Největší domácí energetické firmě ČEZ klesl v prvním pololetí čistý zisk v meziročním srovnání z 16,7 miliardy korun na 7,7 miliardy. Také tržby se snížily z loňských 100,9 miliardy korun na 86,3 miliardy. Analytici pokles očekávali, protože letos společnost neměla mimořádné příjmy. Loni je vykázala ve výši téměř sedmi miliard, zejména díky prodeji akcií MOL.
Firmě ČEZ klesl v pololetí zisk o 54 procent. Chyběly jí mimořádné příjmy a přeceňovala
Významný růst tržních cen komodit navíc negativně ovlivnil zisk za první pololetí 2018 kvůli dočasnému přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z plánované výroby pro druhé pololetí 2018, uvedl ČEZ v tiskové zprávě.
Reálný výsledek prvního pololetí je tudíž podle firmy v souladu s očekáváním. Skupina ČEZ potvrdila očekávanou výši čistého zisku očištěného za celý rok 2018 na úrovni 12 až 14 miliard korun a také očekávanou výši provozního zisku před odpisy (EBITDA) na úrovni 51 až 53 miliard.
7 minut
Ekonom Kovanda o výsledcích firmy ČEZ
„Zhoršení výsledků společnosti ČEZ se čekalo. Skutečnost je však i tak zklamáním. Výnosy, čistý zisk a některé další klíčové finanční ukazatele skupiny zaostaly za očekáváním trhu,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.
Před desátou hodinou ztrácely akcie firmy na pražské burze kolem dvou procent. Později začaly růst a po 16:00 činila ztráta zhruba 1,5 procenta.
„V prvním pololetí se nám podařilo navýšit výrobu z jaderných zdrojů o 1,0 TWh díky úspěšné realizaci plánovaných odstávek a nižšímu rozsahu neplánovaných výpadků. Navíc jsme v Temelíně navýšili dosažitelný výkon bloku o 2 MWe. Od počátku roku vzrostla tržní kapitalizace ČEZu o téměř 47 miliard korun, navíc vyplatil ČEZ akcionářům téměř 18 miliard korun na dividendách,“ citovala zpráva předsedu představenstva a generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše.
Místopředseda představenstva a ředitel divize finance Martin Novák doplnil, že největší vliv na meziroční pokles EBITDA za první pololetí měl dopad růstu tržních cen elektřiny na dočasné přecenění zajišťovacích kontraktů na dodávky elektřiny z plánované výroby na druhé pololetí 2018. „Tento dočasný negativní vliv ve výši 1,2 miliardy korun bude kompenzován ve druhém pololetí, protože vlastní dodávky elektřiny budou realizovány za hodnotu o 1,2 miliardy nad nominální hodnotou zajištění,“ dodal.
Podle Nováka zřejmě spadly hospodářské výsledky společnosti ČEZ v prvním pololetí na pomyslné dno. Do budoucna podle něj hospodaření společnosti vylepší mimo jiné růst velkoobchodních cen elektřiny, které mají vliv na to, za kolik ČEZ prodá vyrobenou elektřinu, řekl v rozhovoru pro agenturu ČEZ. Například cena elektřiny na Pražské energetické burze pro rok 2019, na které se obchodníci nyní nejvíce zásobí, činí nyní asi 46 eur (1180 Kč) za megawatthodinu (MWh), meziroční nárůst je více než poloviční.
Novák uvedl, že k předpokládanému růstu výsledků přispějí i další faktory, více než v nadcházejících čtvrtletích letošního roku bude podle něj nárůst zřejmý v příštím roce a v roce 2020. „Je to několik faktorů, samozřejmě cena tomu významně přispívá. Pak jsou tady akvizice obnovitelných zdrojů hlavně v západní Evropě, kde se nám daří získávat nové projekty, které už dodávají EBITDU (provozní zisk). A pak je to samozřejmě rozvoj našeho ESCO byznysu (byznys energetických služeb), jak v Česku, tak v zahraničí,“ dodal Novák.
„Současný celosvětový růst cen energií a elektřiny se zatím nepromítl do hospodaření ČEZ adekvátně. Je to dáno zajišťovací strategií, v rámci které ČEZ postupně prodává silovou elektřinu na tři až pět let dopředu. Díky předprodejům z předchozích období tak měla společnost například ke konci loňského října prodáno na rok 2018 přes 80 procent elektřiny ze svých výrobních zdrojů,“ uvedl v úterý hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
V hospodaření firmy se tak podle něj stále projevuje dlouhodobě klesající trend tržních cen elektřiny, trvající od roku 2011 až do začátku roku 2016. „Tento nepříznivý vliv však v letech 2019, a zejména 2020 vymizí,“ potvrdil Kovanda výhled Nováka.
ČEZ podal v Bulharsku správní žalobu
Energetická společnost ČEZ podala minulý týden správní žalobu na bulharský antimonopolní úřad. Důvodem je červencové rozhodnutí úřadu, ve kterém zamítl prodej bulharských aktiv ČEZ tamní firmě Inercom. V rozhovoru pro agenturu ČTK to v úterý řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák. Připomněl, že podobnou žalobu podal na konci minulého měsíce i Inercom.
ČEZ podepsal smlouvu o prodeji svých bulharských aktivit Inercomu letos v únoru. Smlouva, jejíž hodnota se odhaduje na 320 milionů eur (8,2 miliardy Kč), vzbudila pochybnosti, zda tak malá společnost, jako je Inercom, dokáže financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru vyvolaly také nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala peníze nutné k tak velkému nákupu.
Bulharský antimonopolní úřad v červencovém rozhodnutí uvedl, že transakce by mohla Inercomu pomoci získat na bulharském trhu dominantní postavení, což by mělo negativní dopady na hospodářskou soutěž. „Nedává to úplně na první pohled smysl. My jsme to takhle vyhodnotili a přijde nám, že rozhodnutí antimonopolního úřadu není podle nás opodstatněné. Proto jsme podali správní žalobu,“ uvedl Novák.