Fond obnovy bude mít šest pilířů, požadavky již nyní výrazně přesahují rozpočet

Požadavky na Národní fond obnovy přesahují o sto miliard korun částku, kterou na restart hospodářství po koronavirové krizi pošle do Česka Evropská unie. Ta dosáhne 171,5 miliardy korun. Po jednání tripartity to řekl vicepremiér pro hospodářství Karel Havlíček (za ANO). O peníze z fondu obnovy budou žádat ministerstva a další státní instituce, fond bude mít šest pilířů, do kterých peníze z něj půjdou.

Peníze pro Česko jsou součástí balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), na jehož základních obrysech se loni v červenci shodli lídři zemí EU. Fond má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Podle Karla Havlíčka půjdou do šesti oblastí – digitalizace, infrastruktury, na vzdělávání, do vědy, výzkumu a inovací, institucí a zdravotnictví.

„Jasně tím říkám to, že to je plán, který není pouze ekonomického charakteru, je infrastrukturního charakteru a musí být i takto vnímán. Je to plán, který by měl pomoci nastartovat opětovně ekonomiku,“ uvedl Karel Havlíček.

Podle původního návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, který v říjnu dostala na stůl vláda, ale neschvalovala jej, má převážná část unijního příspěvku – 118,1 miliardy korun z celkových 171,5 miliardy – směřovat do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, který zahrnuje dopravu či přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. Podle Havlíčka ale již přišly požadavky, které plánovaný rozpočet přesahují o sto miliard.

Se současným zněním plánu obnovy nesouhlasí například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Myslím si, že investice z něj do lidí jsou stále velmi nízké a jeho současná podoba nereflektuje situaci, které budeme čelit v době, kdy koronavirus zvládneme,“ uvedla. Vadí jí, že na projekty věnující se lidským zdrojům či digitalizaci sociálních úřadů je v plánu kolem sedmi procent investic, což je podle ní nedostatečné. „Udělám ještě maximum pro to, aby se to změnilo,“ dodala.

S rozdělením peněz z fondu není spokojen ani Svaz průmyslu a dopravy. V polovině února vyzval vládu, aby z plánu šlo více peněz na digitalizaci firem. Svaz žádá, aby místo plánované jedné miliardy zamířilo do této oblasti deset miliard korun. Prezident svazu Jaroslav Hanák uvedl, že vláda nesmí Národní plán obnovy prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu. „Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, důchody, archivnictví, to nejsou opatření pro restart a obnovu ekonomiky,“ dodal.

Více peněz z plánu chtějí i další odvětví. Český kulturní a kreativní sektor na začátku února uvedl, že nesouhlasí se snižováním podpory v Národním plánu obnovy. Vládě proto jeho zástupci zaslali otevřený dopis, ve kterém žádají schválení původního návrhu, ve kterém z plánu požadovalo ministerstvo kultury přes osm miliard korun. Kabinet nyní navrhuje pro kulturu 2,5 miliardy korun, které Česko může získat, dodali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 23 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...