Finanční ústavu může podpořit Úsvit, opozice má ale výhrady

Praha - Česko má vůbec poprvé v historii šanci schválit finanční ústavu. Ta by každé příští vládě bránila v rychlém zadlužování země. Ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti prošel vládou a počítá s tím, že celkové závazky v poměru k HDP nesmějí překročit 55 procent. Ve sněmovně hodlá normu kromě koaličních poslanců podpořit i deset zákonodárců Úsvitu. Opozice má vůči zákonu výhrady, hlasy poslanců Úsvitu by ale kabinetu na prosazení stačily. Projednávání je naplánované na příští měsíc.

Koalice má vůbec poprvé šanci prosadit finanční ústavu. K dosažení ústavní většiny potřebuje ještě devět hlasů, ty slibují doplnit poslanci Úsvitu, kteří se před dvěma týdny rozešli s Tomiem Okamurou. „Pokud se vláda nebude chovat hospodárně, pokud bude zadlužovat stát, a tím pádem i občany, tak se dostáváme do spirály, do které se dostat nechceme,“ uvedl Marek Černoch (Úsvit), předseda poslaneckého klubu.

Finanční ústava
Zdroj: ČT24

Opozice má k ústavnímu zákonu výtky

Finanční ústavu ale kritizuje pravicová opozice. Podle ní by měla vláda začít tvrdě šetřit už při dosažení zadlužení 45 procent k HDP. „Tím, že současná vláda posunula současnou hranici až na 55 procent, tak říká, že s veřejnými financemi nechce nic dělat,“ říká Jan Skopeček (ODS), ekonomický expert strany. Podle Zbyňka Stanjury, předsedy poslaneckého klubu ODS, jsou v ústavním zákoně pouze obecné formulace. Že budou jako strana hlasovat „pro“, ale nevylučuje. „Budeme o tom ještě jednat,“ uvedl v Událostech, komentářích. Naopak levicové opozici připadá návrh příliš přísný. „My jsme tomu zákonu vytýkali příliš tvrdé nastavení pro celý veřejný sektor,“ uvedl Jiří Dolejš (KSČM), místopředseda strany.

Dluh státu dlouhodobě roste

Finanční ústava vládě při překročení veřejného dluhu konkrétní kroky nepřikazuje, ministři by ale museli v případě překonání stanovené hranice snížit schodek o desítky miliard. „Dluhová brzda 55 procent HDP je maximum a měli bysme skutečně dělat všechno pro to, abysme se nezadlužovali,“ uvedl Andrej Babiš (ANO), ministr financí a předseda hnutí. K dosažení hranice 55procentního veřejného dluhu, po jejímž překročení mají podle vlády přijít škrty, dnes chybí 480 miliard. Zadlužení státu ale dlouhodobě roste. Zatímco ještě v roce 2002 připadal na každého Čecha veřejný dluh 39 tisíc, dnes už je to 176 tisíc. A z toho stát zaplatí za každého obyvatele Česka roční úrok 4 600 korun, které by si jinak Češi mohli nechat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová hájila návrh rozpočtu. Nemáte právo kritizovat, vzkázala opozici

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje.
06:00Aktualizovánopřed 21 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 5 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 18 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 18 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...