Elektronické dálniční známky plánuje vláda na rok 2021. Nahradí papírové

Se zavedením elektronických dálničních známek, které nahradí současné papírové, se počítá od roku 2021 a jejich cena by měla zůstat stejná. Uvedl to ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Jeho úřad předložil návrh zákona o pozemních komunikacích, kde sice původně počítal se zvýšením maximálního limitu pro cenu ze současných 1500 na 2000 korun, ale vláda jej v pondělí nechala beze změny.

Podle novely, schválené v pondělí vládou, by dálniční poplatky měly být placeny i snímány elektronicky, papírové kupony pak úplně skončí. V současnosti zákon dovoluje nejvyšší možnou cenu 1500 korun a právě tolik stojí i letošní roční známka. Cena se již několik let neměnila.

O stanovení konkrétních sazeb (roční, měsíční, desetidenní) rozhoduje každoročně vláda. 

Zlevnění dálničních známek podle Ťoka zatím v plánu není. „Musíme si uvědomit, že i vybudování systému něco stojí, takže sice odpadnou náklady na tisk známek, ale náklady zůstávají,“ řekl ministr. Náklady spojené se zavedením nového systému Ťok zatím nezná.

Součástí ministerského návrhu je také osvobození nebo zvýhodnění od poplatků vozidel na alternativní pohon. Zdarma budou po dálnicích jezdit auta na elektrickou energii a vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého však v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by pak měly jezdit auta poháněna zemním plynem a biometanem. Vozidel na zkapalněný ropný plyn se zvýhodnění netýká.

Resort dopravy si od zavedení elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně a zároveň snížení provozních nákladů až o 120 milionů korun za rok.

  • Projednávaný návrh počítá s tím, že bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace.
  • Platby vázané na registrační značku příslušného auta zaeviduje informační systém provozovaný Státním fondem dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, ke kontrole by mohly sloužit i mýtné brány. Systém by do budoucna měl umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky, po kterých některé kraje volaly.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 7 mminutami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 10 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 19 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled