Evropa chce připravit černou listinu daňových rájů, včetně sankcí proti nim

Další pokus o vytvoření společného evropského seznamu daňových rájů hodlají spustit příští týden ministři financí Evropské unie. Tato černá listina by měla být dokončena v příštím roce. V minulosti však podobná snaha neuspěla.

V současnosti mají členské země EU vlastní seznamy daňových rájů a mohou se volně rozhodovat, zda a jaká odvetná opatření vůči nim přijmou. Snaha EU o koordinaci postupu a sjednocení seznamů zesílila po dubnovém vypuknutí aféry kolem úniku informací z takzvaných panamských dokumentů (kauza Panama Papers) o převodech peněz do daňových rájů.

Eurokomisař pro hospodářské otázky, daně a cla Pierre Moscovici již v dubnu uvedl, že členské státy EU podporují vytvoření společné černé listiny daňových rájů do konce léta. Plán na vytvoření jednotného seznamu pro celou EU není nový. V minulosti však byl zablokován kvůli národnímu střetu zájmů.

Velký poprask kolem Panama Papers

Únik dokumentů z panamské firmy Mossack Fonseca usvědčil desítky vlivných osobností, které využívaly daňové ráje pro ukrývání svého jmění.  Podle novinářky Českého rozhlasu Jany Klímové, která se kauze věnuje, nejde o první únik informací z daňových rájů. Ve srovnání s případy označovanými jako Swiss Leaks nebo Offshore Leaks je však její vliv nesrovnatelně vyšší.

Klímová vidí rozdíl ve třech příčinách. „Za prvé je to jiné v tom, že právní kancelář Mossack Fonseca patřila ke špičkám na poli obchodu se zakládáním společností v daňových rájích a jejich správy – patřila k největším a nejkvalitnějším. Druhý důvod je, že je to dohromady únik 11,5 milionu dokumentů, což je historicky největší únik dokumentů, který se kdy odehrál. Třetí důvod je, že v dokumentech se objevila jména politiků, lidí, kteří jsou blízcí politikům nebo firmám používajícím veřejné peníze,“ shrnula Jana Klímová v Interview ČT24.

Mossack Fonseca pro své klienty zakládala papírové firmy, vytvářela globální offshoreová schémata v daňových rájích a legalizovala peníze nejasného původu.

  • K necelým třem stovkám Čechů zmíněných v aféře patří například nejbohatší Čech a majitel společnosti PPF Petr Kellner, dále uprchlý český podnikatel Radovan Krejčíř nedávno odsouzený v JAR, či Daniel Křetínský, spolumajitel Energetického průmyslového holdingu, fotbalové Sparty a vydavatelství Czech News Center (Blesk, Reflex). 
  • Samotný fakt, že se něčí jméno v „Panama Papers“ vyskytuje, však automaticky neznamená, že se dotyčný dopustil něčeho nelegálního nebo nemorálního.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 9 mminutami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 7 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 7 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...