Evropská komise vyhověla zemím ze střední a východní části Evropské unie, které žádaly zákaz dvojí kvality potravin. Směrnice o nekalých obchodních praktikách bude podle návrhu Komise nově jednoznačně uvádět, že je nezákonné nabízet na trzích v různých zemích EU identicky vyhlížející produkty s výrazně rozdílným složením. Testy v minulosti upozornily například na lančmít, který v Německu tvořilo vepřové maso, v Česku ale drůbeží a vepřový separát. Komise chce posílit pozici spotřebitelů také tím, že navrhne, aby spotřebitelská organizace mohla vymáhat odškodnění či náhradu zboží jménem zákazníků.
„Prvotním cílem je, že zmizí ty ošizené verze,“ poznamenala komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová. Pokud to nenastane, budou muset firmy zboží horší kvality přestat prodávat pod identickým, a tedy zákazníky matoucím označením. Spotřebitel musí jasně vidět, že kupuje nižší kvalitu.
Změna je součástí širších úprav spotřebitelských pravidel v EU, které nyní Komise navrhla. Vše by mělo být projednáno a schváleno ještě před volbami do europarlamentu na jaře 2019. Pak budou mít členské země určitou dobu na to, aby nová pravidla převedly do svého národního zákonodárství.
Na praxi, kdy firmy v zemích střední a východní Evropy prodávají stejně vypadající, ale méně kvalitní zejména potravinářské či drogistické výrobky, Česká republika i další státy upozorňovaly a stěžovaly si několik let. Dlouho marně. Až v prosinci 2016 se členské země společně obrátily na Evropskou komisi, aby věc řešila úpravou unijního práva.
Loni v září označil podobnou praxi za nepřípustnou šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Komise loni doporučovala státům situaci řešit důsledným vymáháním už existujících pravidel. Nyní se ale snaží dát úřadům jednoznačný nástroj k rozhodování.
Z 21 výrobků mělo 11 jiné složení
Evropská komise zdůraznila, že obchodníci nadále mohou v různých zemích uvádět na trh a prodávat zboží s různým složením tak, aby to odpovídalo požadavkům a preferencím tamních spotřebitelů. „Nicméně výrazně odlišné složení identicky označených výrobků je pochybné ve chvíli, kdy je zboží na trh uváděno způsobem, který má potenciál oklamat zákazníka,“ uvádí unijní exekutiva.
Komise hodlá v květnu koordinovat testovací kampaň zaměřenou právě na potravinářské výrobky, a pomoci tak úřadům v jednotlivých zemích s prosazováním už existujících společných pravidel.
Pod pojmem dvojí kvalita potravin se rozumí například používání náhražek masa ve východních státech EU u výrobků, v nichž je na západě EU maso obsaženo. Podobně je tomu u menších podílů ovoce například v jogurtech.
Český stát loni uskutečnil několik testů kvality potravin. Poslední šetření ukázalo, že z 21 dětských výživ, krmiv pro domácí zvířata a privátních výrobků obchodních řetězců prodávaných v podobném obalu v Německu, Rakousku, Česku, na Slovensku a v Maďarsku jich bylo stejných sedm. Tři výrobky byly mírně odlišné, 11 jich bylo jiných.
Například ve špagetách vyráběných pro rakouský trh byla kvalitnější pšenice. Německý kečup měl vyšší obsah rajčat než maďarský nebo v německé pizze byl použitý eidam a mozzarela, zatímco v té, kterou prodával řetězec v Česku, byla místo sýra jeho náhražka z rostlinného tuku.
V červenci testy ukázaly, že z 21 tehdy zkoumaných produktů, které měly podobný obal, byly ve všech zkoumaných členských státech shodné tři.
Spotřebitelské organizace by mohly zastupovat oběti nekalých obchodních praktik napříč zeměmi
V budoucnu by se spotřebitelé v EU mohli přihlásit ke kolektivnímu vymáhání odškodnění. Komise navrhuje pozici zákazníků posílit zavedením možnosti, aby spotřebitelská organizace vymáhala nejen odškodnění, ale i náhradu, výměnu či opravu zboží, a to jménem zákazníků, kteří se stali obětí nezákonných obchodních praktik. Konkrétně v Česku mechanismus kolektivního odškodňování chybí.
„V globalizovaném světě mají velké společnosti obrovskou výhodu nad jednotlivými zákazníky, a to my chceme srovnat,“ řekla Jourová. Právě ona si na vlastní kůži v aféře s dieselovými motory společnosti Volkswagen zkusila, jak komplikované je v Evropě – třeba ve srovnání s USA – donutit firmu ke spolupráci se zákazníky, kteří si stěžují.
Evropská komise nicméně nechce zařadit do evropského práva přímo obdobu amerických hromadných žalob. V případě EU se bude jednat o takzvané „zástupné žaloby“. Podle Komise by jménem dotčených lidí jednaly „kvalifikované právnické osoby“, tedy třeba nevládní či spotřebitelské organizace, určené k tomu členskými státy a průběžně monitorované.
Ty by se mohly přes hranice několika států EU spojovat a spolupracovat. Konat však budou moci začít až ve chvíli, kdy soudy rozhodnou, že firma v daném případě skutečně porušila zákon. Cílem navíc nemá být společnost trestat, ale skutečně jen vymoci odškodnění či nápravu škody pro dotčené spotřebitele.
„Budeme ten proces držet pod kontrolou. V Evropě by se nemělo stát, že kauzy bude vyrábět nějaký právní byznys, že nebude vhánět lidi do toho, aby se uměle soudili,“ vysvětlila novinářům Jourová.
Společný postup bude podle Jourové možný nejen u zboží, ale také u služeb, včetně telekomunikací, datových služeb, energetiky, finančních služeb či práv cestujících.
Sdružení obrany spotřebitelů: Bude záležet na parametrech žaloby. Náklady nesmí být likvidační
Podle právníka Sdružení obrany spotřebitelů Tomáše Pally je návrh Evropské komise krok správným směrem, který by spotřebitele mohl posílit z hlediska procesní ochrany. Nevylučuje, že by se v zástupných žalobách angažovali, bude ale záležet na nastavení konkrétních právních parametrů. Kdyby se jako nezisková organizace měli postavit velké nadnárodní korporaci a znamenalo by to pro ně velké náklady, které by byly existenční, znamenalo by to problém.
Za důležité také Palla považuje, aby byl nástroj zástupných žalob efektivní, ne jako to, co znají z minulosti. Připomíná, že blízko k hromadným žalobám má v Česku řízení na zdržení se protiprávního jednání, které má chránit kolektivní zájmy spotřebitelů a které je obsaženo v zákoně o ochraně spotřebitele.
Palla zároveň upozorňuje, že se evropský návrh poněkud míjí s domácím návrhem ministerstva spravedlnosti o zavedení hromadných žalob, který začátkem dubna schválila vláda v demisi. „Ten je však obecnější a netýká se jenom spotřebitelských věcí, ale jakékoli skupiny,“ dodal právník spotřebitelského sdružení.
Vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený míní, že pravděpodobně mnohem dříve bude přijat tuzemský zákon o hromadných žalobách. „Zavedení institutu hromadných žalob do českého právního řádu vítáme,“ podotkl. Přiblížil, že pouze Belgie, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Švédsko nabízí efektivní způsob kolektivního odškodnění postiženým spotřebitelům.
„Z naší poradenské praxe víme, že se spotřebitelé chtějí připojovat k neexistujícím hromadným žalobám prakticky s jakýmkoliv problémem, kde je více poškozených nebo který je medializován. Často slýcháváme, že spotřebitel sám nechce konkrétní problém řešit, ale k hromadné žalobě by se přidal,“ přiblížil.
Podle Zeleného návrh Evropské komise pak počítá s tím, že řízení o hromadné náhradě škody bude následovat až po řízení o zdržení se protiprávního jednání. I když v dTestu podporují možnost kolektivního odškodnění, vnímají jistá úskalí evropského návrhu. Největší obavy mají ohledně přílišné volnosti členských států ohledně toho, v jakých případech bude možné se kolektivně domáhat náhrady škody a v jakých už ne.
„Celá procedura tak může být omezena pouze na ty nejpřímočařejší případy, což velké množství dalších vyloučí,“ podotkl. Navíc není podle nich nejlepší spojovat tuto věc právě s řízením o zdržení se protiprávního jednání, protože se tím může celý proces prodloužit.
Evropská komise pak v návrhu zavádí také sankce, a to pro případy velkého rozsahu, které se dotknou mnoha spotřebitelů napříč Unií. Pak by mělo být možné, kromě dál platných národních pokut, uložit ještě penále za porušení evropského práva do výše až čtyř procent obratu firmy v každé ze zemí, kde byla pravidla porušena. Podle Jourové tak spotřebitelské orgány „konečně dostanou zuby“ na to, aby mohly podvodníky efektivně potrestat. „Podvádění se nesmí vyplácet,“ řekla komisařka.
