Finanční ústavu může podpořit Úsvit, opozice má ale výhrady

Praha - Česko má vůbec poprvé v historii šanci schválit finanční ústavu. Ta by každé příští vládě bránila v rychlém zadlužování země. Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti prošel vládou a počítá s tím, že celkové závazky v poměru k HDP nesmějí překročit 55 procent. Ve sněmovně hodlá normu kromě koaličních poslanců podpořit i deset zákonodárců Úsvitu. Opozice má vůči zákonu výhrady, hlasy poslanců Úsvitu by ale kabinetu na prosazení stačily. Projednávání je naplánované na příští měsíc.

Koalice má vůbec poprvé šanci prosadit finanční ústavu. K dosažení ústavní většiny potřebuje ještě devět hlasů, ty slibují doplnit poslanci Úsvitu, kteří se před dvěma týdny rozešli s Tomiem Okamurou. „Pokud se vláda nebude chovat hospodárně, pokud bude zadlužovat stát, a tím pádem i občany, tak se dostáváme do spirály, do které se dostat nechceme,“ uvedl Marek Černoch (Úsvit), předseda poslaneckého klubu.

Finanční ústava
Zdroj: ČT24

Opozice má k ústavnímu zákonu výtky

Finanční ústavu ale kritizuje pravicová opozice. Podle ní by měla vláda začít tvrdě šetřit už při dosažení zadlužení 45 procent k HDP. „Tím, že současná vláda posunula současnou hranici až na 55 procent, tak říká, že s veřejnými financemi nechce nic dělat,“ říká Jan Skopeček (ODS), ekonomický expert strany. Podle Zbyňka Stanjury, předsedy poslaneckého klubu ODS, jsou v ústavním zákoně pouze obecné formulace. Že budou jako strana hlasovat „pro“, ale nevylučuje. „Budeme o tom ještě jednat,“ uvedl v Událostech, komentářích. Naopak levicové opozici připadá návrh příliš přísný. „My jsme tomu zákonu vytýkali příliš tvrdé nastavení pro celý veřejný sektor,“ uvedl Jiří Dolejš (KSČM), místopředseda strany.

Dluh státu dlouhodobě roste

Finanční ústava vládě při překročení veřejného dluhu konkrétní kroky nepřikazuje, ministři by ale museli v případě překonání stanovené hranice snížit schodek o desítky miliard. „Dluhová brzda 55 procent HDP je maximum a měli bysme skutečně dělat všechno pro to, abysme se nezadlužovali,“ uvedl Andrej Babiš (ANO), ministr financí a předseda hnutí. K dosažení hranice 55procentního veřejného dluhu, po jejímž překročení mají podle vlády přijít škrty, dnes chybí 480 miliard. Zadlužení státu ale dlouhodobě roste. Zatímco ještě v roce 2002 připadal na každého Čecha veřejný dluh 39 tisíc, dnes už je to 176 tisíc. A z toho stát zaplatí za každého obyvatele Česka roční úrok 4 600 korun, které by si jinak Češi mohli nechat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoÍrán dopadne na naši ekonomiku, míní Skopeček. Schillerová varuje před unáhlenými závěry

Je zřejmé, že konflikt v Íránu bude mít dopad na českou ekonomiku, míní místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS). Zmínil rostoucí cenu ropy a s tím spojené zdražování pohonných hmot. Dodal, že jde jenom o to, jak velký dopad bude a jak dlouho konflikt potrvá. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) má za to, že je v tuto chvíli třeba vyčkat na to, jak se konflikt vyvine a není podle ní čas na unáhlená rozhodnutí. Politici diskutovali také o okolnostech repatriačních a evakuačních letů z Blízkého východu. Debata se věnovala také návrhu státního rozpočtu, v němž opozice i prezident Petr Pavel apelují na navýšení výdajů na obranu. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Poslanci navrhli přesuny peněz v rozpočtu téměř za 240 miliard korun

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Doprava Hormuzem prudce klesla, dodávky plynu a ropy dle EK ale nejsou ohroženy

Lodní doprava Hormuzským průlivem, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, se kvůli válce s Íránem snížila o zhruba devadesát procent, píše server BBC News. Katar kvůli konfliktu zcela zastaví zkapalňování plynu a minimálně po dobu jednoho měsíce nebude schopen se vrátit k normální produkci, uvádí Reuters. Evropská komise přesto nevidí žádnou bezprostřední hrozbu pro dodávky ropy a plynu do EU, ceny ale mohou vzrůst.
před 17 hhodinami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly. Zásobování oběma komoditami není podle EU ohroženo.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
3. 3. 2026Aktualizováno3. 3. 2026
Načítání...