Fico podpořil český návrh pozorovatelského statusu v eurozóně

Slovenský premiér Robert Fico podpořil myšlenku vytvoření pozorovatelského statusu v eurozóně pro země, které nepoužívají společnou evropskou měnu. S návrhem přišel minulý týden český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podle kterého by takový krok posílil vzájemnou důvěru mezi členy a nečleny eurozóny a zabránil tomu, aby mezi nimi vznikly příkopy.

Zatímco Slovensko společnou evropskou měnu zavedlo, Česko zatím nestanovilo termín, kdy by do eurozóny mělo vstoupit. Sobotka minulý týden řekl, že není v českém zájmu, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která na Česko budou mít dopad, ale Praha je nebude mít možnost ovlivnit.

Proto by podle něj měl vzniknout pozorovatelský status pro nečlenské země eurozóny, které jsou součástí EU. Stát bez jednotné evropské měny by se tak podle Sobotky mohl účastnit debat o budoucím směřování eurozóny.

Fico uvedl, že Slovensko je s eurem spokojené a chce zapojit Slovensko do jádra eurozóny. „Chceme vás jako přátele ubezpečit, že tento proces chceme vnímat jako inkluzivní. Tedy chceme, aby v tomto procesu byli všichni. Aby rozhodnutí, která se budou tvořit, nebyla rozhodnutí vybrané skupiny států, ale byla to rozhodnutí, na kterých budou participovat i ostatní,“ řekl. Sobotkův návrh vytvoření pozorovatelského statusu uvítal.

Na druhé straně Maďarsko podle tamního deníku Világgazdaság nyní nemá zájem říci si o křeslo pozorovatele na jednáních ministrů financí eurozóny. Maďarsko je vedle Česka jednou z devíti členských zemí EU, které společnou měnu dosud nepřijaly. Česko by euro zavést mělo na základě smlouvy o vstupu do EU z roku 2004.

Česko a Slovensko se vzájemně podpoří ve snaze získat unijní agentury

Se slovenskou podporou pak Česko může počítat ve své snaze získat Evropský orgán pro bankovnictví (EBA) po odchodu Velké Británie z EU. Fico prohlásil, že se Česko a Slovensko vzájemně podpoří už v prvním kole hlasování o novém umístění obou agentur. Zdůraznil, že na Slovensku zatím žádná unijní agentura nesídlí, což by se podle něj mělo změnit. Slovensko se chce stát sídlem Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).

Nová sídla pro agentury nabízí Evropské komisi 23 měst, přičemž některá mají zájem o obě instituce. Celkem Komise dostala od členských států Evropské unie 27 nabídek. Po přijetí kandidatur EK hodnotí, zda vybrané místo je schopné zajistit nepřetržitou činnost agentur, dostupnost pro všechny členské státy, ale i existenci odpovídajícího vzdělávacího systému a sociálního zabezpečení a zdravotnické péče pro rodiny zaměstnanců agentur.

Výsledky posouzení budou zveřejněny 30. září. V říjnu se pak budou posudky zabývat zástupci členských států na půdě Rady EU a o konečném rozhodnutí budou hlasovat v listopadu. Agentury by se měly z britské metropole odstěhovat po brexitu, k němuž by podle unijního práva mělo dojít v březnu 2019. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVolkswagen změny potřebuje, nedýchá s trhem, soudí Špicar

Volkswagen potřebuje ozdravnou kúru, co se týká celého fungování i zaměstnanců, reagoval v Interview ČT24 viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar na úmysl koncernu výrazně omezit výrobu a zredukovat modelovou řadu. V pořadu moderovaném Danielem Takáčem zmínil kontrast mezi nízkou ziskovostí VW a opakem ve Škodě Auto. Upozornil, že i pro další německé firmy je těžké „dýchat s trhem“, tedy propouštět v krizi a nabírat při růstu.
před 5 hhodinami

Ministerstvo snížilo počet akceleračních zón pro obnovitelné zdroje

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) snížilo počet oblastí vymezených pro zrychlenou výstavbu větrných nebo solárních elektráren na 61. Původně bylo přitom vymezeno 110 takzvaných akceleračních zón. Spolu s tím úřad stanovil ještě několik podmínek pro výstavbu – například zpracování detailních studií, použití nejúčinnějších a ověřených technologií, minimalizaci záborů zemědělské půdy či ochranu živočišných druhů. Dle resortu omezení zón výrazně snížilo jejich negativní dopady.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 11 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 19 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
9. 7. 2026

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
9. 7. 2026Aktualizováno9. 7. 2026

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.