluboce reformovat Mezinárodní měnový fond, což zatím nebylo nikdy uděláno od brettonwoodských dohod v roce 1945,“ zdůraznil ve svém projevu francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Mandát fondu má být díky reformě reprezentativnější a má vést k větší zodpovědnosti. Více slyšet má být také hlas vynořujících se ekonomik.

Regulace finančního systému - priorita G20

Důležitým krokem v boji se světovou krizí je také kvalitní regulace a dohled nad světovým systémem. „Chceme vytvořit Radu pro finanční stabilitu, která by měla hlídat rizika a která by spolupracovala s MMF a která by dokázala zahájit včasné varování,“ představil další z bodů, na němž se představitelé G20 shodli, britský premiér Gordon Brown. Vzniknout by navíc měla i kolegia dozorčích orgánů, která by bděla nad bankovním sektorem.

Kvalitní regulace je pro řešení současné krize a pro prevenci dalších velmi důležitá, to přiznal i Sarkozy. „Finanční sektor vykazoval závažné nedostatky a nedostaky byly také v oblasti regulace, což stálo u zrodu krize,“ upozornil francouzský prezident. Kromě lepšího dozoru si však nyní finanční trh žádá také vyčištění bank od špatných aktiv tak, aby začaly opět půjčovat domácnostem i firmám.

Čas bankovního tajemství vypršel

Zatočit chce G20 i s daňovými ráji. V boji proti nim by měla pomoci pestrá paleta sankcí. Do zemí, které budou na listině daňových rájů, například nebudou moci investovat mezinárodní organizace. „Čas bankovního tajemství vypršel. Toto podepsalo dvacet zemí kolem stolu,“ podtrhl Sarkozy.

Podobně razantně chce G20 zatočit i s hedgeovými fondy. Počítá s tím, že by měly být pod větším dohledem, podléhat by měly také mnohem tvrdším pravidlům, než tomu bylo doposud.

Znovu roztočíme katarské jednání WTO

Překvapením dnešního summitu se stalo usnesení, podle kterého se mají nejvyspělejší země světa sdružené ve skupině G8 na příští schůzce pokusit znovu nastartovat zamrzlá jednání tzv. katarského kola jednání Světové obchodní organizace, které má posílit liberalizaci mezinárodního obchodu.

Proti katarskému kolu jednání se dlouho stavěly Spojené státy. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso, francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová však nakonec společnou snahou docílili toho, že americký prezident Barack Obama k obnovení jednání svolil.

Země G20 se již před summitem snažily dělat pro povzbuzení světového hospodářství maximum. Od posledního setkání ve Washingtonu napumpovaly podle Browna do světového hospodářství již pět trilionů dolarů, které by měly pomoci vytvořit milion pracovních míst. „Je to fiskální expanze, která nemá obdoby,“ konstatoval Brown. Spolu s kroky přijatými dnešním summitem by měla tato injekce nejen povzbudit světové hospodářství, ale také pomoci vytvořit spravedlivější a otevřenější společnost.

Gordon Brown o výsledku summitu:

  • Britský premiér Gordon Brown autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/776/77519.jpg
  • Francouzský prezident Nicolas Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/776/77507.jpg
  • Německá kancléřka Angela Merkelová s americkým prezidentem Barackem Obamou na summitu G20. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/775/77457.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 25 mminutami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo. Opozice se chce také zabývat opatřeními proti suchu.
03:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Masky a anti-age krémy místo hraček. Trend skincare u dětí sílí, odborníci varují před riziky

Osmileté dívky, které přesně vědí, k čemu slouží sérum, toner nebo kolagenová maska. Ještě před několika lety to byla spíš výjimka. Dnes se péče o pleť stává běžnou součástí života části dětí z generace alfa. Inspiraci hledají na sociálních sítích. Nevhodná kosmetika může ale podle odborníků dětskou pleť nevratně poškodit a vyskytují se i psychické problémy související s obsedantním používáním velkého množství produktů na pleť. Tématu skincare, generaci alfa a rizikům s tím spojeným se věnoval nový publicistický podcast Bilance.
před 2 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 4 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánovčera v 18:04

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánovčera v 16:20

Vláda schválila změny v penzijním spoření

Vláda v pondělí schválila změny v penzijním spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření by se měla pro mladé klienty od příštího roku zvýšit podpora, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Za deset let také ukončí činnost transformované fondy. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) by změna měla zvýšit motivaci k uzavření penzijního spoření. Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) také odsouhlasila podnikatelský balíček.
včeraAktualizovánovčera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.