Praha - Výstavba dlouho plánovaného plynovodu Nabucco, který má přivést plyn ze střední Asie do Evropy, se výrazně přiblížila. EU se na dnešním summitu „Jižní koridor - nová hedvábná stezka“ v Praze s Tureckem dohodla na podpisu smlouvy, která je pro stavbu nezbytná. Měla by být podepsána do konce června. Jednání mezi Tureckem a Evropskou unií trvají již zhruba čtyři roky, během nichž turecká strana několikrát změnila své požadavky. EU navíc dnes podepsala deklaraci s několika dalšími zeměmi, které se mají projektu účastnit.
Nabucco je pro Evropu strategicky důležitý projekt, protože by mohl snížit její závislost na ruském plynu, není však zcela vyloučeno, že by jím plyn z Ruska mohl rovněž proudit. Evropská unie začala během současného českého předsednictví EU horlivě hledat další zdroje energie po lednové energetické krizi, kdy se několik států EU ocitlo bez dodávek plynu kvůli rusko-ukrajinskému sporu. „Energetická bezpečnost je záležitostí celé Evropské unie. Všechny země unie jsou do budoucna ohroženy nedostatkem dodávek nebo vůbec nedodávek,“ uvedl na závěrečné tiskové konferenci odcházející premiér Mirek Topolánek.
Turecko podepsání mezivládní dohody, která je k výstavbě plynovodu nutná, dlouho podmiňovalo otevřením takzvané kapitoly o energetice, jež je součástí jednání mezi EU a Tureckem o případném jeho vstupu do evropského společenství. Zájem Turecka posunout jednání mezi unií a tureckou vládou dnes vyjádřil i turecký prezident Abdullah Gül, ale podle předsedy Evropské komise Josého Barrosa podpis případné dohody nijak otevřením kapitoly o energetice nepodmínil.
Rusku se projekt samozřejmě nelíbí
Na celý projekt se však kriticky dívá Rusko, které se sice dnešního jednání účastnilo jako pozorovatel, ale na nižší úrovni, než se původně očekávalo. Ministra pro energetiku Sergeje Šmatka na poslední chvíli zastoupil jeho náměstek Anatolij Janovskij. „Ta obava Ruské federace je pochopitelná, protože Rusko má zájem, aby ty produktovody vedly přes jejich území nebo přes území jimi kontrolované. Oni tomu projektu nepřejí na 100 procent, ale je třeba s nimi jednat,“ doplnil Topolánek.
Kromě vyřešení politických překážek, které výstavbě Nabucco brání, chybí vyřešit ještě financování či některé další detaily. Náklady projektu se již delší dobu odhadují na zhruba osm miliard eur (asi 212 miliard korun). Na financování by se mělo nepochybně podílet více subjektů, mluví se především o Evropské investiční bance (EIB), dále Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) či další finanční instituce. Jasno však kolem financování stále není. Známější jsou naopak technické parametry projektu. Nabucco by totiž mělo do Evropy přepravit ročně asi 30 miliard metrů krychlových plynu.
Pokud by se vše odvíjelo podle ideálního scénáře, mohla by výstavba začít v roce 2011, přičemž dodavatelé by měli být vybráni o rok později, tedy v roce 2012. Plynovodem Nabucco by mohl proudit plyn z Turecka, Ázerbájdžánu, Turkmenistánu či z dlouhodobějšího pohledu i z Iráku či Egypta. Vyloučit ovšem nelze ani dodávky z Ruska.
Hlubší spolupráce se střední Asií není jen otázkou energetiky
Jednání se však zdaleka netočila jen kolem Turecka. Závěrečnou deklaraci podepsali i zástupci Ázerbájdžánu, Gruzie, Turecka a Egypta, přičemž jednání se účastnily i Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán. Všechny tyto země by se totiž mohly do budoucnosti projektu Nabucca či jiných energetických projektů účastnit. Podle odcházejícího českého premiéra ovšem hlubší spolupráce těchto států s unií není jen o energetice. Země střední Asie totiž již delší dobu například projevují zájem, aby jejich mladí lidé mohli běžně studovat na školách v Evropě.
„Realizace konkrétních projektů povede k povzbuzení soukromých společností,“ dodal Topolánek s tím, že EU by mohla pomoci i s rozvojem dopravní infrastruktury, a naznačil případné uvolnění podmínek pro udělování víz.
