Eurokomisařka Jourová: Nepoctivé výrobce potravin známe, pokud se nezlepší, zveřejníme jejich jména

Nahrávám video

O potravinách různé kvality prodávaných v zemích Evropské unie diskutovali v pondělí v Praze odborníci i politici. Přivítali zprávu Evropského parlamentu, který se minulý týden shodl, že takzvané potraviny dvojí kvality budou považovány za klamání spotřebitele.

Předběžné testy Společného výzkumného střediska, které zřídila Evropská komise, ukázaly, že z 65 produktů byla více než polovina nedostatečná.

„Teď se dohadujeme, kolik těch produktů už otestují naostro. Můj plán do konce roku je, aby to bylo 30 produktů a potom, až budeme znát výsledky, tak budeme moci začít jednat s těmi, u nichž se to najde, aby odstranili různou recepturu,“ plánuje eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Pokud k odstranění rozdílů nedojde, navrhuje Jourová, aby Komise zveřejnila jména firem, které zboží dvojí kvality vyrábějí. „Samozřejmě se to týká značek, které mají zájem o dobrou reputaci a jsou na ní závislí. Hrozba, že budeme zveřejnovat, které produkty to jsou, je velmi silná a měla by fungovat i bez sankce,“ domnívá se Jourová.

Podle prodejců je ale problém nadsazený. „Myslím, že je to možná příliš zveličované, protože když si vezmete procento zjištěných nedostatků k celkovému počtu výrobků na trhu, tak je velmi zanedbatelné. Ale určitě je to dobrá snaha, dobrá věc, že diskuse probíhá,“ prohlásil ředitel Komory obchodních řetězců Radek Sazama.

Hlídat kvalitu potravin by podle prodejců měly národní úřady, ne evropské. „Je důležité, aby byly jmenovány národní úřady, které budou výrobky testovat. A aby k tomu měly dostatečné pravomoci. A pak je důležité říkat, který výrobek je ten originální, ten správný,“ navrhl ředitel kvality obchodního řetězce Ahold Pavel Mikloška.

Potřebujeme unijní pravidla, ale přísnější, tvrdí ministerstvo zemědělství

Podle úředníků ale jednotlivé státy potřebují zastání EU, aby se problém vyřešil. Když letos ministerstvo zemědělství upozornilo dvakrát na různou kvalitu potravin, zůstala stížnost bez odezvy. Německo stejně jako Dánsko odpovědělo, že v tom problém nevidí, upozornila náměstkyně ministra zemědělství Viera Šedivá.

„Podle názoru německé strany k porušení práva spotřebitele nedošlo – obsah masa na obalu je správný a spotřebitel není uveden v omyl,“ uvedla Šedivá. „Myšlenka (jednotné evropské metodiky) byla dobrá, ale v praxi nefunguje. Ostatní státy na to nereagují,“ dodala Šedivá.

Metodiku představila v červnu Evropská komise. Podle europoslankyně Olgy Sehnalové (ČSSD) se na tvorbě jednotné metodiky komise pro zjišťování dvojí kvality potravin ve velké míře odrazily zájmy výrobců potravin. „Nepovažuji za správné, aby pravidla testování určili sami testovaní,“ řekla. Evropský parlament proto minulý týden vybídl komisi k vypracování přísnější legislativy.

Kvalitu potravin zkoumají úřady i v Česku

Rozdílnou kvalitu některých potravin prokázal i výzkum Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze. Odborníci tam na žádost ministerstva zemědělství v uplynulých třech letech porovnávali složení 42 produktů z pěti evropských zemí. A to z Německa, Maďarska, Rakouska, Slovenska a i z Česka. Stejných bylo deset. Zbytek se lišil buď složením, nebo třeba množstvím.

Jiné složení měl například lunchmeat. „Ve výrobku, který byl určen pro český trh, bylo jako hlavní složka použité drůbeží strojově oddělené maso, zatímco pro výrobek, který byl určen pro trh v Německu, bylo jako hlavní složka použito vepřové maso,“ uvedl vědecký pracovník Ústavu konzervace potravin VŠCHT.

Lunchmeat dvojí kvality
Zdroj: VŠCHT

Výrobce tvrdil, že obal je sice podobný, ale jde o dva odlišné produkty. Přesto českou verzi s kuřecím masem stáhl. „Dnes je možné koupit Tulip Luncheon Meat v České republice vyrobený z vepřového, a ne z kuřecího masa. Nikdy jsme neměli v úmyslu mást nebo klamat východoevropské spotřebitele a cítili jsme, že jsme zatažení nespravedlivě do tohoto případu kvůli příliš ukvapeným závěrům vyplývajících z designu plechovek,“ napsal ČT mluvčí Tulip Food Company Michael Ravn.

Rozdílný obsah masa měly i rybí prsty. V Česku se prodávaly s 58procentním podílem rybího masa, v Německu měly zhruba o 5 procent masa víc. České balení navíc bylo menší než německé. Výrobce ale na dotaz, zda změnil poměr surovin, neodpověděl. Právě na tento lunchmeat a rybí prsty si ministerstvo zemědělství stěžovalo v Německu a Dánsku – bez odezvy.

Rybí prsty dvojí kvality
Zdroj: VŠCHT

Rozdíly potvrdila laboratoř i u výrobků privátních značek obchodních řetězců. Třeba pizza se v Česku prodávala s náhražkou sýra vyrobeného z rostlinných tuků. V Německu byla s mozzarellou. Teď už ji řetězec neprodává. Stáhl údajně i další výrobky.

„Na základě šetření jsme reagovali a všechny výrobky jsme sami prošli tak, abychom dokázali garantovat jejich stejnou kvalitu jak v Německu, tak v České republice,“ prohlásila mluvčí společnosti Globus Rita Gabrielová.

Výzkum ukázal, že odlišné složení měla i celá řada dalších výrobků, třeba ananasové plátky nebo kečup. Podle vyjádření obchodních řetězců, které je prodávaly pod vlastní obchodní značkou, se ale buď jednalo o rozdílné produkty s rozdílnými kódy, anebo výrobek podle nich splňoval přijatelnou odchylku měření.

Srovnání výrobků (v roce 2017):

Srovnání výrobků: testování dvojí kvality výrobků na společném trhu EU, říjen 2017
Zdroj: VŠCHT

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...