Exekutoři představili své představy o úpravách podoby exekucí. Chtějí usnadnit jejich zastavování, zlevnit doručování dlužníkům, zjednodušit srážky ze mzdy či motivovat věřitele k rychlému podávání exekučních návrhů, aby zbytečně nenarůstala příslušenství pohledávek. Nadále trvají na zavedení místní příslušnosti exekutorů.
Exekutoři chtějí usnadnit zastavení exekucí nebo zlevnit doručování obsílek
Exekutorská komora chce nyní podle svého prezidenta Vladimíra Plášila s ministerstvem spravedlnosti „spolupracovat na přípravě solidního občanského soudního řádu a exekučního řádu tak, aby nemusely být v nejbližších letech novelizovány“. Zástupci stavovské organizace proto přivítali, že Legislativní rada vlády minulý týden přerušila projednávání novely exekučního řádu, kterou ministerstvo připravilo.
Své vize už komora v úterý představila, s ministerstvem je však prozatím nekonzultovala. Organizace chce mimo jiné zlevnit doručování písemností v exekučním řízení, a to rozšířením využití datových schránek či tím, že by se „chronickým nepřebíračům“ písemností doručovalo vyvěšením na nově zřízenou centrální úřední desku.
Komora usiluje také o zákonnou možnost zastavit exekuce v předem definovaných případech. Upozorňuje totiž na to, že nyní jsou v ČR vedeny stovky tisíc exekucí, které jsou zcela marné a které přitom formálně nejde zastavit. Dále chce zjednodušit srážky ze mzdy, a to mimo jiné zrušením přednostních pohledávek s výjimkou výživného.
Podle novely exekučního řádu připravené za bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) by dlužníci, kteří čelí více exekucím, měli do budoucna jen jednoho exekutora. Ministerstvo tak hodlá řešit problém vícečetných exekucí, protože podle něj není udržitelné, aby vůči jednomu dlužníkovi působilo několik exekutorů. Slučováním exekucí chce snížit administrativu i náklady.
Exekutorská komora zamýšlené povinné spojování exekucí kritizuje jakožto největší slabinu novely. Podle Plášila by představovalo obrovskou zátěž pro dlužníky, věřitele, soudy i exekutory. „Dlužník, který bydlí v Opavě, by mohl mít to ,štěstíʼ, že by jeho první exekuční řízení zahajoval exekutor v Chebu. Dlužník by musel být na věčné časy smířen s tím, že tento exekutor povede všechna jeho exekuční řízení, namísto toho, aby je vedl někdo z okolí jeho bydliště,“ podotkl.
Komora dlouhodobě prosazuje zavedení místní příslušnosti, což by znamenalo, že exekutora už by si libovolně nevybíral věřitel. „Exekutor má být nezávislý a nestranný a v tržním prostředí takovým být nemůže,“ řekla členka prezidia komory Jitka Wolfová. „Bohužel jsme ve společnosti, kde zavedení protikorupčního prostředí je velmi těžké,“ doplnila.
Teritorialitu chce zavést poslanecká novela Pirátů, kterou však nepodpořila vláda. Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) by místní příslušnost mohla celkově ohrozit vymáhání pohledávek v Česku – velké exekutorské úřady by prý najednou přišly o řadu činností a naopak ty malé by nebyly schopny činnost zajišťovat. Kabinet argumentuje také obavou z nadměrného zatížení soudů.
Komora připouští, že sice nejsou obsazeny všechny exekutorské úřady, při navrhované krajské – nikoliv okresní – příslušnosti by to však podle ní nevadilo. „Není pravda, že na změnu je připravených deset nebo patnáct úřadů a ostatní jsou pitomci,“ poznamenala Wolfová.
Někteří zákonodárci v souvislosti s chystanou novelou upozorňují třeba i na problém bytových družstev a chtěli by posílit jejich práva. Podle Svazu českých a moravských bytových družstev dluží nájemníci za bydlení přes miliardu korun. Tisícovkám sdružení hrozí krach.
Podle svazu dluží lidé na nájemném zhruba 1,2 miliardy korun. A pro některá sdružení to může být likvidační.
Ministerstvo spravedlnosti se zástupci bytových družstev jedná. Současná právní úprava podle ministra Jana Kněžínka (za ANO) umožňuje družstvům do smlouvy třeba zanést kauce, které by případné dluhy mohly snížit.
„Podstatnou změnu přinesou až právní úpravy, které by mohly být účinné od 1. ledna 2020,“ dodal ministr.