Ekonomika eurozóny ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku vzrostla mezičtvrtletně o 0,3 procenta, tedy stejným tempem jako v předchozích třech měsících. Meziroční růst mírně zpomalil na 1,5 procenta z 1,6 procenta ve třetím čtvrtletí, uvedl v aktuálních rychlých odhadech statistický úřad Eurostat. Údaje jsou v souladu s očekáváním analytiků dotazovaných agenturou Reuters a naznačují, že Evropská centrální banka přistoupí k dalšímu uvolnění měnové politiky. Rozhodnutí by mohlo padnout již na březnovém zasedání ECB.
V celé Evropské unii hrubý domácí produkt stoupl mezičtvrtletně rovněž o 0,3 procenta po zvýšení o 0,4 procenta ve třetím kvartálu. Meziročně HDP mírně zpomalil na 1,8 procenta z 1,9 procenta. Za celý loňský rok se HDP zemí platících eurem zvýšil o 1,5 procenta a EU o 1,8
procenta.
Tempo meziměsíčního poklesu průmyslové výroby v eurozóně i v celé Evropské unii pak v prosinci zrychlilo na jedno procento z listopadových 0,5 procenta. Nejvýraznější pokles v prosinci zaznamenal v rámci EU irský průmysl, jehož produkce se propadla o 4,3 procenta. Nejlépe si naopak vedlo Dánsko, kde se průmyslová výroba zvýšila o 2,9 procenta.
V České republice meziměsíční pokles výroby zrychlil na 2,6 procenta z listopadových 1,3 procenta, píše Eurostat.
„Poměrně stabilní růst eurozóny je dobrou zprávou. Myslím si, že v tuto chvíli, kdy vidíme poměrně bouřlivý vývoj na trzích a vysokou nervozitu, je to číslo, které spíše uklidňuje. Zejména když se podíváme do Německa, vidíme tam stabilní růst kolem 1,5 procenta meziročně,“ říká hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
A dobrou zprávou je podle něho i to, že náš hlavní obchodní partner, Německo, roste skrze spotřebu a investice. To jsou důležité složky, které nakonec pomáhají i vývozu českých exportérů.
Michal Mejstřík , profesor ekonomie na FSV UK pak v této souvislosti podtrhuje, že Německo dosud roste slušným tempem, je stálým tahounem a je ojedinělé i přebytkem svého rozpočtu.
