Evropské akcie klesly na několikaletá minima - kvůli Řecku

Londýn - Akcie na západoevropských burzách dnes klesly na nové letošní minimum a jejich hlavní index se propadl pod 1 000 bodů. Trh reagoval na krach pokusů o vytvoření vlády v Řecku a nutnost uspořádat nové volby. Ministr financí Miroslav Kalousek se domnívá, že nejlepším řešením současných problémů byl odchod Řecka z eurozóny. V Bruselu po jednání s kolegy z EU však zdůraznil, že jde pouze o jeho osobní názor.

Index FTSEurofirst 300 v závěru klesl o 0,7 procenta na 996,85 bodu. Pod hranici 1 000 bodů sestoupil poprvé od 29. prosince. Index aténské burzy se propadl o 3,6 procenta na nejnižší úroveň za 20 let. Akcie ve Španělsku, jemuž nyní nejvíce hrozí nákaza dluhovou krizí, klesly o 1,6 procenta a index madridské burzy IBEX spadl na minimum za devět let. 

Řecké parlamentní strany se dnes nedohodly na vytvoření vlády odborníků, jak navrhoval prezident Karolos Papulias. Země tak směřuje k červnovým předčasným parlamentním volbám, které mohou vést k odchodu země z eurozóny. Propad vedly akcie bank, jejichž index klesl o 3,7 procenta. Nejvíce ztratila francouzská Crédit Agricolel, jejíž kurz spadl o sedm procent. 

Akcie zpočátku podpořily údaje, podle nichž německá ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí o 0,5 procenta a zachránila eurozónu před propadem do recese. Náladu investorů však brzy podkopal prudký pokles indexu důvěry analytiků a investorů v německou ekonomiku.

Český ministr financí Miroslav Kalousek se domnívá, že nejlepším řešením současných problémů byl odchod Řecka z eurozóny. Ministr v Bruselu po jednání s kolegy z EU zdůraznil, že jde o jeho osobní názor.  

Nad další půjčkou se vznáší otazníky

Mezinárodní partneři se nedávno rozhodli výměnou za příslib radikálních škrtů a reforem poskytnout Řecku druhý záchranný balík půjček ve výši 130 miliard eur, ovšem prosazování škrtů v Řecku nebude snadné. To, co by případný odchod Řecka z eurozóny znamenal pro Česko, není prý možné jasně říct. „Ty konkrétní dopady nikdo neví,“ uvedl Kalousek. Jde o ztrátu důvěry na trzích, která je těžko měřitelná. Otřesy důvěry by ale mohly vést k dalšímu chladnutí ekonomiky.

Kalousek rovněž podotkl, že Česko nepůjčilo Řecku v rámci pomoci žádné peníze. „My jsme poskytli Mezinárodnímu měnového fondu půjčku lehce přesahující jednu miliardu dolarů, ale to není naše půjčka Řecku, to je naše půjčka Mezinárodnímu měnového fondu. A u Mezinárodního měnového fondu stále platí, že to je jeden z těch nejbezpečnějších věřitelů na světě,“ dodal. I kdyby tak Atény zkrachovaly, pak by ČR měla pohledávku u MMF, nikoli u Řecka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 24 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...