Fond obnovy bude mít šest pilířů, požadavky již nyní výrazně přesahují rozpočet

Požadavky na Národní fond obnovy přesahují o sto miliard korun částku, kterou na restart hospodářství po koronavirové krizi pošle do Česka Evropská unie. Ta dosáhne 171,5 miliardy korun. Po jednání tripartity to řekl vicepremiér pro hospodářství Karel Havlíček (za ANO). O peníze z fondu obnovy budou žádat ministerstva a další státní instituce, fond bude mít šest pilířů, do kterých peníze z něj půjdou.

Peníze pro Česko jsou součástí balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), na jehož základních obrysech se loni v červenci shodli lídři zemí EU. Fond má evropským ekonomikám pomoci z krize způsobené omezeními proti šíření koronaviru. Podle Karla Havlíčka půjdou do šesti oblastí – digitalizace, infrastruktury, na vzdělávání, do vědy, výzkumu a inovací, institucí a zdravotnictví.

„Jasně tím říkám to, že to je plán, který není pouze ekonomického charakteru, je infrastrukturního charakteru a musí být i takto vnímán. Je to plán, který by měl pomoci nastartovat opětovně ekonomiku,“ uvedl Karel Havlíček.

Podle původního návrhu ministerstva průmyslu a obchodu, který v říjnu dostala na stůl vláda, ale neschvalovala jej, má převážná část unijního příspěvku – 118,1 miliardy korun z celkových 171,5 miliardy – směřovat do pilíře s názvem Fyzická infrastruktura a zelená tranzice, který zahrnuje dopravu či přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. Podle Havlíčka ale již přišly požadavky, které plánovaný rozpočet přesahují o sto miliard.

Se současným zněním plánu obnovy nesouhlasí například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Myslím si, že investice z něj do lidí jsou stále velmi nízké a jeho současná podoba nereflektuje situaci, které budeme čelit v době, kdy koronavirus zvládneme,“ uvedla. Vadí jí, že na projekty věnující se lidským zdrojům či digitalizaci sociálních úřadů je v plánu kolem sedmi procent investic, což je podle ní nedostatečné. „Udělám ještě maximum pro to, aby se to změnilo,“ dodala.

S rozdělením peněz z fondu není spokojen ani Svaz průmyslu a dopravy. V polovině února vyzval vládu, aby z plánu šlo více peněz na digitalizaci firem. Svaz žádá, aby místo plánované jedné miliardy zamířilo do této oblasti deset miliard korun. Prezident svazu Jaroslav Hanák uvedl, že vláda nesmí Národní plán obnovy prohospodařit na položkách, které patří do státního rozpočtu. „Mzdy, nová oddělení na ministerstvech, důchody, archivnictví, to nejsou opatření pro restart a obnovu ekonomiky,“ dodal.

Více peněz z plánu chtějí i další odvětví. Český kulturní a kreativní sektor na začátku února uvedl, že nesouhlasí se snižováním podpory v Národním plánu obnovy. Vládě proto jeho zástupci zaslali otevřený dopis, ve kterém žádají schválení původního návrhu, ve kterém z plánu požadovalo ministerstvo kultury přes osm miliard korun. Kabinet nyní navrhuje pro kulturu 2,5 miliardy korun, které Česko může získat, dodali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
před 23 hhodinami

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 07:22

Bytovou nouzi řeší nová kontaktní místa. Za první půlrok se vypořádala s téměř šesti tisíci problémy

Bydlení v nevyhovujících podmínkách, nejasnosti ohledně nájemní smlouvy nebo žádání o sociální podporu na kauci. V takových situacích lidem nově pomáhají takzvaná kontaktní místa pro bydlení. Od začátku roku, kdy služba začala fungovat, se na ně obrátilo přes 1500 lidí, navíc řešily další čtyři tisíce anonymních podnětů. České televizi to potvrdila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj (MMR) Veronika Lukášová. Kontaktní místa vznikla v lednu podle zákona o podpoře bydlení. Podle něj začala od prvního července platit i další opatření, jako například garance pro soukromé majitele bytů.
včera v 06:00

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
7. 7. 2026Aktualizovánovčera v 00:16

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
7. 7. 2026Aktualizováno7. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.