Energo-Pro koupila v Tbilisi plynovou elektrárnu

Svitavy - Svitavská společnost Energo-Pro, která dosud investovala do vodních elektráren, vstoupila do nového segmentu energetiky. V gruzínské metropoli Tbilisi koupila plynovou elektrárnu za 45 milionů dolarů (zhruba 855 milionů korun), uvedly dnešní Hospodářské noviny (HN). Nejnovější elektrárna Energo-Pro má kapacitu 110 megawattů, je téměř nová - dokončena byla v roce 2006. Firma ji získala od soukromých podílníků, mezi nimiž jsou Gruzínci i zahraniční investoři.

Jiří Krušina, spolumajitel firmy:

„Plynovou elektrárnu jsme chtěli jako doplněk k našim hydroelektrárnám. Potřebovali jsme zdroj, který může rychle startovat a vyrovnávat výkyvy v produkci vodních elektráren.“

Společnost Energo-Pro vlastní v Gruzii 15 hydroelektráren a dvě velké distribuční elektrárenské společnosti. Když kupovala před třemi lety od gruzínské vlády prvních šest elektráren a obě distribuce, zaplatila za ně šest miliard korun a stala se tak na čas vůbec největším zahraničním investorem v Gruzii. Od té doby nasypala další velké peníze do Turecka - letos na jaře tu pořídila pět hydroelektráren v přepočtu za osm miliard korun.

Kaskádu osmi vodních elektráren vlastní Energo-Pro v Bulharsku, dalších jedenáct jí patří v Česku. I s poslední gruzínskou akvizicí provozuje elektrárenskou kapacitu celkem přes 800 megawattů, což odpovídá více než třem čtvrtinám jednoho temelínského jaderného bloku.

Další chystanou investicí svitavských energetiků je stavba vysokonapěťové linky mezi Gruzií a Tureckem. Počet zaměstnanců skupiny Energo-Pro ve čtyřech státech se blíží šesti tisícům. Na některých předchozích zahraničních investicích svitavské firmy se podílela státní Česká exportní banka. „Koupi naší poslední plynové elektrárny v Tbilisi financují ze sta procent gruzínské banky,“ upřesnil Krušina.

Majoritním vlastníkem Energo-Pro je podnikatel Jaromír Tesař, právník Krušina drží čtvrtinový podíl. Firma začínala v půli 90. let privatizací malých vodních elektráren v Česku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny benzinu a nafty poprvé od začátku bojů v Íránu klesly

Průměrná cena pohonných hmot v Česku v mezitýdenním srovnání poprvé od počátku bojů na Blízkém východě klesla. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 41,37 koruny, před týdnem byl o 26 haléřů dražší. Nafta od té doby zlevnila o 3,72 koruny na průměrných 44,51 koruny za litr, plyne z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 10 mminutami

Banky poskytly v březnu hypotéky za 55,4 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v březnu hypoteční úvěry za 55,4 miliardy korun, což je o 37 procent více než před měsícem a o 69 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o 36 procent na 40,3 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,43 procenta z únorových 4,46 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 5 hhodinami

Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, následuje tak další tuzemské firmy

Další česká firma vstoupila na burzu v Amsterdamu, která patří k nejvýznamnějším v Evropě. Od středy se na ní začalo obchodovat s akciemi Coltu CZ. Zbrojovka tak následuje ty tuzemské společnosti, které zamířily na zahraniční trhy už dříve. Podle generálního ředitele Colt CZ Group Radka Musila jde o důležitý milník pro firmu.
před 14 hhodinami

Výbor europarlamentu podpořil návrh Nerudové na vynětí obytných budov z ETS 2

Europoslanci navrhují, aby v rámci úprav systému emisních povolenek ETS 2 byly ze systému vyňaty budovy určené k bydlení, ceny povolenek by pak měly být zastropovány na 45 eurech (asi 1100 korunách) za tunu oxidu uhličitého, a to v cenách za letošní rok. Návrh vyjednávací pozice Evropského parlamentu (EP) ve středu schválil výbor pro životní prostředí (ENVI). Zpravodajkou návrhu je europoslankyně Danuše Nerudová (STAN) z nejsilnější Evropské lidové strany (EPP).
před 16 hhodinami

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
včeraAktualizovánovčera v 07:17

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
14. 4. 2026

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
14. 4. 2026

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
14. 4. 2026Aktualizováno14. 4. 2026
Načítání...