Energetické plány politiků se stáčí k dostavbě Dukovan. Uhlí se bát rychlého konce taky nemusí

Nahrávám video

Hlavní plány českých politických stran v oblasti energetiky zahrnují nové jaderné bloky postavené s finanční podporou státu. Už příští vláda by měla rozhodnout zejména o prodloužení životnosti Dukovan, která je teď plánovaná jen do roku 2035. Navzdory podpoře jaderné energetiky se ale ani uhlí zřejmě nemusí bát rychlého konce.

Státní energetická koncepce počítá s tím, že energetický mix bude v roce 2040 tvořit i z více než poloviny jaderná energie. Jaderná elektrárna Dukovany má před sebou posledních 18 let života a podle politiků nejvyšší čas začít řešit prodloužení provozu. „Ne se jen bavit o tom, kolik to bude stát, neustále to přepočítávat a říkat, že to potřebujeme dostavět,“ podotkla expertka KSČM pro energetiku Hana Aulická Jírovcová.

„Musíme si říct, zda v roce, kdy se elektrárna bude spouštět, kdyby se rozšířila, nejsou jiné zdroje nejenom přívětivější, ale energeticky úspěšnější,“ míní expert na tuto oblast v sociální demokracii Petr Dolínek. Zato jasnou podporu má dostavba Dukovan u hnutí ANO, jak potvrdil Pavel Pustějovský (ANO).

Zásadní bude, kde se vezmou peníze na dostavbu jaderných elektráren. ČEZ už dříve vzkázal, že bude potřebovat pomoc státu. „Stát musí pomoci s nastavením prostředí, řekne výkupní cenu energie, bude ji nějakou dobu garantovat,“ míní expert TOP 09 Michal Kučera. „Je potřeba maximálně pracovat na tom, aby to bylo co nejreálnější, a připravit jak technické, tak legislativní i ekonomické podmínky, aby to fungovalo,“ podotkl lidovecký expert Robert Šťastný.

Uhlí není minulostí

Důležitou roli ale budou v Česku dál hrát uhelné elektrárny. Jejich rychlý konec podle politiků není na pořadu dne. „Musí to být velmi pozvolný a racionální útlum. Žádná rychlá a unáhlená řešení,“ prohlásil ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Dolínek zase upozorňuje, že může váha uhlí z oblasti energetiky přesunout do oblasti chemického průmyslu.

Od roku 2022 mají platit nová pravidla pro investice do energetiky a zákon o skládkování odpadu. „V té době už bychom měli mít jasno také v tom, jestli budeme schopni realizovat výstavbu nových zdrojů,“ řekl Pustějovský.

„TOP 09 prosazuje energetický mix s postupným utlumováním provozu uhelných elektráren a navyšováním podílu obnovitelných zdrojů,“ přiblížil Kučera.

Lidovci pak nepovažují za nutné řešit prolamování nových limitů. „Ale vše bude záležet na tom, jestli se bude dařit dostavovat nové jaderné zdroje,“ dodal Šťastný.

„V roce 2019 se bude přehodnocovat potřeba zásob uhlí v české republice,“ podotkla Aulická Jírovcová. Při této debatě by se pak vláda měla vyjádřit i k tomu, zda prolomí limity u uhelného lomu ČSA.

Podoba české energetiky avšak bude záležet nejen na rozhodnutí české vlády a parlamentu, ale i toho evropského, kde probírají balíček norem, kterými by se měly členské státy řídit. „Schvalovat se to bude někdy na začátku příštího roku. Pokud se schválí parametry energetické účinnosti obnovitelných zdrojů, tak to bude formovat i tvar české energetiky,“ uvedl europoslanec Evžen Tošenovský (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 3 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 3 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 4 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 9 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...