Elektronické mýtné vyneslo 5,57 miliardy Kč

Praha - Kamionoví dopravci zaplatili v roce 2007 na mýtném 5,57 miliardy korun. Sdělil to David Šimoník, zástupce firmy Kapsch, která systém postavila a pro stát spravuje. Výnos je o zhruba miliardu vyšší, než stát před rokem čekal. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který je jediným příjemcem mýtného, počítal s výnosem 4,6 miliardy. Elektronický mýtný systém v ČR funguje přesně rok.

Skutečné výnosy potvrdily spíše optimistické odhady z počátku roku 2007. Největším pesimistou byl náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. Ten tipoval, že mýtné vynese asi 2,4 miliardy korun a státu, po zaplacení téměř dvou miliard Kapschi za služby a splátku systému, nezbude téměř nic. Děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos hádal tři miliardy. Naopak jiné odhady hovořily o vyšších sumách; přibližně se trefil šéf Kapsche Karel Feix.

Odborníci, které nedávno ČTK oslovila, připisují vyšší výběry především ekonomickému růstu a vysoké spotřebě zboží. Kolem dálnic rostou obří logistická centra a v průmyslových zónách přibývá montoven nejrůznějších produktů. Některé firmy přitom materiál do výroby přesouvají přímo z kamionů a šetří tím skladové prostory. Ekonomický růst zažívá celá Evropa a ČR slouží také jako tranzitní země.

Mýtné se v ČR loni vybíralo na necelé tisícovce kilometrů dálnic a rychlostních silnic. Povinnosti platit podléhají zatím jen vozy vážící 12 tun a více. V systému je jich nyní zaregistrováno zhruba 250.000; jeden kilometr jízdy na dálnici je stojí v průměru 4,05 koruny. Od 1. ledna stát navíc pro kamiony zpoplatnil 172 kilometrů silnic první třídy, kde je průměrná sazba 1,9 Kč na kilometr.

Budování elektronického mýtného v České republice provázely nemalé problémy a do poslední chvíle nebylo jasné, zda se systém podaří spustit včas od 1. ledna 2007. Kvůli stížnostem neúspěšných účastníků tendru o mýtné se výstavba systému pozdržela o několik měsíců. Stát tak rozdělil zakázku za 22 miliard na dvě etapy, dálnice a silnice první třídy.

Systém se nakonec podařilo zprovoznit jen na dálnicích a rychlostních silnicích; plánované zpoplatnění 1200 kilometrů silnic první třídy se neuskutečnilo. Místo toho se stát dohodl s Kapschem, že tento vystaví mikrovlnný mýtný systém na všech dálnicích, jejichž stavba začne do roku 2017. Cena zakázky se nemění.

Ve hře je však stále i zpoplatnění silnic nižších tříd. Pokud analýzy ministerstva dopravy ukážou, že by to ekonomicky mělo smysl, úřad vypíše nový tendr. Na rozdíl od nynějšího systému na dálnicích, kde kamiony hlídají ocelové brány a mikrovlny, by silnice nižších tříd v budoucnu hlídala družice.

Dříve se však dočkají malé nákladní vozy, které váží od 3,5 do 12 tun. Ty začnou mýtné platit přesně za rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
před 12 hhodinami

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Jurečka hájí přínos ukrajinských pracovníků. Bartůšek upozornila na „jednu stranu mince“

V Česku pracuje 280 tisíc lidí z Ukrajiny, kteří mají statut dočasné ochrany, podotkl exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který míní, že se Česku „jednoznačně“ vyplatí tato pracovní síla. Poukázal mimo jiné na dopad na veřejné rozpočty. To, že premiér Andrej Babiš (ANO) zpochybňuje tyto počty, označil Jurečka za „srabáctví“. Přínos Ukrajinců do státního rozpočtu a jejich zisk z něj je „jedna strana mince“, reagovala europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). Poukázala třeba na výdaje na školství a s tím související naplněné kapacity škol. Zmínila i problematiku dostupnosti bydlení. Tvrdí, že čísla jsou často nepřesná. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

Mach vidí za poklesem inflace i kroky nové vlády. Klesá dlouhodobě, namítá Skopeček

Inflace v Česku podle lednových čísel meziročně zpomalila na 1,6 procenta, byla tak nejnižší za posledních devět let. Náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD) to ocenil. „Je dobře, že už je za námi období strašně vysoké inflace, která lidem zkrouhla jejich reálné příjmy a úspory,“ tvrdí. Do aktuálních statistik se dle něj propsalo převedení platby za obnovitelné zdroje energie na stát. Ekonomický růst však vnímá jako slabý, dle něj je potřeba zrychlit. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) podotkl, že za předchozí vysokou inflací stála i uvolněná měnová politika České národní banky. Upozornil však, že vysokou inflaci dle něj nastartovaly i restriktivní kroky hnutí ANO při covidové pandemii. Stávající inflace klesá dlouhodobě, zdůraznil v Událostech, komentářích. Diskusí provázel Lukáš Dolanský.
před 16 hhodinami

Kandidát na vedení Fedu bude balancovat mezi Trumpem a důvěrou trhů

Prezident USA Donald Trump si od svého kandidáta do čela americké centrální banky Fed Kevina Warshe slibuje, že sníží úrokové sazby. Jedná se o dlouhodobý cíl Trumpovy administrativy, která čelí kritice kvůli vysokým životním nákladům. Pokud Kongres potvrdí Warshovu kandidaturu do čela Fedu, tak bude bankéř balancovat mezi Trumpovými požadavky a důvěrou klíčových hráčů na finančních trzích. Diskuzi o snížení sazeb poznamenalo i vyšetřování současného předsedy centrální banky Jeroma Powella.
před 17 hhodinami

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
5. 2. 2026

Česko by s Německem mohlo spolupracovat v jaderné energetice, řekl Havlíček

Česko a Německo by mohly v budoucnu spolupracovat v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR). Uvedl to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po jednání s německou ministryní hospodářství a energetiky Katherinou Reicheovou v Berlíně. Havlíček také řekl, že vláda v Berlíně mění svůj postoj k jaderné energetice. Odmítl také možnou dvourychlostní Evropskou unii.
5. 2. 2026

Inflace v lednu zpomalila na 1,6 procenta, byla nejnižší za devět let

Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil předběžný odhad lednové inflace. Spotřebitelské ceny v Česku v lednu meziročně vzrostly o 1,6 procenta, zlevnily energie. Inflace tak byla nejnižší za víc než devět let. Proti prosinci se spotřebitelské ceny zvýšily o 0,9 procenta. ČSÚ zveřejnil také údaje o maloobchodní tržbách. Ty bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel loni meziročně stouply o 3,5 procenta, o rok dříve vzrostly o 4,6 procenta.
5. 2. 2026Aktualizováno5. 2. 2026
Načítání...